Reflection-seismics survey of Late Cenozoic fault tectonics at selected sites of the Upper Morava Basin

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15310%2F20%3A73604272" target="_blank" >RIV/61989592:15310/20:73604272 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://journals.muni.cz/gvms/article/view/12650/11613" target="_blank" >https://journals.muni.cz/gvms/article/view/12650/11613</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5817/GVMS2020-12650" target="_blank" >10.5817/GVMS2020-12650</a>

Result language

čeština

Original language name

Reflexně seismický výzkum pozdně kenozoické zlomové tektoniky na vybraných lokalitách hornomoravského úvalu

Original language description

V pozdně kenozoických (pliocén–holocén) horninách Hornomoravského úvalu (HMÚ) byl veden reflexně-seismický profil napříč předpokládaným zlomem. Zlomy v HMÚ jsou indikovány hrásťovou a příkopovou morfologií, rozdílnou mocností pliocenních a kvartérních siliciklastických sedimentů, zřetelnými tíhovými gradienty a současnou seismicitou. Čtyři seismické linie, 380 až 860 m dlouhé (konstantní rozteč geofonů) byly navrženy tak, aby protínaly předpokládané zlomy na třech lokalitách - Mezice, Drahlov a Výšovice. Data byla pořízena 24-kanálovým seismografem ABEM Terraloc Mk-8 se seismickým zdrojem PEG-40 a následně byla upravena softwarem pro úpravu seismických dat ReflexW (Sandmaier) a ProMax® (Halliburton Landmark). Úprava dat zahrnovala aplikaci filtrů (DC shift, scaled windowgain, bandpass frequency and muting) a NMO (normal moveout) skládání při konstantní rychlosti. Dále byl použit filtr subtrack-mean (dewow), topografická korekce a statická korekce vrstvy s nízkou rychlostí. Zřetelné reflektory byly detekovány do 400 ms TWT, což odpovídá maximální hloubce 280 a 350 m při rychlostech 1400 m.s-1, respektive 1750 km.s-1. Pozorované reflexní vzory byly klasifikovány do tří seismických facií, které byly interpretovány v souladu s horninovou náplní blízkých vrtů jako krystalinikum (brunovistulikum) a/nebo zpevněné paleozoické sedimentární horniny (SF1), nezpevněné kvartérní siliciklastické sedimenty (SF2) a slabě zpevněné neogenní jíly (SF3). Zlomové struktury byly pozorovány v profilech Drahlov a Výšovice 2, které odpovídají pozorovaným topografickým stupňům mezi hrástěmi a příkopy. Přítomnost zlomu v profilu Drahlov, který odděluje hněvotínskou hrásť od lutínského příkopu, byla prokázána nezávislým ERT profilem. Naopak, další topografický stupeň na profilu Mezice na rozhraní hněvotínské hrásti a olomouckého příkopu se neprojevuje žádnými seismickými znaky zlomu. Reflexní seismika se potvrdila jako použitelná a relativně levná metoda pro zobrazení mělké podpovrchové geologie v Hornomoravském úvalu.

Czech name

Reflexně seismický výzkum pozdně kenozoické zlomové tektoniky na vybraných lokalitách hornomoravského úvalu

Czech description

V pozdně kenozoických (pliocén–holocén) horninách Hornomoravského úvalu (HMÚ) byl veden reflexně-seismický profil napříč předpokládaným zlomem. Zlomy v HMÚ jsou indikovány hrásťovou a příkopovou morfologií, rozdílnou mocností pliocenních a kvartérních siliciklastických sedimentů, zřetelnými tíhovými gradienty a současnou seismicitou. Čtyři seismické linie, 380 až 860 m dlouhé (konstantní rozteč geofonů) byly navrženy tak, aby protínaly předpokládané zlomy na třech lokalitách - Mezice, Drahlov a Výšovice. Data byla pořízena 24-kanálovým seismografem ABEM Terraloc Mk-8 se seismickým zdrojem PEG-40 a následně byla upravena softwarem pro úpravu seismických dat ReflexW (Sandmaier) a ProMax® (Halliburton Landmark). Úprava dat zahrnovala aplikaci filtrů (DC shift, scaled windowgain, bandpass frequency and muting) a NMO (normal moveout) skládání při konstantní rychlosti. Dále byl použit filtr subtrack-mean (dewow), topografická korekce a statická korekce vrstvy s nízkou rychlostí. Zřetelné reflektory byly detekovány do 400 ms TWT, což odpovídá maximální hloubce 280 a 350 m při rychlostech 1400 m.s-1, respektive 1750 km.s-1. Pozorované reflexní vzory byly klasifikovány do tří seismických facií, které byly interpretovány v souladu s horninovou náplní blízkých vrtů jako krystalinikum (brunovistulikum) a/nebo zpevněné paleozoické sedimentární horniny (SF1), nezpevněné kvartérní siliciklastické sedimenty (SF2) a slabě zpevněné neogenní jíly (SF3). Zlomové struktury byly pozorovány v profilech Drahlov a Výšovice 2, které odpovídají pozorovaným topografickým stupňům mezi hrástěmi a příkopy. Přítomnost zlomu v profilu Drahlov, který odděluje hněvotínskou hrásť od lutínského příkopu, byla prokázána nezávislým ERT profilem. Naopak, další topografický stupeň na profilu Mezice na rozhraní hněvotínské hrásti a olomouckého příkopu se neprojevuje žádnými seismickými znaky zlomu. Reflexní seismika se potvrdila jako použitelná a relativně levná metoda pro zobrazení mělké podpovrchové geologie v Hornomoravském úvalu.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10505 - Geology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Geological Research in Moravia and Silesia

ISSN

1212-6209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

27

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

6

Pages from-to

15-20

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85098704955