Regulation of road transport in the EU and at the level of the Member States

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43110%2F22%3A43921932" target="_blank" >RIV/62156489:43110/22:43921932 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Regulace silniční dopravy v EU a na úrovni členských států

Original language description

Na emise z dopravy dopadá obecně regulace úrovně znečišťování a specificky typové schvalování vozidel z hlediska emisí. Národní závazky ke snižování emisí jednotlivými členskými zeměmi v období 2020-2030 stanoví směrnice EPaR 2016/2284. ČR má u emisí NOX dosáhnout v období 2020 až 2029 snížení o 35 % a od roku 2030 o 64 %, u emisí SO2 pak snížení o 45 % od 2020 do 2029 a o 66 % od 2030, u NH3 o 7 % od 2020 do 2029 a o 22 % od 2030, u nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) o 18 % od 2020 do 2029 a o 50 % od 2030 a konečně u jemných částic PM2,5 o 17 % od 2020 do 2029 a o 60 % od 2030. Na národní úrovni byl k naplnění tohoto závazku aktualizován Národní program snižování emisí ČR s potenciálem dodatečného snížení emisí NOX v sektoru silniční dopravy minimálně o 5 kt ročně nejpozději do roku 2030 ve srovnání se scénářem NPSE-WM 2019. K naplnění tohoto cíle směřuje prioritní opatření AB26, které má kombinací ekonomických a technicko-organizačních nástrojů napomoci k omlazení vozového parku a rozšířením nízkoemisních a bezemisních vozidel v ČR. Na úrovni EU strategické směřování vytyčuje akční plán &quot;Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy&quot; (COM/2021/400 final), který usiluje o snížení dopadů znečištění ovzduší na zdraví o více než 55 % do roku 2030 (oproti 2005). U typového schvalování vozidel z hlediska emisí stanovuje nařízení 715/2007 prostřednictvím nařízení 692/2008 emisní limity EURO 6 pro lehká osobní a užitková vozidla, jež poměrně výrazně redukují především emise NOX u vznětových motorů (65% snížení oproti EURO 5). Limity emisí počtu pevných částic na kilometr se uplatňují již i u zážehových motorů, a to ve stejné výši jako u motorů dieselových. Nařízení 595/2009 pak obdobně stanoví limity EURO VI pro těžká vozidla. Pro naplnění cílů akčního plánu a Zelené dohody pro Evropu je zřetelná snaha o rychlé přijetí emisní normy EURO 7 (resp. EURO VII) s předpokladem dalšího výrazného snížení limitů oxidů dusíku. Dle pracovních návrhů to u NOX má být buď na 30 mg/km nebo na 10 mg/km, přičemž stejné hodnoty mají platit pro všechna vozidla bez ohledu na druh pohonu (dosud je u dieselových vozidel limit 80 mg NOX/km, u benzinových vozidel 60 mg NOX/km). Velmi zásadní vliv na snižování emisí klasických škodlivin ze silniční dopravy má a bude mít regulace emisí skleníkových plynů. K naplnění cílů Pařížské dohody byl přijat Evropský právní rámec pro klima (Nařízení EPaR 2021/1119), který stanoví závazný cíl EU o redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990 (z původních 40 % oproti roku 2005) a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (COM/2020/789) cílí na to, aby do roku 2030 na evropských silnicích jezdilo nejméně 30 milionů vozidel s nulovými emisemi a bylo pro ně k dispozici 3 miliony veřejných dobíjecích bodů. Do roku 2050 má dojít k 90% snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, téměř všechny osobní automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla mají mít nulové emise. Aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) schválená vládou v dubnu 2020 reaguje na Pařížskou dohodu s důrazem na elektromobilitu a cílem snižování emisí oxidu uhličitého ve vazbě na Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, snižování emisí zdraví škodlivých látek ve vazbě na Národní plán snižování emisí. Legislativní návrhy v balíčku &quot;Fif for 55&quot; týkající se silniční dopravy výrazně upřednostňují elektromobilitu, mj. návrhem na 100% snížení průměrnýemisech emisí CO2 z nově registrovaných osobních a lehkých užitkových vozidel v EU od roku 2035. Tyto návrhy spolu s návrhy nových emisních norem Euro 7/VII budou mít dalekosáhlé efekty. Mezi velkoobjemovými výrobci (OEM) jsou považovány za v zásadě konec spalovacích motorů (ICE). V tomto směru lze sice očekávat opozici ze strany zemí s významným zastoupením automobilového průmyslu (ČR, Slovensko, Maďarsko), postoj Německa, jako stěžejního výrobce i odbytiště je - alespoň podle koaliční smlouvy nově vznikající vlády - spíše pozitivní. V podmínkách ČR, kde jsou velmi omezeně využívány nástroje stimulující environmentálně příznivou obměnu vozového parku, lze bez dodatečných opatření očekávat, že zpřísňování regulace produkce emisí z dopravy povede jednak k růstu cen vozidel (nových i ojetých), poklesu jejich prodejů a současně k nárůstu proběhů (resp. pomalejšímu poklesu s věkem) u starších a emisně horších vozidel. Vývoj a stav unijního regulatorního rámce a národních právních úprav registračních a cirkulačních daní a poplatků uvalených na silniční vozidla, zpoplatnění využívání pozemních komunikací a zdanění paliv ukazuje, že: registrační daň či poplatek uplatňuje 17 zemí, ČR ale pouze u vozidel Euro 0 až 2; 14 zemí zohledňuje emise CO2, Irsko navíc i emise NO; 4 země zohledňují normu Euro; zdanění vlastnictví a provozu aplikuje 21 zemí včetně ČR, zde u vozidel užívaných k podnikání nebo s hmotností nad 3,5 tun; 15 zemí zohledňuje emise CO2; zdanění klesá se stářím vozidla ve 3 zemích a roste se stářím pouze v ČR a na Slovensku; snahou je rozšíření výkonového zpoplatnění na všechny druhy silniční motorové dopravy; 10 zemí EU neuplatňuje výkonové zpoplatnění vůbec; 10 zemí EU včetně ČR využívá normy Euro pro stanovení výkonového zpoplatnění; tendencí je utlumení časového zpoplatnění, které aplikuje ČR pro dvoustopá silniční motorová vozidla do 3,5 tuny; jsou nově zaváděny uhlíkové daně na konvenční paliva v Německu (2021) a Rakousku (2022); záměrem jednoho z návrhů balíčku &quot;Fif for 55&quot; je revidovat zdanění paliv směrem ke zohlednění energetickém obsahu při znevýhodnění paliv s vyšší produkcí emisí prostřednictvím systému emisního obchodování; vývoj registrací vozidel v kontextu aplikace daňových a poplatkových nástrojů v evropských zemích ukazuje, že těmito nástroji lze determinovat vývoj registrací především osobních vozidel ve prospěch alternativních paliv; funkčnost politik v oblasti emisí silniční dopravy může zajistit pouze komplex opatření s alespoň jednou výraznou komponentou; lze předpokládat, že revize zdanění paliv povede ke zřetelnému nárůstu cen fosilních pohonných hmot s možným vychýlením spotřebitelských preferencí ve prospěch benzinu (relativně oproti naftě), celkově ale k redukci využívání fosilních paliv a vyšší preferenci elektromobility.

