Never again?! 18th annual Days of Jewish Culture Olomouc 2025 festival

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15210%2F25%3A73633357" target="_blank" >RIV/61989592:15210/25:73633357 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://muo.cz/central/dzko-2025/" target="_blank" >https://muo.cz/central/dzko-2025/</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Never again?! 18. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc 2025

Original language description

Dny židovské kultury Olomouc organizuje Centrum judaistických studií FF UP v Olomouci společně s Muzeem umění Olomouc a Židovskou obcí Olomouc pravidelně každý rok na podzim již od roku 2009. Festival vznikl ve snaze zaplnit mezeru v obecném povědomí o židovské kultuře a kultivovat vztah většinové společnosti k židovské minoritě. Svou koncepcí a skladbou jednotlivých sekcí (odborné přednášky, výstavy, filmová, divadelní a hudební představení, besedy) se snaží obnovit a udržet povědomí o bohatém židovském kulturním dědictví na Moravě u široké veřejnosti, i v rámci odborných diskuzí. Zároveň však také iniciuje zájem o soudobou izraelskou kulturu a významně zvyšuje informovanost o problematice Blízkého východu. Od roku 2016 je nedílnou součástí i festivalový program pro žáky, studenty a jejich pedagogy (městská hra s židovským tématem, školení pro pedagogy, filmové projekce atd.). Festival má nejen značný kulturní, nýbrž i edukační, výchovný potenciál. Besedy a filmové projekce pro školy se osvědčují jako účinný nástroj prevence takových nežádoucích sociálních jevů, jakými jsou antisemitismus, rasismus či xenofobie.18. ročník festivalu (5.-15.11.2025) s titulem „Never again?!“ se bude věnovat proměnám reflexe šoa v předchozích osmdesáti letech, které uplynuly od konce druhé světové války. V jednotlivých žánrových sekcích přinese vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy jako jsou migrace či postkolonialismus. Také se zaměří na otázku, jak se nové generace umělců, historiků ale i politických a veřejných činitelů vypořádávají s výzvou prezentovat trauma holokaustu způsobem, kterému bude současné publikum rozumět, zaujme jej a zároveň zůstane ukotven v historické paměti.Festival letos slaví 18 let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání však zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.Odborná sekceFestival otevře dvoudenní mezinárodní akademická konference „Transformations of Shoah Trauma in Post-2000 Literatures“ (5.-6.11., UPOL a MUO), jejímž cílem je prozkoumat, jak dědictví šoa formuje současnou světovou literaturu s důrazem na vícejazyčné, komparativní a transnacionální přístupy. Témata, kterými se jednotlivé konferenční příspěvky budou zabývat, zahrnují narativní inovace po roce 2000, mezigenerační přenos traumatu, etické aspekty reprezentace a průnik literatury s novými kulturními a technologickými rámci. Pozornost bude věnována také měnící se roli svědectví, digitálním formám vyprávění a žánrovému rozkročení mezi fikcí, memoáry a historiografií. Cílem konference je otevřít prostor pro mezinárodní dialog o trvalé relevanci narativů holokaustu a jejich vlivu na globální kulturní paměť a literaturu 21. století.Filmová sekceFilmová sekce přinese řadu dokumentárních a hraných snímků, které reprezentují proměny reflexe holokaustu ve světové kinematografii v důsledku geopolitického a společenského vývoje. Tento vývoj zahrnuje posun od mlčení ke zviditelnění, fascinaci, privatizaci, instrumentalizaci nebo naopak marginalizaci. Pozornost bude věnována zejména snímkům, které se snaží vystoupit z tradičních narativů a nabízí jiné perspektivy, skrze které je holokaust možno interpretovat v celé šíři jeho příčin i dopadů. Festivalové publikum bude mít příležitost zhlédnout celovečerní hraný film Soda (2025, Izrael, rež. Erez Tadmor), nabízející na příběhu přeživší šoa Evy, která se v roce 