IN TIME. The cognitive and affective dimension of young adults in relation to pregnancy and parenthood.

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F20%3A73606337" target="_blank" >RIV/61989592:15410/20:73606337 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://intime.upol.cz/wp-content/uploads/2021/07/Monografie_In-Time_Kognitivni-a-afektivni-dimenze-mladych-dospelych-ve-vztahu-k-tehotenstvi-a-rodicovstvi.pdf" target="_blank" >https://intime.upol.cz/wp-content/uploads/2021/07/Monografie_In-Time_Kognitivni-a-afektivni-dimenze-mladych-dospelych-ve-vztahu-k-tehotenstvi-a-rodicovstvi.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.20.24459196" target="_blank" >10.5507/pdf.20.24459196</a>

Result language

čeština

Original language name

IN TIME. Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství.

Original language description

S absolutním respektem práva jedince, deklarovaného v rámci Sexuálních práv Světové zdravotnické organizace, na svobodnou volbu v rozhodování, zda mít či nemít děti a kdy, jsme přistoupili k tvorbě monografie, která reaguje na nejvýznamnější rys současného reprodukčního chování v ČR. Prokazatelný demografický trend posunu plodnosti a porodnosti do vyššího věku žen je spojen s možnými riziky bio-medicínského i psychosociálního charakteru pro rodiče, děti i celou společnost. Publikace přináší souhrnné, aktuální a vědecky relevantní portfolio teoretických východisek pojatých v rámci holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému a pozdnímu rodičovství. Teoretická východiska jsou postavena na vydefinování pěti stěžejních oblastí, které s využitím relevantních zdrojů na principu vědy a výzkumu založených na důkazech, představují potřebnou základnu pro následně realizovaný výzkum. V kap. 1.1 dochází, na základě analýzy, ke shledání deficitu obsahového ukotvení problematiky včasného, resp. odkládaného/pozdního rodičovství do projektového i realizovaného kurikula v rámci formálního vzdělávání v ČR. Toto, autoři shledávají, ve vztahu k populačnímu vývoji v ČR, za zásadní impuls pro inovaci k přístupu projektování obsahu vzdělávání v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví. S tímto bezprostředně souvisí erudovaná volba strategie plánování těhotenství/rodičovství a časově správně indikovaná změna negativní strategie plánování rodičovství v uplatnění strategie pozitivní (kap. 1.2). Fyziologické limity reprodukční schopnosti a možné následné komplikace na úrovni medicínských aspektů odkrývá rozsáhlá kap. 1.3. Autoři upozorňují na významné diagnostické i terapeutické postupy reverzibilní i ireverzibilní neplodnosti. Možnosti asistované reprodukce jsou popsány jak s využitím vlastních, tak také dárcovských gamet. Senzitivně je uplatněn pohled na medicínské, legislativní a etické atributy náhradního mateřství. Na základě dodržení širokospektrálního pojetí medicínských aspektů odkládání rodičovství lze formovat a rozvíjet požadovanou úroveň zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukční medicíny a umožnit tak mladé generaci erudované rozhodování při plánování rodičovství. Při rozhodovacím algoritmu plánování rodičovství jsou významnými prediktory faktory psychosociální. Na ty nejvýznamnější upozorňujeme v kap. 1.4. Z řady sociologických šetření je patrné, že časový interval protrahovaného rodičovství je podmíněn dosaženou úrovní vzdělání, ekonomickým i hmotným zajištěním. Ukazuje se také, že věk rodičů hraje klíčovou roli i při volbě