Environmental aspects of fiscal instruments in road transport
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F20%3A43918491" target="_blank" >RIV/62156489:43110/20:43918491 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Fiskální nástroje v silniční dopravě z environmentálního hlediska
Original language description
Osobní a nákladní silniční motorová doprava je jedním z klíčových odvětví moderních tržních ekonomik a výstavba či obnova současné dopravní infrastruktury je tak nezbytností zabezpečující další rozvoj ekonomiky jako celku. Sektor dopravy je významnou součástí ekonomických systémů. Kromě pozitivních efektů ale generuje externí náklady přenášené na ostatní subjekty. Politická reprezentace jednotlivých členských zemí tak usiluje o získání dostatečných finančních zdrojů, které mají zajistit zlepšení kvality dopravní infrastruktury a s ní bezprostředně související omezení vlivu dopravy na životní prostředí či zdraví obyvatelstva. Všechny tyto cíle členské země Evropské unie zajišťují jednotlivými nástroji daňové a poplatkové politiky, kdy hlavními nástroji je výběr časového poplatku nebo výkonového poplatku za využívání vybraných částí dopravní infrastruktury v dané členské zemi. Silniční doprava je v České republice zatížena registračním poplatkem a silniční daní. Daně z pořízení a vlastnictví silničních vozidel by v zemích Evropské unie měly podle vědeckých prací ve shodě s dokumenty Evropské unie nebo OECD korespondovat s externími náklady způsobenými touto formou dopravy zboží a osob. Lze konstatovat, že v České republice tomu tak v současné době není. Registrační poplatek nelze považovat za environmentální nástroj vůbec. Nezohledňuje žádný parametr externích nákladů dopravy, ani nezvýhodňuje žádná vozidla s environmentálně příznivějším dopadem. Právě zde se však nabízí prostor pro environmentální jednotnou klouzavou všeobecnou daň založenou na emisích CO2. Silniční daň v České republice využívá pouze zástupné znaky některých externích nákladů dopravy (globální znečištění ovzduší u osobních vozidel, náklady na infrastrukturu u nákladních vozidel a návěsů). Daň je selektivní, což se jeví jako značně nespravedlivé. Daň nezohledňuje konkrétní emise lokálního ani globálního znečištění ovzduší. Nezohledňuje ani náklady hlučnosti, či zástupné znaky nákladů na dopravní nehody. Proto se jeví jako vhodnější zaměření na proměnné ukazatelů lokálního i globálního znečištění zahrnuté v programu COPERT pod záštitou agentury EEA. Sazby mohou být stanoveny klouzavě. Daň by měla být všeobecná. Zásadním požadavkem kladeným na fiskální nástroje státu a tedy i environmetální daně včetně daně silniční je, aby kromě svého primárního určení nezpůsobovaly jiné deformace na trhu. Za tímto účelem jsou při využití dat o registrovaných osobních vozidlech v České republice stanoveny a zkoumány četnosti hodnot těchto parametrů a jejich rozdělení v rámci stanovených intervalů. Výsledky ukazují, že parametr objemu motoru je ovlivňován nejen požadavky na užitné vlastnosti vozidla, ale je také deformován jinými vlivy, mezi které lze zařadit i silniční daň. Její sazby by tedy měly být nastaveny proporcionálně, popřípadě klouzavě progresivně. Parametr hmotnosti osobních vozidel zřejmě není ovlivněn deformujícími vlivy. Některé země Evropské unie se snaží zohledňovat emise CO2 generované sektorem dopravy prostřednictvím environmentální registrační daně. Bylo zjištěno, že ze 13 zemí Evropské unie aplikujících registrační daň u osobních vozidel dle emisí CO2 se k optimu blíží pouze daň aplikovaná v Rakousku. V dalších pěti zemích byly identifikovány nedostatky především z hlediska stupňovitosti nebo lokálního či globálního poklesu zkoumaných sazeb. V ostatních zemích je nastavení registrační daně v podstatě neslučitelné s požadavkem nedistorzního působení. I méně inkasně významné a sociálně méně citlivé daně v podobě environmentální registrační daně je třeba nastavovat tak, aby je bylo možné označit za spravedlivé a nedistorzní. Silniční doprava je v České republice zatížena také formou časových poplatků nebo formou mýtného systému. V jednotlivých vybraných členských zemích Evropské unie (Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko) jsou identifikovány jimi uplatňované systémy zpoplatnění