1954 přistěhuje i s dcerou do izraelské dělnické čtvrti a je podezřelá z kolaborace, vhled do komplikovaného postavení imigrantů přeživších šoa v rámci nově se utvářející společnosti mladého izraelského státu. Dokumentární snímek Hope Without Boundaries (2023, Izrael, rež. Itay Vered) sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice pomáhající ve válečném konfliktu na Ukrajině, z nichž mnozí jsou potomci přeživších šoa. Zdůrazňuje nejen přenos traumatu šoa na další generace, ale také promítání dějinné zkušenosti do současných geopolitických problémů. Dokument The Listener (2025, Izrael, USA, rež. Ohad Ufaz) se svým tématem zapojuje do současné globální diskuse o důležitosti uchování paměti holokaustu v kontextu migrace a postkoloniálních debat. Sleduje život a zejména terapeutickou praxi psychiatra a přeživšího šoa Dori Lauba, který stál u zrodu prvního videoarchivu svědectví o šoa, a jehož metoda naslouchání se promítla také do projektu Edut 710, zachycujícího výpovědi obětí a svědků teroristického útoku Hamásu na hudební festival Nova´s EDM ze 7. října 2023. Filmovou sekci uzavře dokument We Will Dance Again (2024, Izrael, rež. Yariv Morez), který na základě autentických výpovědí svědků rekonstruuje průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova. Vybrané festivalové snímky budou prezentovány i jako součást studentského FFestu.Filmovou sekci doplní workshop hebraistky Terezie Dubinové a Miriam Turmalin, izraelské ekoarteterapeutky, která se dlouhodobě angažuje v izraelském mírovém hnutí a vede terapeutické skupiny pro židovské i arabské ženy.Literární sekceNa odbornou část festivalu a filmovou sekci naváže prezentace knižních novinek Ireny Kalhousové a Ondřeje Kundry Izrael ve stínu 7. října (2024, Respekt) a Jakuba Szántó Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (2025, Argo), spojená s diskuzí s autory.V rámci autorských čtení vystoupí belgická spisovatelka a žurnalistka Margot Vanderstraeten, která bude číst v belgickém originále a anglickém a českém překladu ze své knihy Mazzel tov (2017), a česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy (2024).Divadelní sekceFestival uvede autorskou divadelní inscenaci Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, která na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi.Představení Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023. Pátrání po osudu české německé Židovky Heleny Frischerové, která prožila deset let v sovětských lágrech, je v textu i v představení propojeno s reflexí situace v současném Rusku. Představení bude uvedeno přednáškou dr. Marie Brunové o biografickém románu Dny mého života (2017) Heleny Frischerové a o románu Jiřího Weila Moskva – Hranice (1937), ve kterém se postava Heleny Frischerové rovněž objevuje.Divadelní sekci uzavře Purimspiel s originálním autorským překladem textů Magdaleny Lüdtke Farnesi v nastudování studentů CJS. Představení bude také součástí studentského FFestu.Hudební sekceProgram obohatí svým hluboce lyrickým a zároveň neotřelým zpracováním židovských písní v jidiš plzeňská kapela Mi Martef.Komentované procházky, gastro, program pro rodinyNávštěvníci festivalu se mohou těšit i na bohatý doprovodný program, včetně prezentace překladu vegetariánské košer kuchařky Fanii Lewando z jidiš v podání hebraistek a jidišistek Karolíny Kašeové a Alžběty Glancové, komentované procházky po olomoucké dómské čtvrti, tematizující osudy zde žijících židovských obyvatel, zavražděných během šoa, bohatého programu v Prostějově, workshopů pro rodiny s dětmi a nové sportovní výzvy.Židovská obec OlomoucFestival symbolicky uzavře havdala – tradiční obřad zakončující šabat na Židovské obci Olomouc, přístupný veřejnosti. Následovat bude komponovaný rozhovor mezi judaistou Danielem Soukupem a fotografem Jindřichem Buxbaumem o procesu vzniku připravované publikace o stoletých přeživších šoa.