výchovné strategie dítěte. Je známo, že religiozita bývá souvisejícím faktorem volby negativní strategie plánování rodičovství (antikoncepce). V naší publikaci přinášíme však jedinečný exkurz do podporujícího či limitujícího přístupu řešení neplodnosti formou asistované reprodukce u vybraných náboženství a kultur (kap. 1.5). Tímto lze deklarovat, že zamýšlený aspekt holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství byl v naší publikaci zcela dodržen. V rámci originálního výzkumu prezentují autoři analýzu a evaluaci výsledků „Výzkum kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých v oblasti včasného těhotenství/rodičovství“. Realizace výzkumu byla v roce 2020 na souboru 844 vysokoškolských studentů (ženy: 664/78,67 %; muži: 180/21,33 %) ve věkovém rozmezí 18–26 let s přiznanou heterosexuální orientací. Ke sběru dat byl využit výzkumný nástroj vlastní konstrukce, dotazník koncipovaný dle všech univerzálně platných zásad, vykazující dobrou spolehlivost. Data byla podrobena standardním statistickým analýzám. Výsledky výzkumu lze shrnout takto: většina současných vysokoškolských studentů se chce stát rodiči. Nejčastěji plánují být matkou/otcem dvou dětí. V kategorii žen prokazujeme vliv místa bydliště na zamýšlený počet budoucích dětí. Shledáváme, že ženy v průměru plánují své první dítě nad horním limitem bio-medicínského optima; svého posledněrozeného potomka pak i nad hranicí psycho-sociálního optima a na hranici bio-medicínské rizikovosti. Současně studenti v markantní většině připouští možná zdravotní i psychosociální rizika odkládaného/pozdního mateřství/rodičovství jak pro ženu (matku), tak i dítě. Za zásadní faktory, ovlivňující rozhodovací proces přijmout životní roli rodiče, označují mladí dospělí finanční a hmotné zajištění. Za unikátní považujeme zjištění, odhalující pravděpodobné chování mladých dospělých, v případě výskytu komplikací a nemožnosti spontánní oplodnění/otěhotnění. Jako nejpřijatelnější variantu řešení by zvolili podstoupení umělého oplodnění s vlastními gametami, méně pak s gametami dárcovskými. Nejrezervovaněji se staví k využití tzv. surogátního mateřství. Řešení v podobě adopce či přijetí role pěstouna je akceptovatelnější pro ženy. Vzdát se rodičovské role a žít život bez dítěte je tolerovatelné významně více muži. Mezi osobní, afektivní a kognitivní dimenzí mladých dospělých v problematice včasného, resp. odkládaného rodičovství prokazujeme řadu statisticky významných vztahů. Při evaluaci vědomostní úrovně shledáváme v rámci obecné zdravotní gramotnosti v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví, v průměru výbornou (excelentní) vědomostní úroveň. Naopak při evaluaci úrovně specifických vědomostí mladé dospělé generace k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství prokazujeme pouze dobrou úroveň, u mužů v průměru dokonce oscilující na hranici dostatečné hodnotící kategorie. Ve vybraných oblastech lze vědomostní úroveň hodnotit jako tristní. Využitelnost výsledků výzkumu se nabízí pro resort zdravotnictví a školství a také pro zamýšlené strategické inovace v rámci kurikulární, reprodukční, rodinné i sociální politiky. Publikace vznikla v rámci projektu 50/20/PZ &quot;In Time - zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství. Formování a rozvoj zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukčního zdraví u mladých dospělých (studentů vysokých škol).“ s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Czech name

