The Issue of the Appointment of Vacant Canons in the Olomouc Chapter at the Times of the Episcopacy of Archbishop Antonín Cyril Stojan

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15260%2F17%3A73583301" target="_blank" >RIV/61989592:15260/17:73583301 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2017/01/02.pdf" target="_blank" >https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2017/01/02.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/sth.2017.002" target="_blank" >10.5507/sth.2017.002</a>

Result language

čeština

Original language name

Otázka obsazování uprázdněných kanonikátů olomoucké kapituly v době episkopátu arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana

Original language description

Od konce osmnáctého století byly uvolněné kanonikáty obsazovány v sudých měsících kapitolou a v lichých měsících císařem. Císař také obsazoval tzv. Královské kanonikáty (stricte regius). Podmínkou pro žadatele o kanonikát byl šlechtický původ, jak bylo stanoveno v kapitulních stanovách. První změna nastala r. 1880, kdy se v Římě podařilo dosáhnout rozhodnutí, že císař směl kanovníky jmenovat i nešlechtice. Po zániku monarchie se olomoucká kapitola snažila získat právo obsazovat všechny uvolněné kanonikáty. To však bylo v rozporu s ustanoveními nově vydaného Kodexu kánonického práva (1917). Naopak Československá vláda prosazovala názor, že na ni přešla privilegia domu Habsburského včetně církevních privilegií. Toto bylo odmítnuto Svatým stolcem. Vláda a kapitula se vzdaly svých požadavků &quot;pouze pro tento případ&quot; (1922) a arcibiskup dosáhl jmenování nových kanovníků. Nepodařilo se mu však vyřešit definitivně otázku obsazování. Alespoň přestal být definitivně vyžadován šlechtický původ u žadatelů o kanonikát.

Czech name

Otázka obsazování uprázdněných kanonikátů olomoucké kapituly v době episkopátu arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana

Czech description

Od konce osmnáctého století byly uvolněné kanonikáty obsazovány v sudých měsících kapitolou a v lichých měsících císařem. Císař také obsazoval tzv. Královské kanonikáty (stricte regius). Podmínkou pro žadatele o kanonikát byl šlechtický původ, jak bylo stanoveno v kapitulních stanovách. První změna nastala r. 1880, kdy se v Římě podařilo dosáhnout rozhodnutí, že císař směl kanovníky jmenovat i nešlechtice. Po zániku monarchie se olomoucká kapitola snažila získat právo obsazovat všechny uvolněné kanonikáty. To však bylo v rozporu s ustanoveními nově vydaného Kodexu kánonického práva (1917). Naopak Československá vláda prosazovala názor, že na ni přešla privilegia domu Habsburského včetně církevních privilegií. Toto bylo odmítnuto Svatým stolcem. Vláda a kapitula se vzdaly svých požadavků &quot;pouze pro tento případ&quot; (1922) a arcibiskup dosáhl jmenování nových kanovníků. Nepodařilo se mu však vyřešit definitivně otázku obsazování. Alespoň přestal být definitivně vyžadován šlechtický původ u žadatelů o kanonikát.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2017

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Studia Theologica

ISSN

1212-8570

e-ISSN

—

Volume of the periodical

19

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

24

Pages from-to

21-44

UT code for WoS article

000400725500002

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85016638509