Czech name

Never again?! 18. ročník festivalu Dny židovské kultury Olomouc 2025

Czech description

Dny židovské kultury Olomouc organizuje Centrum judaistických studií FF UP v Olomouci společně s Muzeem umění Olomouc a Židovskou obcí Olomouc pravidelně každý rok na podzim již od roku 2009. Festival vznikl ve snaze zaplnit mezeru v obecném povědomí o židovské kultuře a kultivovat vztah většinové společnosti k židovské minoritě. Svou koncepcí a skladbou jednotlivých sekcí (odborné přednášky, výstavy, filmová, divadelní a hudební představení, besedy) se snaží obnovit a udržet povědomí o bohatém židovském kulturním dědictví na Moravě u široké veřejnosti, i v rámci odborných diskuzí. Zároveň však také iniciuje zájem o soudobou izraelskou kulturu a významně zvyšuje informovanost o problematice Blízkého východu. Od roku 2016 je nedílnou součástí i festivalový program pro žáky, studenty a jejich pedagogy (městská hra s židovským tématem, školení pro pedagogy, filmové projekce atd.). Festival má nejen značný kulturní, nýbrž i edukační, výchovný potenciál. Besedy a filmové projekce pro školy se osvědčují jako účinný nástroj prevence takových nežádoucích sociálních jevů, jakými jsou antisemitismus, rasismus či xenofobie.18. ročník festivalu (5.-15.11.2025) s titulem „Never again?!“ se bude věnovat proměnám reflexe šoa v předchozích osmdesáti letech, které uplynuly od konce druhé světové války. V jednotlivých žánrových sekcích přinese vhled do současné debaty o významu paměti holokaustu v souvislosti s novými perspektivami a narativy jako jsou migrace či postkolonialismus. Také se zaměří na otázku, jak se nové generace umělců, historiků ale i politických a veřejných činitelů vypořádávají s výzvou prezentovat trauma holokaustu způsobem, kterému bude současné publikum rozumět, zaujme jej a zároveň zůstane ukotven v historické paměti.Festival letos slaví 18 let a představuje se v nové vizuální podobě. Jeho poslání však zůstává: připomínat, že paměť, kultura a dialog mají v naší společnosti nezastupitelné místo.Odborná sekceFestival otevře dvoudenní mezinárodní akademická konference „Transformations of Shoah Trauma in Post-2000 Literatures“ (5.-6.11., UPOL a MUO), jejímž cílem je prozkoumat, jak dědictví šoa formuje současnou světovou literaturu s důrazem na vícejazyčné, komparativní a transnacionální přístupy. Témata, kterými se jednotlivé konferenční příspěvky budou zabývat, zahrnují narativní inovace po roce 2000, mezigenerační přenos traumatu, etické aspekty reprezentace a průnik literatury s novými kulturními a technologickými rámci. Pozornost bude věnována také měnící se roli svědectví, digitálním formám vyprávění a žánrovému rozkročení mezi fikcí, memoáry a historiografií. Cílem konference je otevřít prostor pro mezinárodní dialog o trvalé relevanci narativů holokaustu a jejich vlivu na globální kulturní paměť a literaturu 21. století.Filmová sekceFilmová sekce přinese řadu dokumentárních a hraných snímků, které reprezentují proměny reflexe holokaustu ve světové kinematografii v důsledku geopolitického a společenského vývoje. Tento vývoj zahrnuje posun od mlčení ke zviditelnění, fascinaci, privatizaci, instrumentalizaci nebo naopak marginalizaci. Pozornost bude věnována zejména snímkům, které se snaží vystoupit z tradičních narativů a nabízí jiné perspektivy, skrze které je holokaust možno interpretovat v celé šíři jeho příčin i dopadů. Festivalové publikum bude mít příležitost zhlédnout celovečerní hraný film Soda (2025, Izrael, rež. Erez Tadmor), nabízející na příběhu přeživší šoa Evy, která se v roce 1954 přistěhuje i s dcerou do izraelské dělnické čtvrti a je podezřelá z kolaborace, vhled do komplikovaného postavení imigrantů přeživších šoa v rámci nově se utvářející společnosti mladého izraelského státu. Dokumentární snímek Hope Without Boundaries (2023, Izrael, rež. Itay Vered) sleduje činnost lékařů izraelské polní nemocnice pomáhající ve válečném konfliktu na Ukrajině, z nichž mnozí jsou potomci přeživších šoa. Zdůrazňuje nejen přenos