Analysis of subjective health and life satisfaction in adults with cerebral palsy

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15410%2F22%3A73607685" target="_blank" >RIV/61989592:15410/22:73607685 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2022/09/2022-0189_Petrova-1.pdf" target="_blank" >https://uss.upol.cz/wp-content/uploads/2022/09/2022-0189_Petrova-1.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.5507/pdf.22.24461366" target="_blank" >10.5507/pdf.22.24461366</a>

Result language

čeština

Original language name

Analýza subjektivního zdraví a životní spokojenosti u dospělých osob s mozkovou obrnou

Original language description

Tato publikace se na základě výzkumného šetření s designem observačně-analytické průřezové studie věnovala analýze životní spokojenosti a subjektivního zdraví na vzorku 150 dospělých respondentů s mozkovou obrnou a 150 dospělých respondentů bez přítomnosti tělesného postižení. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah subjektivního zdraví a životní spokojenosti, ale také hodnocení těchto fenoménů u osob s mozkovou obrnou. Jako měřící nástroj byl použit dotazník WHODAS 2.0 pro hodnocení subjektivního zdraví a dotazník SWLS (Satisfaction With Life Scale) pro hodnocení životní spokojenosti. Pro potřeby našeho výzkumu jsme zvolili dvanáctipoložkovou verzi dotazníku WHODAS 2.0 (verze pro samostatné vyplnění tázaným), která byla na základě zpětného překladu upravena pro použití v českém prostředí. Dotazník životní spokojenosti SWLS zjišťoval, nakolik respondenti souhlasí s 5 výroky týkajících se životních postojů. Téma výzkumného šetření bylo podloženo literárním review se systematickou vyhledávací strategií. Tímto způsobem byl doložen knowledge gap poukazující na absenci studií zjišťujících vztahy fenoménu subjektivního zdraví a životní spokojenosti. Mezi oběma fenomény se prokázala přímá souvislost. Přítomnost diagnózy mozková obrna má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti podstatný vliv a osoby s mozkovou obrnou vykazují významně nižší míru subjektivního zdraví a životní spokojenosti v porovnání s kontrolní skupinou. Analýzou dílčích položek dotazníku WHODAS 2.0 bylo zjištěno, že osoby s mozkovou obrnou se nejvíce odlišují od běžné populace v oblasti sebeobsluhy a životních aktivit, mobility, učení (doména porozumění a komunikace) a v některých dílčích položkách, např. při jednání s lidmi, které respondenti neznají. Lidé s mozkovou obrnou jsou se svým životem mírně nespokojeni, naopak se svým zdravím jsou mírně spokojeni. Podle našich výsledků jsou se svým životem spokojenější muži než ženy, a to u souboru osob s mozkovou obrnou i u kontrolního souboru. Místo bydliště má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti značný vliv. Lepší výsledky získali lidé žijící ve městech. V partnerských vztazích se ukazuje, že lidé s pozitivnějším hodnocením vlastního zdraví a spokojenosti se životem mají partnerské vztahy a lidé, u kterých se objevují subjektivně náročnější životní těžkosti, mají méně často partnerský vztah. Pozitivnější výsledky v oblasti zdraví a spokojenosti mají lidé, kteří mají ve své péči dítě. U faktoru vzdělání platí přímá úměra, čím se jedná o vzdělanější osobu, tím pozitivnější je hodnocení jejího zdravotního stavu. Nejlépe hodnotí svůj život a zdravotní stav lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Spokojenost s životem je nejvyšší v produktivním věku. Pozitivní hodnocení zdraví se objevuje v mladším věku. V průběhu života se však spokojenost velmi mění, kolísá v souvislosti s různými faktory. Hlavní výsledky výzkumného šetření odpovídají výsledkům předchozí pilotní studie realizované v České republice (Adamove, 2016), ale také výsledkům zahraničních studií, které ukazují, že osoby s disabilitou mají průměrně nižší míru subjektivního zdraví i životní spokojenosti. Na základě zjištěných dat vysvětlujeme důležitost vyhodnocování subjektivního zdraví a životní spokojenosti v rehabilitačním procesu osob s mozkovou obrnou, a to nejen na úseku léčebné rehabilitace, ale také v rámci rehabilitace pedagogické, sociální a pracovní. Jedním z odborníků, který může tyto měřící nástroje používat pro efektivnější plánování intervence je speciální pedagog. Evaluace faktorů, které souvisí se subjektivním vnímáním vlastního zdraví a životní spokojeností, jsou podstatnými doplňky informací, které se týkají objektivní diagnózy a funkčního stavu, a přispívají k identifikaci smysluplných a personalizovaných cílů rehabilitačního procesu pro konkrétního jedince s mozkovou obrnou. Význam této publikace spočívá především ve skutečnosti, že obsahuje (i v mezinárodním kontextu) první studii, která prokázala přímý vztah mezi fenoménem subjektivního zdraví a životní spokojeností. Tento poznatek je možné využít pro vývoj rehabilitačních politik, legislativy a služeb. Zároveň se jedná patrně o první studii v českém prostředí, která využila dotazník WHODAS 2.0 pro výzkum u osob s mozkovou obrnou – také tuto skutečnost lze považovat za metodologický přínos vzhledem k důrazu, který Světová zdravotnická organizace klade na výzkum fenoménu subjektivního zdraví.

