Sport psychology

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F61989592%3A15510%2F22%3A73612925" target="_blank" >RIV/61989592:15510/22:73612925 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://obd.upol.cz/id_publ/333192812" target="_blank" >https://obd.upol.cz/id_publ/333192812</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Sportovní psychologie

Original language description

Publikace je rozdělena na tři části. První část popisuje aktuální témata psychologie sportu v kontextu adolescence. Nejedná se o strohý učebnicový popis, ale o poznatky přesahu sportu do života dospívajících, kteří v tomto vývojovém období mohou mít problémy, jimž oni sami ani jejich okolí nerozumí. Dospívající sportovec potřebuje od dospělých (trenérů, rodičů) podporu a ujištění, že je v tom, co dělá, dobrý. Sportovní kariéra je profese, na kterou nemusí být „hlava“ mladého sportovce zcela připravena. Další kapitola se věnuje sportovní přípravě adolescentů, která má svá specifika a kterou nelze jednoduše okopírovat od dospělých. Zahrnuje témata sportovního tréninku, ročního tréninkového cyklu, psychické přípravy ve sportu i podrobný popis mentálního tréninku. Pro adolescenty je důležitá kreativní podoba sportovního tréninku a jeho systematičnost a smysluplnost. Důležitými faktory jsou důvěra ve vztahu trenér–sportovec, budování vlastní zodpovědnosti a samostatnosti, proto je nutné plánovat trénink společně. Jednou ze složek sportovního tréninku je složka psychologická, kterou lze ovlivnit podobně jako ostatní složky (kondiční, technickou, taktickou). Vše, co do oblasti pozitivního vlivu na psychiku spadá, lze označit jako psychickou přípravu. V užším pojetí se sportovec zaměřuje na konkrétní psychické dovednosti, které lze systematicky nacvičovat/procvičovat za pomoci mentálního tréninku. Pokud je součástí ročního tréninkového cyklu, maximalizuje výkonnost sportovců. Konkrétní techniky mentálního tréninku by si měl dospívající sportovec osvojovat v závislosti na jejich obtížnosti buď sám, nebo ve spolupráci s trenérem, potažmo sportovním psychologem. Odborníky opomíjeným, nikoli výjimečným jevem je v oblasti vrcholového sportu adolescentů působení vlastního rodiče v roli trenéra. Autoři na toto téma nahlížejí z různých úhlů pohledu, nesnaží se však o jeho hodnocení. Rodič může trénovat vlastního potomka, neměl by však zapomínat na to, že je dítěti v prvé řadě láskyplným rodičem. Zásadní je uvědomění rizik, která s sebou tento fenomén přináší ve vztahu k důležitosti zdravého vývoje (psychického, fyzického) mladého sportovce. Dále se ještě v první části publikace autoři věnují tématům na hranici psychologie sportu a klinické psychologie/psychiatrie, jež jsou opomíjena, avšak tento druh problémů se vyskytuje i u sportovců adolescentů. Stanoví hranici kompetencí psychologa sportu. Jde o téma syndromu vyhoření, který není běžně spojován se sportem, ovšem ani sportovcům se nevyhýbá. Dále poruchy příjmu potravy a závislosti. Těmto jevům by se mělo předcházet, aby sport přispíval k pozitivnímu rozvoji a zdraví mladých a nevytratily se radost a vnitřní motivace sportovce ani na vrcholové úrovni. Právě na této úrovni, kdy mladý sportovec podává svůj maximální výkon, je hranice přetížení velmi blízko. Dospívající sportovec si sám tuto hranici těžko ohlídá, významná je úloha trenérů a rodičů, kteří by měli riziko rozpoznat. Trenéři, rodiče a široká sportovní veřejnost by tedy měli vědět, že psychické problémy/poruchy jsou plíživé, nebezpečné a zákeřné a mohou mladého vrcholového sportovce ohrožovat, pokud je kladen přílišný důraz na výkon a body image. Dalším popisovaným rizikem je vznik závislostí, kterým jsou sportovci ohroženi stejně jako jejich nesportující vrstevníci. Roli hraje také to, že obětují své vrstevnické kontakty na úkor tréninku a sportovního výkonu. Jedním z důležitých témat je používání sociálních sítí. Teoretickou část uzavírá kapitola věnovaná sexualitě dospívajících. Autoři upozorňují na to, že sex je součástí života adolescentů nevyjímaje vrcholové sportovce. Stejně jako kdekoli jinde platí, že sexuální chování partnerů je vždy založeno na dobrovolnosti a oboustranném souhlasu. Je žádoucí, aby si sportovci, trenéři i rodiče uvědomovali, že takové chování má také právní rovinu a nese v sobě riziko sexuálního zneužívání. Druhá část publikace obsahuje devět případových studií ze sportovněpsychologické praxe zpracovaných formou komiksu. Jsou doplněny komentáři k problémovým situacím mladých sportovců. Komiksové zpracování je rozděleno na dva oddíly, z nichž první nastiňuje problém, druhý uvádí možné způsoby jeho řešení za pomoci sportovního psychologa a dalších zúčastněných postav. Ve třetí části monografie jsou uvedeny rozhovory se dvěma zkušenými sportovními trenéry a třemi vrcholovými sportovci. Jejich odpovědi na otázky tematicky korespondují s první a druhou částí publikace a přispívají k pochopení důležitých oblastí psychologie sportu.

