Separation of powers in Czech Constitutional Court decisions
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15220%2F15%3A33157852" target="_blank" >RIV/61989592:15220/15:33157852 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Dělba moci v judikatuře Ústavního soudu ČR
Original language description
Příspěvek strukturuje oblasti rozhodovací praxe Ústavního soudu, ve kterých se Ústavní soud zabývá otázkami dělby moci. První oblast představuje situace, ve kterých Ústavní soud posuzuje, zda vůbec může o určité otázce rozhodnout, aby z pohledu dělby moci nezasáhl do oblasti svěřené jiné složce státní moci. Autor uvádí příklady zrušení ústavního zákona a odmítnutí projednat ústavní stížnost senátora, přičemž v obou případech bylo jednou z klíčových otázek posouzení rozdělení mocí mezi moc soudní a zákonodárnou. V rámci druhé kategorie případů autor přibližuje standardy přezkumu ústavnosti (proporcionalita, vyloučení extrémní disproporcionality a racionalita) s tím, že volba konkrétního standardu i jeho podoby předurčuje míru aktivismu a tedy i míru ingerence Ústavního soudu do oblastí vymezených jiným složkám moci (zejm. zákonodárci). Třetí oblast zahrnuje vertikální dělbu moci a autor se zaměřuje na vztah Ústavního soudu a nadstátních soudních orgánů (konkrétně SD EU a ESLP). Poslední
Czech name
Dělba moci v judikatuře Ústavního soudu ČR
Czech description
Příspěvek strukturuje oblasti rozhodovací praxe Ústavního soudu, ve kterých se Ústavní soud zabývá otázkami dělby moci. První oblast představuje situace, ve kterých Ústavní soud posuzuje, zda vůbec může o určité otázce rozhodnout, aby z pohledu dělby moci nezasáhl do oblasti svěřené jiné složce státní moci. Autor uvádí příklady zrušení ústavního zákona a odmítnutí projednat ústavní stížnost senátora, přičemž v obou případech bylo jednou z klíčových otázek posouzení rozdělení mocí mezi moc soudní a zákonodárnou. V rámci druhé kategorie případů autor přibližuje standardy přezkumu ústavnosti (proporcionalita, vyloučení extrémní disproporcionality a racionalita) s tím, že volba konkrétního standardu i jeho podoby předurčuje míru aktivismu a tedy i míru ingerence Ústavního soudu do oblastí vymezených jiným složkám moci (zejm. zákonodárci). Třetí oblast zahrnuje vertikální dělbu moci a autor se zaměřuje na vztah Ústavního soudu a nadstátních soudních orgánů (konkrétně SD EU a ESLP). Poslední
Classification
Type
D - Article in proceedings
CEP classification
AG - Legal sciences
OECD FORD branch
—
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2015
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Article name in the collection
Proměny dělby moci. Dělba moci v ústavním systému České republiky a Polské republiky. Sborník z IV. česko-polského právnického semináře
ISBN
978-80-87382-73-8
ISSN
—
e-ISSN
—
Number of pages
10
Pages from-to
183-192
Publisher name
Iuridicum Olomoucense, o. p. s.
Place of publication
Olomouc
Event location
Olomouc
Event date
May 21, 2015
Type of event by nationality
EUR - Evropská akce
UT code for WoS article
—