Czech name

Analýza subjektivního zdraví a životní spokojenosti u dospělých osob s mozkovou obrnou

Czech description

Tato publikace se na základě výzkumného šetření s designem observačně-analytické průřezové studie věnovala analýze životní spokojenosti a subjektivního zdraví na vzorku 150 dospělých respondentů s mozkovou obrnou a 150 dospělých respondentů bez přítomnosti tělesného postižení. Cílem této práce bylo prozkoumat vztah subjektivního zdraví a životní spokojenosti, ale také hodnocení těchto fenoménů u osob s mozkovou obrnou. Jako měřící nástroj byl použit dotazník WHODAS 2.0 pro hodnocení subjektivního zdraví a dotazník SWLS (Satisfaction With Life Scale) pro hodnocení životní spokojenosti. Pro potřeby našeho výzkumu jsme zvolili dvanáctipoložkovou verzi dotazníku WHODAS 2.0 (verze pro samostatné vyplnění tázaným), která byla na základě zpětného překladu upravena pro použití v českém prostředí. Dotazník životní spokojenosti SWLS zjišťoval, nakolik respondenti souhlasí s 5 výroky týkajících se životních postojů. Téma výzkumného šetření bylo podloženo literárním review se systematickou vyhledávací strategií. Tímto způsobem byl doložen knowledge gap poukazující na absenci studií zjišťujících vztahy fenoménu subjektivního zdraví a životní spokojenosti. Mezi oběma fenomény se prokázala přímá souvislost. Přítomnost diagnózy mozková obrna má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti podstatný vliv a osoby s mozkovou obrnou vykazují významně nižší míru subjektivního zdraví a životní spokojenosti v porovnání s kontrolní skupinou. Analýzou dílčích položek dotazníku WHODAS 2.0 bylo zjištěno, že osoby s mozkovou obrnou se nejvíce odlišují od běžné populace v oblasti sebeobsluhy a životních aktivit, mobility, učení (doména porozumění a komunikace) a v některých dílčích položkách, např. při jednání s lidmi, které respondenti neznají. Lidé s mozkovou obrnou jsou se svým životem mírně nespokojeni, naopak se svým zdravím jsou mírně spokojeni. Podle našich výsledků jsou se svým životem spokojenější muži než ženy, a to u souboru osob s mozkovou obrnou i u kontrolního souboru. Místo bydliště má na vnímání subjektivního zdraví a životní spokojenosti značný vliv. Lepší výsledky získali lidé žijící ve městech. V partnerských vztazích se ukazuje, že lidé s pozitivnějším hodnocením vlastního zdraví a spokojenosti se životem mají partnerské vztahy a lidé, u kterých se objevují subjektivně náročnější životní těžkosti, mají méně často partnerský vztah. Pozitivnější výsledky v oblasti zdraví a spokojenosti mají lidé, kteří mají ve své péči dítě. U faktoru vzdělání platí přímá úměra, čím se jedná o vzdělanější osobu, tím pozitivnější je hodnocení jejího zdravotního stavu. Nejlépe hodnotí svůj život a zdravotní stav lidé se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Spokojenost s životem je nejvyšší v produktivním věku. Pozitivní hodnocení zdraví se objevuje v mladším věku. V průběhu života se však spokojenost velmi mění, kolísá v souvislosti s různými faktory. Hlavní výsledky výzkumného šetření odpovídají výsledkům předchozí pilotní studie realizované v České republice (Adamove, 2016), ale také výsledkům zahraničních studií, které ukazují, že osoby s disabilitou mají průměrně nižší míru subjektivního zdraví i životní spokojenosti. Na základě zjištěných dat vysvětlujeme důležitost vyhodnocování subjektivního zdraví a životní spokojenosti v rehabilitačním procesu osob s mozkovou obrnou, a to nejen na úseku léčebné rehabilitace, ale také v rámci rehabilitace pedagogické, sociální a pracovní. Jedním z odborníků, který může tyto měřící nástroje používat pro efektivnější plánování intervence je speciální pedagog. Evaluace faktorů, které souvisí se subjektivním vnímáním vlastního zdraví a životní spokojeností, jsou podstatnými doplňky informací, které se týkají objektivní diagnózy a funkčního stavu, a přispívají k identifikaci smysluplných a personalizovaných cílů rehabilitačního procesu pro konkrétního jedince s mozkovou obrnou. Význam této publikace spočívá především ve skutečnosti, že obsahuje (i v mezinárodním kontextu) první studii, která prokázala přímý vztah mezi fenoménem subjektivního zdraví a životní spokojeností. Tento poznatek je možné využít pro vývoj rehabilitačních politik, legislativy a služeb. Zároveň se jedná patrně o první studii v českém prostředí, která využila dotazník WHODAS 2.0 pro výzkum u osob s mozkovou obrnou – také tuto skutečnost lze považovat za metodologický přínos vzhledem k důrazu, který Světová zdravotnická organizace klade na výzkum fenoménu subjektivního zdraví.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50302 - Education, special (to gifted persons, those with learning disabilities)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-244-6136-6

Number of pages

105

Publisher name

Univerzita Palackého v Olomouci

Place of publication

Olomouc

UT code for WoS book

—