The effect of outpatient controlled training and individual home-based training on exercise tolerance in women after myocardial infarction

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15510%2F19%3A73597744" target="_blank" >RIV/61989592:15510/19:73597744 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,uid,url&db=s3h&jid=6CRE&lang=cs&site=ehost-live" target="_blank" >http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,uid,url&db=s3h&jid=6CRE&lang=cs&site=ehost-live</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv ambulantního řízeného a individuálního domácího tréninku na toleranci zátěže pacientek po infarktu myokardu

Original language description

Cíle: Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv absolvované tříměsíční kardiovaskulární rehabilitace (ambulantní řízený trénink, individuální domácí trénink) v II. fázi na toleranci zátěže u pacientek po prodělaném infarktu myokardu. Vyšetřované osoby: Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 48 pacientek (věk 61,15 ± 7,22 let), z nichž 24 pacientek tréninkového souboru absolvovalo ambulantní řízený trénink (věk 61,54 ± 7,06 let) a 24 pacientek domácího souboru, které měly individuální domácí trénink (věk 60,75 ± 7,65 let). Metodika: Všech 48 pacientek absolvovalo vstupní a následně po tříměsíčním tréninku kardiovaskulární rehabilitace výstupní spiroergometrické zátěžové vyšetření kontinuálním rampovým protokolem do subjektivního symptomy limitovaného maxima spolu s dosažením anaerobního prahu a respiratory exchange ratio nad 1,10. Byly hodnoceny parametry tolerance zátěže výkon (W), výkon vztažený na tělesnou hmotnost (W/kg) a vrcholová aerobní kapacita (VO2peak). Výsledky: Tříměsíční ambulantní řízený trénink vedl u tréninkového souboru ke zlepšení tolerance zátěže, došlo k signifikantnímu zlepšení všech sledovaných parametrů, výkonu o 27,18 % z 91,38 W na 116,22 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 28,57 % z 1,19 W/kg na 1,53 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 28,09 % z 15,52 ml/kg/min na 19,88 ml/kg/min. Naopak absolvování tříměsíčního domácího tréninku nevedlo u domácího souboru ke zlepšení tolerance zátěže pacientek po infarktu myokardu, došlo dokonce k nesignifikantnímu zhoršení výkonu o 0,99 % z 98,83 W na 97,85 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 0,76 % z 1,32 W/kg na 1,31 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 3,46 % z 17,65 ml/kg/min na 17,04 ml/kg/min. Porovnáním dosažených hodnot mezi oběma soubory byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi výstupními hodnotami vybraných parametrů tolerance zátěže. Pacientky tréninkového souboru dosáhly oproti pacientkám domácího souboru signifikantně vyšších výstupních hodnot výkonu o 18,77 %, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 16,79 % a vrcholové aerobní kapacity o 16,67 % Závěr: Z výsledků naší studie lze usuzovat, že pro zlepšení tolerance zátěže u pacientek po infarktu myokardu je pro II. fázi kardiovaskulární rehabilitace vhodnější indikovat ambulantní řízený trénink v porovnání s edukací se samostatným domácím vykonáváním pohybového tréninku, které k ovlivnění tolerance zátěže nevedou.

Czech name

Vliv ambulantního řízeného a individuálního domácího tréninku na toleranci zátěže pacientek po infarktu myokardu

Czech description

Cíle: Cílem naší studie bylo zhodnotit vliv absolvované tříměsíční kardiovaskulární rehabilitace (ambulantní řízený trénink, individuální domácí trénink) v II. fázi na toleranci zátěže u pacientek po prodělaném infarktu myokardu. Vyšetřované osoby: Do retrospektivní studie bylo zařazeno celkem 48 pacientek (věk 61,15 ± 7,22 let), z nichž 24 pacientek tréninkového souboru absolvovalo ambulantní řízený trénink (věk 61,54 ± 7,06 let) a 24 pacientek domácího souboru, které měly individuální domácí trénink (věk 60,75 ± 7,65 let). Metodika: Všech 48 pacientek absolvovalo vstupní a následně po tříměsíčním tréninku kardiovaskulární rehabilitace výstupní spiroergometrické zátěžové vyšetření kontinuálním rampovým protokolem do subjektivního symptomy limitovaného maxima spolu s dosažením anaerobního prahu a respiratory exchange ratio nad 1,10. Byly hodnoceny parametry tolerance zátěže výkon (W), výkon vztažený na tělesnou hmotnost (W/kg) a vrcholová aerobní kapacita (VO2peak). Výsledky: Tříměsíční ambulantní řízený trénink vedl u tréninkového souboru ke zlepšení tolerance zátěže, došlo k signifikantnímu zlepšení všech sledovaných parametrů, výkonu o 27,18 % z 91,38 W na 116,22 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 28,57 % z 1,19 W/kg na 1,53 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 28,09 % z 15,52 ml/kg/min na 19,88 ml/kg/min. Naopak absolvování tříměsíčního domácího tréninku nevedlo u domácího souboru ke zlepšení tolerance zátěže pacientek po infarktu myokardu, došlo dokonce k nesignifikantnímu zhoršení výkonu o 0,99 % z 98,83 W na 97,85 W, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 0,76 % z 1,32 W/kg na 1,31 W/kg a vrcholové aerobní kapacity o 3,46 % z 17,65 ml/kg/min na 17,04 ml/kg/min. Porovnáním dosažených hodnot mezi oběma soubory byl zjištěn signifikantní rozdíl mezi výstupními hodnotami vybraných parametrů tolerance zátěže. Pacientky tréninkového souboru dosáhly oproti pacientkám domácího souboru signifikantně vyšších výstupních hodnot výkonu o 18,77 %, výkonu vztaženého na tělesnou hmotnost o 16,79 % a vrcholové aerobní kapacity o 16,67 % Závěr: Z výsledků naší studie lze usuzovat, že pro zlepšení tolerance zátěže u pacientek po infarktu myokardu je pro II. fázi kardiovaskulární rehabilitace vhodnější indikovat ambulantní řízený trénink v porovnání s edukací se samostatným domácím vykonáváním pohybového tréninku, které k ovlivnění tolerance zátěže nevedou.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

30304 - Public and environmental health

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Medicina sportiva Bohemica et Slovaca

ISSN

1210-5481

e-ISSN

—

Volume of the periodical

28

Issue of the periodical within the volume

4

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

146-154

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—