Czech name

Sportovní psychologie

Czech description

Publikace je rozdělena na tři části. První část popisuje aktuální témata psychologie sportu v kontextu adolescence. Nejedná se o strohý učebnicový popis, ale o poznatky přesahu sportu do života dospívajících, kteří v tomto vývojovém období mohou mít problémy, jimž oni sami ani jejich okolí nerozumí. Dospívající sportovec potřebuje od dospělých (trenérů, rodičů) podporu a ujištění, že je v tom, co dělá, dobrý. Sportovní kariéra je profese, na kterou nemusí být „hlava“ mladého sportovce zcela připravena. Další kapitola se věnuje sportovní přípravě adolescentů, která má svá specifika a kterou nelze jednoduše okopírovat od dospělých. Zahrnuje témata sportovního tréninku, ročního tréninkového cyklu, psychické přípravy ve sportu i podrobný popis mentálního tréninku. Pro adolescenty je důležitá kreativní podoba sportovního tréninku a jeho systematičnost a smysluplnost. Důležitými faktory jsou důvěra ve vztahu trenér–sportovec, budování vlastní zodpovědnosti a samostatnosti, proto je nutné plánovat trénink společně. Jednou ze složek sportovního tréninku je složka psychologická, kterou lze ovlivnit podobně jako ostatní složky (kondiční, technickou, taktickou). Vše, co do oblasti pozitivního vlivu na psychiku spadá, lze označit jako psychickou přípravu. V užším pojetí se sportovec zaměřuje na konkrétní psychické dovednosti, které lze systematicky nacvičovat/procvičovat za pomoci mentálního tréninku. Pokud je součástí ročního tréninkového cyklu, maximalizuje výkonnost sportovců. Konkrétní techniky mentálního tréninku by si měl dospívající sportovec osvojovat v závislosti na jejich obtížnosti buď sám, nebo ve spolupráci s trenérem, potažmo sportovním psychologem. Odborníky opomíjeným, nikoli výjimečným jevem je v oblasti vrcholového sportu adolescentů působení vlastního rodiče v roli trenéra. Autoři na toto téma nahlížejí z různých úhlů pohledu, nesnaží se však o jeho hodnocení. Rodič může trénovat vlastního potomka, neměl by však zapomínat na to, že je dítěti v prvé řadě láskyplným rodičem. Zásadní je uvědomění rizik, která s sebou tento fenomén přináší ve vztahu k důležitosti zdravého vývoje (psychického, fyzického) mladého sportovce. Dále se ještě v první části publikace autoři věnují tématům na hranici psychologie sportu a klinické psychologie/psychiatrie, jež jsou opomíjena, avšak tento druh problémů se vyskytuje i u sportovců adolescentů. Stanoví hranici kompetencí psychologa sportu. Jde o téma syndromu vyhoření, který není běžně spojován se sportem, ovšem ani sportovcům se nevyhýbá. Dále poruchy příjmu potravy a závislosti. Těmto jevům by se mělo předcházet, aby sport přispíval k pozitivnímu rozvoji a zdraví mladých a nevytratily se radost a vnitřní motivace sportovce ani na vrcholové úrovni. Právě na této úrovni, kdy mladý sportovec podává svůj maximální výkon, je hranice přetížení velmi blízko. Dospívající sportovec si sám tuto hranici těžko ohlídá, významná je úloha trenérů a rodičů, kteří by měli riziko rozpoznat. Trenéři, rodiče a široká sportovní veřejnost by tedy měli vědět, že psychické problémy/poruchy jsou plíživé, nebezpečné a zákeřné a mohou mladého vrcholového sportovce ohrožovat, pokud je kladen přílišný důraz na výkon a body image. Dalším popisovaným rizikem je vznik závislostí, kterým jsou sportovci ohroženi stejně jako jejich nesportující vrstevníci. Roli hraje také to, že obětují své vrstevnické kontakty na úkor tréninku a sportovního výkonu. Jedním z důležitých témat je používání sociálních sítí. Teoretickou část uzavírá kapitola věnovaná sexualitě dospívajících. Autoři upozorňují na to, že sex je součástí života adolescentů nevyjímaje vrcholové sportovce. Stejně jako kdekoli jinde platí, že sexuální chování partnerů je vždy založeno na dobrovolnosti a oboustranném souhlasu. Je žádoucí, aby si sportovci, trenéři i rodiče uvědomovali, že takové chování má také právní rovinu a nese v sobě riziko sexuálního zneužívání. Druhá část publikace obsahuje devět případových studií ze sportovněpsychologické praxe zpracovaných formou komiksu. Jsou doplněny komentáři k problémovým situacím mladých sportovců. Komiksové zpracování je rozděleno na dva oddíly, z nichž první nastiňuje problém, druhý uvádí možné způsoby jeho řešení za pomoci sportovního psychologa a dalších zúčastněných postav. Ve třetí části monografie jsou uvedeny rozhovory se dvěma zkušenými sportovními trenéry a třemi vrcholovými sportovci. Jejich odpovědi na otázky tematicky korespondují s první a druhou částí publikace a přispívají k pochopení důležitých oblastí psychologie sportu.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50102 - Psychology, special (including therapy for learning, speech, hearing, visual and other physical and mental disabilities);

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-271-3136-5

Number of pages

238

Publisher name

Grada

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—