None shall conquer except the one who fights: Patriarch Shenouda III of Alexandria and the dispute over the deification of man

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15260%2F22%3A73612189" target="_blank" >RIV/61989592:15260/22:73612189 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333192076" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333192076</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/cmtf.22.24460857" target="_blank" >10.5507/cmtf.22.24460857</a>

Result language

čeština

Original language name

Nezvítězí, kdo nebojuje : alexandrijský patriarcha Šenut III. a spor o zbožštění člověka

Original language description

Církev je božsko-lidská skutečnost. Je znamením, ve kterém se zjevují Boží tajemství v realitě lidské kultury. Koptské křesťanství je charakteristické hlubokou spiritualitou města a pouště. Egyptská církev přijala v dějinách kulturu koptskou, řeckou i arabskou. Od devatenáctého století pronikaly do Egypta intenzivně vlivy evropské kultury, které s sebou přinesly nové teologické podněty. Ve dvacátém století se stala předmětem teologického sporu nauka o zbožštění člověka, kterou v Egyptě rozpracoval Matouš Chudý a jeho žáci. Je signifikantní, že hlavním impulzem byla pro tohoto mnicha a teologa anglicky psaná kompilace textů o modlitbě Lazara Moora, která z velké části určila rámec jeho teologického myšlení. Mezi jeho hlavními oponenty byl jeho bývalý žák a pozdější patriarcha Šenut III. Předložená práce navazuje na již vydanou monografii o díle Matouše Chudého a představuje teologickou analýzu díla alexandrijského patriarchy Šenuta III. s důrazem na jeho kritiku nauky o zbožštění člověka. Práce hledá příčiny sporu o nauce o zbožštění člověka a výsledky prezentuje v kontextu kulturních paradigmat koptského křesťanství. Analýza publikovaných prací Šenuta III. ukázala na problematiku teologické terminologie používané v průběhu sporu. Nové teologické impulzy pocházející z ekumenického prostředí nejenže pomohly koptským teologům znovuobjevit dědictví církevních otců sv. Cyrila Alexandrijského nebo sv. Atanáše, ale také je přiměly k přijetí nové terminologie v teologické diskuzi. Nejasnosti při výkladu pojmů a použité terminologie se ukázaly jako jeden z hlavních průvodních jevů diskuze. Spor o zbožštění člověka ukázal na dvojí. Na zcela odlišné teologické koncepce účastníků sporu. Teologii Šenuta III. zde pracovně nazýváme teologií pokání. Šenut III. klade důraz na nutnou celoživotní spoluúčast člověka na procesu vykoupení v podobě kající praxe. Vedle toho teologie Matouše Chudého jako teologie anticipace spásy klade důraz na roli milosti a působení Ducha Svatého. Vedle těchto rozdílů je spor především významným milníkem v dějinách koptské teologie. Spor o zbožštění člověka je projevem hledání nového kulturního paradigmatu, respektive posunu koptské teologické tradice k více mezinárodní a ekumenické podobě.

Czech name

Nezvítězí, kdo nebojuje : alexandrijský patriarcha Šenut III. a spor o zbožštění člověka

Czech description

Církev je božsko-lidská skutečnost. Je znamením, ve kterém se zjevují Boží tajemství v realitě lidské kultury. Koptské křesťanství je charakteristické hlubokou spiritualitou města a pouště. Egyptská církev přijala v dějinách kulturu koptskou, řeckou i arabskou. Od devatenáctého století pronikaly do Egypta intenzivně vlivy evropské kultury, které s sebou přinesly nové teologické podněty. Ve dvacátém století se stala předmětem teologického sporu nauka o zbožštění člověka, kterou v Egyptě rozpracoval Matouš Chudý a jeho žáci. Je signifikantní, že hlavním impulzem byla pro tohoto mnicha a teologa anglicky psaná kompilace textů o modlitbě Lazara Moora, která z velké části určila rámec jeho teologického myšlení. Mezi jeho hlavními oponenty byl jeho bývalý žák a pozdější patriarcha Šenut III. Předložená práce navazuje na již vydanou monografii o díle Matouše Chudého a představuje teologickou analýzu díla alexandrijského patriarchy Šenuta III. s důrazem na jeho kritiku nauky o zbožštění člověka. Práce hledá příčiny sporu o nauce o zbožštění člověka a výsledky prezentuje v kontextu kulturních paradigmat koptského křesťanství. Analýza publikovaných prací Šenuta III. ukázala na problematiku teologické terminologie používané v průběhu sporu. Nové teologické impulzy pocházející z ekumenického prostředí nejenže pomohly koptským teologům znovuobjevit dědictví církevních otců sv. Cyrila Alexandrijského nebo sv. Atanáše, ale také je přiměly k přijetí nové terminologie v teologické diskuzi. Nejasnosti při výkladu pojmů a použité terminologie se ukázaly jako jeden z hlavních průvodních jevů diskuze. Spor o zbožštění člověka ukázal na dvojí. Na zcela odlišné teologické koncepce účastníků sporu. Teologii Šenuta III. zde pracovně nazýváme teologií pokání. Šenut III. klade důraz na nutnou celoživotní spoluúčast člověka na procesu vykoupení v podobě kající praxe. Vedle toho teologie Matouše Chudého jako teologie anticipace spásy klade důraz na roli milosti a působení Ducha Svatého. Vedle těchto rozdílů je spor především významným milníkem v dějinách koptské teologie. Spor o zbožštění člověka je projevem hledání nového kulturního paradigmatu, respektive posunu koptské teologické tradice k více mezinárodní a ekumenické podobě.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60303 - Theology

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-6085-7

Number of pages

252

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—