IN TIME. Kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých ve vztahu k těhotenství a rodičovství.

Czech description

S absolutním respektem práva jedince, deklarovaného v rámci Sexuálních práv Světové zdravotnické organizace, na svobodnou volbu v rozhodování, zda mít či nemít děti a kdy, jsme přistoupili k tvorbě monografie, která reaguje na nejvýznamnější rys současného reprodukčního chování v ČR. Prokazatelný demografický trend posunu plodnosti a porodnosti do vyššího věku žen je spojen s možnými riziky bio-medicínského i psychosociálního charakteru pro rodiče, děti i celou společnost. Publikace přináší souhrnné, aktuální a vědecky relevantní portfolio teoretických východisek pojatých v rámci holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému a pozdnímu rodičovství. Teoretická východiska jsou postavena na vydefinování pěti stěžejních oblastí, které s využitím relevantních zdrojů na principu vědy a výzkumu založených na důkazech, představují potřebnou základnu pro následně realizovaný výzkum. V kap. 1.1 dochází, na základě analýzy, ke shledání deficitu obsahového ukotvení problematiky včasného, resp. odkládaného/pozdního rodičovství do projektového i realizovaného kurikula v rámci formálního vzdělávání v ČR. Toto, autoři shledávají, ve vztahu k populačnímu vývoji v ČR, za zásadní impuls pro inovaci k přístupu projektování obsahu vzdělávání v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví. S tímto bezprostředně souvisí erudovaná volba strategie plánování těhotenství/rodičovství a časově správně indikovaná změna negativní strategie plánování rodičovství v uplatnění strategie pozitivní (kap. 1.2). Fyziologické limity reprodukční schopnosti a možné následné komplikace na úrovni medicínských aspektů odkrývá rozsáhlá kap. 1.3. Autoři upozorňují na významné diagnostické i terapeutické postupy reverzibilní i ireverzibilní neplodnosti. Možnosti asistované reprodukce jsou popsány jak s využitím vlastních, tak také dárcovských gamet. Senzitivně je uplatněn pohled na medicínské, legislativní a etické atributy náhradního mateřství. Na základě dodržení širokospektrálního pojetí medicínských aspektů odkládání rodičovství lze formovat a rozvíjet požadovanou úroveň zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukční medicíny a umožnit tak mladé generaci erudované rozhodování při plánování rodičovství. Při rozhodovacím algoritmu plánování rodičovství jsou významnými prediktory faktory psychosociální. Na ty nejvýznamnější upozorňujeme v kap. 1.4. Z řady sociologických šetření je patrné, že časový interval protrahovaného rodičovství je podmíněn dosaženou úrovní vzdělání, ekonomickým i hmotným zajištěním. Ukazuje se také, že věk rodičů hraje klíčovou roli i při volbě výchovné strategie dítěte. Je známo, že religiozita bývá souvisejícím faktorem volby negativní strategie plánování rodičovství (antikoncepce). V naší publikaci přinášíme však jedinečný exkurz do podporujícího či limitujícího přístupu řešení neplodnosti formou asistované reprodukce u vybraných náboženství a kultur (kap. 1.5). Tímto lze deklarovat, že zamýšlený aspekt holistického přístupu k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství byl v naší publikaci zcela dodržen. V rámci originálního výzkumu prezentují autoři analýzu a evaluaci výsledků „Výzkum kognitivní a afektivní dimenze mladých dospělých v oblasti včasného těhotenství/rodičovství“. Realizace výzkumu byla v roce 2020 na souboru 844 vysokoškolských studentů (ženy: 664/78,67 %; muži: 180/21,33 %) ve věkovém rozmezí 18–26 let s přiznanou heterosexuální orientací. Ke sběru dat byl využit výzkumný nástroj vlastní konstrukce, dotazník koncipovaný dle všech univerzálně platných zásad, vykazující dobrou spolehlivost. Data byla podrobena standardním statistickým analýzám. Výsledky výzkumu lze shrnout takto: většina současných vysokoškolských studentů se chce stát rodiči. Nejčastěji plánují být matkou/otcem dvou dětí. V kategorii žen prokazujeme vliv místa bydliště na zamýšlený počet budoucích dětí. Shledáváme, že ženy v průměru plánují své první dítě nad horním limitem bio-medicínského optima; svého posledněrozeného potomka pak i nad hranicí psycho-sociálního optima a na hranici bio-medicínské rizikovosti. Současně studenti v markantní většině připouští možná zdravotní i psychosociální rizika odkládaného/pozdního mateřství/rodičovství jak pro ženu (matku), tak i dítě. Za zásadní faktory, ovlivňující rozhodovací proces přijmout životní roli rodiče, označují mladí dospělí finanční a hmotné zajištění. Za unikátní považujeme zjištění, odhalující pravděpodobné chování mladých dospělých, v případě výskytu komplikací a nemožnosti spontánní oplodnění/otěhotnění. Jako nejpřijatelnější variantu řešení by zvolili podstoupení umělého oplodnění s vlastními gametami, méně pak s gametami dárcovskými. Nejrezervovaněji se staví k využití tzv. surogátního mateřství. Řešení v podobě adopce či přijetí role pěstouna je akceptovatelnější pro ženy. Vzdát se rodičovské role a žít život bez dítěte je tolerovatelné významně více muži. Mezi osobní, afektivní a kognitivní dimenzí mladých dospělých v problematice včasného, resp. odkládaného rodičovství prokazujeme řadu statisticky významných vztahů. Při evaluaci vědomostní úrovně shledáváme v rámci obecné zdravotní gramotnosti v oblasti sexuálně reprodukčního zdraví, v průměru výbornou (excelentní) vědomostní úroveň. Naopak při evaluaci úrovně specifických vědomostí mladé dospělé generace k včasnému, resp. odkládanému těhotenství/rodičovství prokazujeme pouze dobrou úroveň, u mužů v průměru dokonce oscilující na hranici dostatečné hodnotící kategorie. Ve vybraných oblastech lze vědomostní úroveň hodnotit jako tristní. Využitelnost výsledků výzkumu se nabízí pro resort zdravotnictví a školství a také pro zamýšlené strategické inovace v rámci kurikulární, reprodukční, rodinné i sociální politiky. Publikace vznikla v rámci projektu 50/20/PZ &quot;In Time - zodpovědně, erudovaně, plánovaně a připraveně k rodičovství. Formování a rozvoj zdravotní gramotnosti v oblasti reprodukčního zdraví u mladých dospělých (studentů vysokých škol).“ s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví ČR a Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-5919-6

Number of pages

211

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—