traumatu šoa na další generace, ale také promítání dějinné zkušenosti do současných geopolitických problémů. Dokument The Listener (2025, Izrael, USA, rež. Ohad Ufaz) se svým tématem zapojuje do současné globální diskuse o důležitosti uchování paměti holokaustu v kontextu migrace a postkoloniálních debat. Sleduje život a zejména terapeutickou praxi psychiatra a přeživšího šoa Dori Lauba, který stál u zrodu prvního videoarchivu svědectví o šoa, a jehož metoda naslouchání se promítla také do projektu Edut 710, zachycujícího výpovědi obětí a svědků teroristického útoku Hamásu na hudební festival Nova´s EDM ze 7. října 2023. Filmovou sekci uzavře dokument We Will Dance Again (2024, Izrael, rež. Yariv Morez), který na základě autentických výpovědí svědků rekonstruuje průběh útoku ze dne 7. října 2023 na izraelský festival elektronické hudby Nova. Vybrané festivalové snímky budou prezentovány i jako součást studentského FFestu.Filmovou sekci doplní workshop hebraistky Terezie Dubinové a Miriam Turmalin, izraelské ekoarteterapeutky, která se dlouhodobě angažuje v izraelském mírovém hnutí a vede terapeutické skupiny pro židovské i arabské ženy.Literární sekceNa odbornou část festivalu a filmovou sekci naváže prezentace knižních novinek Ireny Kalhousové a Ondřeje Kundry Izrael ve stínu 7. října (2024, Respekt) a Jakuba Szántó Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh (2025, Argo), spojená s diskuzí s autory.V rámci autorských čtení vystoupí belgická spisovatelka a žurnalistka Margot Vanderstraeten, která bude číst v belgickém originále a anglickém a českém překladu ze své knihy Mazzel tov (2017), a česká básnířka Anna Štičková, která představí svou sbírku Všude pak viděla husy (2024).Divadelní sekceFestival uvede autorskou divadelní inscenaci Jana Doležela, Justiny Grecové a Karolíny Mikuláškové Noir Haas, která na pomezí historické věrnosti a autorské fikce konfrontuje slavnou hereckou osobnost přeživšího emigranta Hugo Haase s polozapomenutým hudebním géniem jeho bratra Pavla, který byl zavražděn v Osvětimi.Představení Tomáše Soldána s názvem Hella je autorským dialogem se stejnojmenným románovým debutem rusistky a spisovatelky Aleny Machoninové z roku 2023. Pátrání po osudu české německé Židovky Heleny Frischerové, která prožila deset let v sovětských lágrech, je v textu i v představení propojeno s reflexí situace v současném Rusku. Představení bude uvedeno přednáškou dr. Marie Brunové o biografickém románu Dny mého života (2017) Heleny Frischerové a o románu Jiřího Weila Moskva – Hranice (1937), ve kterém se postava Heleny Frischerové rovněž objevuje.Divadelní sekci uzavře Purimspiel s originálním autorským překladem textů Magdaleny Lüdtke Farnesi v nastudování studentů CJS. Představení bude také součástí studentského FFestu.Hudební sekceProgram obohatí svým hluboce lyrickým a zároveň neotřelým zpracováním židovských písní v jidiš plzeňská kapela Mi Martef.Komentované procházky, gastro, program pro rodinyNávštěvníci festivalu se mohou těšit i na bohatý doprovodný program, včetně prezentace překladu vegetariánské košer kuchařky Fanii Lewando z jidiš v podání hebraistek a jidišistek Karolíny Kašeové a Alžběty Glancové, komentované procházky po olomoucké dómské čtvrti, tematizující osudy zde žijících židovských obyvatel, zavražděných během šoa, bohatého programu v Prostějově, workshopů pro rodiny s dětmi a nové sportovní výzvy.Židovská obec OlomoucFestival symbolicky uzavře havdala – tradiční obřad zakončující šabat na Židovské obci Olomouc, přístupný veřejnosti. Následovat bude komponovaný rozhovor mezi judaistou Danielem Soukupem a fotografem Jindřichem Buxbaumem o procesu vzniku připravované publikace o stoletých přeživších šoa.

Type

W - Workshop organization

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Event location

Olomouc

Event country

CZ - CZECH REPUBLIC

Event starting date

—

Event ending date

—

Total number of attendees

807

Foreign attendee count

32

Type of event by attendee nationality

WRD - Celosvětová akce