provozu silničních motorových vozidel na zpoplatněných úsecích, s důrazem na zahrnutí environmentálního aspektu do konstrukce těchto forem zatížení provozu silničních motorových vozidel. Dále je zde provedeno vymezení objemu finančních prostředků, které jsou uplatňovanými systémy zpoplatnění v členských zemích získávány na obnovu či výstavbu dopravní infrastruktury. Nakonec Jsou jednotlivé země zhodnoceny v přímé vazbě na konkrétní environmentální prvek nebo jeho zástupný znak, který je v systému časového či výkonového zpoplatnění aplikován. Provedli jsme dále analýzu právních norem upravujících problematiku časového zpoplatnění provozu vozidel v České republice a ostatních členských státech Evropské unie. Konstruovaný model časového poplatku vychází ze stanovených předpokladů, které jsou determinovány potřebou vycházející ze současných podmínek, které ovlivňují provozování v současné době zpoplatněných kategorií osobních vozidel a lehkých užitkových vozidel. Provádíme zde také komparaci příjmů plynoucích ze současného systému časového poplatku s příjmy plynoucími z navrženého modelu časového poplatku pro Českou republiku. Nakonec se zabýváme problematikou zpoplatnění negativních externalit způsobovaných dopravou formou výkonového zpoplatnění provozu na pozemních komunikacích. Je zde provedena rešerše současného stavu uplatňování výkonových poplatků spojených s provozem silničních motorových vozidel v členských zemích Evropské unie. Důraz rešerše je kladen na zakomponování environmentálních prvků do uplatňovaných systémů výkonového zpoplatnění členských zemí. Samotná konstrukce modelu výkonového zpoplatnění v podmínkách České republiky vychází ze stanovených předpokladů modelu a současně je inspirována výkonovým zpoplatněním, které je v současné době aplikováno v Německu a Rakousku. Nově konstruovaný model si klade za cíl zakomponování environmentálního prvku v podobě hluku do výkonového zpoplatnění provozu na území České republiky a také zvýšení celkového inkasa poplatku v souladu se záměry Ministerstva dopravy ČR.
Czech name
Fiskální nástroje v silniční dopravě z environmentálního hlediska
Czech description
Osobní a nákladní silniční motorová doprava je jedním z klíčových odvětví moderních tržních ekonomik a výstavba či obnova současné dopravní infrastruktury je tak nezbytností zabezpečující další rozvoj ekonomiky jako celku. Sektor dopravy je významnou součástí ekonomických systémů. Kromě pozitivních efektů ale generuje externí náklady přenášené na ostatní subjekty. Politická reprezentace jednotlivých členských zemí tak usiluje o získání dostatečných finančních zdrojů, které mají zajistit zlepšení kvality dopravní infrastruktury a s ní bezprostředně související omezení vlivu dopravy na životní prostředí či zdraví obyvatelstva. Všechny tyto cíle členské země Evropské unie zajišťují jednotlivými nástroji daňové a poplatkové politiky, kdy hlavními nástroji je výběr časového poplatku nebo výkonového poplatku za využívání vybraných částí dopravní infrastruktury v dané členské zemi. Silniční doprava je v České republice zatížena registračním poplatkem a silniční daní. Daně z pořízení a vlastnictví silničních vozidel by v zemích Evropské unie měly podle vědeckých prací ve shodě s dokumenty Evropské unie nebo OECD korespondovat s externími náklady způsobenými touto formou dopravy zboží a osob. Lze konstatovat, že v České republice tomu tak v současné době není. Registrační poplatek nelze považovat za environmentální nástroj vůbec. Nezohledňuje žádný parametr externích nákladů dopravy, ani nezvýhodňuje žádná vozidla s environmentálně příznivějším dopadem. Právě zde se však nabízí prostor pro environmentální jednotnou klouzavou všeobecnou daň založenou na emisích CO2. Silniční daň v České republice využívá pouze zástupné znaky některých externích nákladů dopravy (globální znečištění ovzduší u osobních vozidel, náklady na infrastrukturu u nákladních vozidel a návěsů). Daň je selektivní, což se jeví jako značně nespravedlivé. Daň nezohledňuje konkrétní emise lokálního ani globálního znečištění ovzduší. Nezohledňuje ani náklady hlučnosti, či zástupné znaky nákladů na dopravní nehody. Proto se jeví jako vhodnější zaměření na proměnné ukazatelů lokálního i globálního znečištění zahrnuté v programu COPERT pod záštitou agentury EEA. Sazby mohou být stanoveny klouzavě. Daň by měla být všeobecná. Zásadním požadavkem kladeným na fiskální nástroje státu a tedy i environmetální daně včetně daně silniční je, aby kromě svého primárního určení nezpůsobovaly jiné deformace na trhu. Za tímto účelem jsou při využití dat o registrovaných osobních vozidlech v České republice stanoveny a zkoumány četnosti hodnot těchto parametrů a jejich rozdělení v rámci stanovených intervalů. Výsledky ukazují, že parametr objemu motoru je ovlivňován nejen požadavky na užitné vlastnosti vozidla, ale je také deformován jinými vlivy, mezi které lze zařadit i silniční daň. Její sazby by tedy měly být nastaveny proporcionálně, popřípadě klouzavě progresivně. Parametr hmotnosti osobních vozidel zřejmě není ovlivněn deformujícími vlivy. Některé země Evropské unie se snaží zohledňovat emise CO2 generované sektorem dopravy prostřednictvím environmentální registrační daně. Bylo zjištěno, že ze 13 zemí Evropské unie aplikujících registrační daň u osobních vozidel dle emisí CO2 se k optimu blíží pouze daň aplikovaná v Rakousku. V dalších pěti zemích byly identifikovány nedostatky především z hlediska stupňovitosti nebo lokálního či globálního poklesu zkoumaných sazeb. V ostatních zemích je nastavení registrační daně v podstatě neslučitelné s požadavkem nedistorzního působení. I méně inkasně významné a sociálně méně citlivé daně v podobě environmentální registrační daně je třeba nastavovat tak, aby je bylo možné označit za spravedlivé a nedistorzní. Silniční doprava je v České republice zatížena také formou časových poplatků nebo formou mýtného systému. V jednotlivých vybraných členských zemích Evropské unie (Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko) jsou identifikovány jimi uplatňované systémy zpoplatnění provozu silničních motorových vozidel na zpoplatněných úsecích, s důrazem na zahrnutí environmentálního aspektu do konstrukce těchto forem zatížení provozu silničních motorových vozidel. Dále je zde provedeno vymezení objemu finančních prostředků, které jsou uplatňovanými systémy zpoplatnění v členských zemích získávány na obnovu či výstavbu dopravní infrastruktury. Nakonec Jsou jednotlivé země zhodnoceny v přímé vazbě na konkrétní environmentální prvek nebo jeho zástupný znak, který je v systému časového či výkonového zpoplatnění aplikován. Provedli jsme dále analýzu právních norem upravujících problematiku časového zpoplatnění provozu vozidel v České republice a ostatních členských státech Evropské unie. Konstruovaný model časového poplatku vychází ze stanovených předpokladů, které jsou determinovány potřebou vycházející ze současných podmínek, které ovlivňují provozování v současné době zpoplatněných kategorií osobních vozidel a lehkých užitkových vozidel. Provádíme zde také komparaci příjmů plynoucích ze současného systému časového poplatku s příjmy plynoucími z navrženého modelu časového poplatku pro Českou republiku. Nakonec se zabýváme problematikou zpoplatnění negativních externalit způsobovaných dopravou formou výkonového zpoplatnění provozu na pozemních komunikacích. Je zde provedena rešerše současného stavu uplatňování výkonových poplatků spojených s provozem silničních motorových vozidel v členských zemích Evropské unie. Důraz rešerše je kladen na zakomponování environmentálních prvků do uplatňovaných systémů výkonového zpoplatnění členských zemí. Samotná konstrukce modelu výkonového zpoplatnění v podmínkách České republiky vychází ze stanovených předpokladů modelu a současně je inspirována výkonovým zpoplatněním, které je v současné době aplikováno v Německu a Rakousku. Nově konstruovaný model si klade za cíl zakomponování environmentálního prvku v podobě hluku do výkonového zpoplatnění provozu na území České republiky a také zvýšení celkového inkasa poplatku v souladu se záměry Ministerstva dopravy ČR.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50206 - Finance
Result continuities
Project
Result was created during the realization of more than one project. More information in the Projects tab.
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-7623-040-8
Number of pages
78
Publisher name
Akademické nakladatelství CERM s.r.o.
Place of publication
Brno
UT code for WoS book
—