Czech name

Regulace silniční dopravy v EU a na úrovni členských států

Czech description

Na emise z dopravy dopadá obecně regulace úrovně znečišťování a specificky typové schvalování vozidel z hlediska emisí. Národní závazky ke snižování emisí jednotlivými členskými zeměmi v období 2020-2030 stanoví směrnice EPaR 2016/2284. ČR má u emisí NOX dosáhnout v období 2020 až 2029 snížení o 35 % a od roku 2030 o 64 %, u emisí SO2 pak snížení o 45 % od 2020 do 2029 a o 66 % od 2030, u NH3 o 7 % od 2020 do 2029 a o 22 % od 2030, u nemethanových těkavých organických sloučenin (NMVOC) o 18 % od 2020 do 2029 a o 50 % od 2030 a konečně u jemných částic PM2,5 o 17 % od 2020 do 2029 a o 60 % od 2030. Na národní úrovni byl k naplnění tohoto závazku aktualizován Národní program snižování emisí ČR s potenciálem dodatečného snížení emisí NOX v sektoru silniční dopravy minimálně o 5 kt ročně nejpozději do roku 2030 ve srovnání se scénářem NPSE-WM 2019. K naplnění tohoto cíle směřuje prioritní opatření AB26, které má kombinací ekonomických a technicko-organizačních nástrojů napomoci k omlazení vozového parku a rozšířením nízkoemisních a bezemisních vozidel v ČR. Na úrovni EU strategické směřování vytyčuje akční plán &quot;Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy&quot; (COM/2021/400 final), který usiluje o snížení dopadů znečištění ovzduší na zdraví o více než 55 % do roku 2030 (oproti 2005). U typového schvalování vozidel z hlediska emisí stanovuje nařízení 715/2007 prostřednictvím nařízení 692/2008 emisní limity EURO 6 pro lehká osobní a užitková vozidla, jež poměrně výrazně redukují především emise NOX u vznětových motorů (65% snížení oproti EURO 5). Limity emisí počtu pevných částic na kilometr se uplatňují již i u zážehových motorů, a to ve stejné výši jako u motorů dieselových. Nařízení 595/2009 pak obdobně stanoví limity EURO VI pro těžká vozidla. Pro naplnění cílů akčního plánu a Zelené dohody pro Evropu je zřetelná snaha o rychlé přijetí emisní normy EURO 7 (resp. EURO VII) s předpokladem dalšího výrazného snížení limitů oxidů dusíku. Dle pracovních návrhů to u NOX má být buď na 30 mg/km nebo na 10 mg/km, přičemž stejné hodnoty mají platit pro všechna vozidla bez ohledu na druh pohonu (dosud je u dieselových vozidel limit 80 mg NOX/km, u benzinových vozidel 60 mg NOX/km). Velmi zásadní vliv na snižování emisí klasických škodlivin ze silniční dopravy má a bude mít regulace emisí skleníkových plynů. K naplnění cílů Pařížské dohody byl přijat Evropský právní rámec pro klima (Nařízení EPaR 2021/1119), který stanoví závazný cíl EU o redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990 (z původních 40 % oproti roku 2005) a dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu (COM/2020/789) cílí na to, aby do roku 2030 na evropských silnicích jezdilo nejméně 30 milionů vozidel s nulovými emisemi a bylo pro ně k dispozici 3 miliony veřejných dobíjecích bodů. Do roku 2050 má dojít k 90% snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, téměř všechny osobní automobily, dodávky, autobusy i nová těžká nákladní vozidla mají mít nulové emise. Aktualizace Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) schválená vládou v dubnu 2020 reaguje na Pařížskou dohodu s důrazem na elektromobilitu a cílem snižování emisí oxidu uhličitého ve vazbě na Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, snižování emisí zdraví škodlivých látek ve vazbě na Národní plán snižování emisí. Legislativní návrhy v balíčku &quot;Fif for 55&quot; týkající se silniční dopravy výrazně upřednostňují elektromobilitu, mj. návrhem na 100% snížení průměrnýemisech emisí CO2 z nově registrovaných osobních a lehkých užitkových vozidel v EU od roku 2035. Tyto návrhy spolu s návrhy nových emisních norem Euro 7/VII budou mít dalekosáhlé efekty. Mezi velkoobjemovými výrobci (OEM) jsou považovány za v zásadě konec spalovacích motorů (ICE). V tomto směru lze sice očekávat opozici ze strany zemí s významným zastoupením automobilového průmyslu (ČR, Slovensko, Maďarsko), postoj Německa, jako stěžejního výrobce i odbytiště je - alespoň podle koaliční smlouvy nově vznikající vlády - spíše pozitivní. V podmínkách ČR, kde jsou velmi omezeně využívány nástroje stimulující environmentálně příznivou obměnu vozového parku, lze bez dodatečných opatření očekávat, že zpřísňování regulace produkce emisí z dopravy povede jednak k růstu cen vozidel (nových i ojetých), poklesu jejich prodejů a současně k nárůstu proběhů (resp. pomalejšímu poklesu s věkem) u starších a emisně horších vozidel. Vývoj a stav unijního regulatorního rámce a národních právních úprav registračních a cirkulačních daní a poplatků uvalených na silniční vozidla, zpoplatnění využívání pozemních komunikací a zdanění paliv ukazuje, že: registrační daň či poplatek uplatňuje 17 zemí, ČR ale pouze u vozidel Euro 0 až 2; 14 zemí zohledňuje emise CO2, Irsko navíc i emise NO; 4 země zohledňují normu Euro; zdanění vlastnictví a provozu aplikuje 21 zemí včetně ČR, zde u vozidel užívaných k podnikání nebo s hmotností nad 3,5 tun; 15 zemí zohledňuje emise CO2; zdanění klesá se stářím vozidla ve 3 zemích a roste se stářím pouze v ČR a na Slovensku; snahou je rozšíření výkonového zpoplatnění na všechny druhy silniční motorové dopravy; 10 zemí EU neuplatňuje výkonové zpoplatnění vůbec; 10 zemí EU včetně ČR využívá normy Euro pro stanovení výkonového zpoplatnění; tendencí je utlumení časového zpoplatnění, které aplikuje ČR pro dvoustopá silniční motorová vozidla do 3,5 tuny; jsou nově zaváděny uhlíkové daně na konvenční paliva v Německu (2021) a Rakousku (2022); záměrem jednoho z návrhů balíčku &quot;Fif for 55&quot; je revidovat zdanění paliv směrem ke zohlednění energetickém obsahu při znevýhodnění paliv s vyšší produkcí emisí prostřednictvím systému emisního obchodování; vývoj registrací vozidel v kontextu aplikace daňových a poplatkových nástrojů v evropských zemích ukazuje, že těmito nástroji lze determinovat vývoj registrací především osobních vozidel ve prospěch alternativních paliv; funkčnost politik v oblasti emisí silniční dopravy může zajistit pouze komplex opatření s alespoň jednou výraznou komponentou; lze předpokládat, že revize zdanění paliv povede ke zřetelnému nárůstu cen fosilních pohonných hmot s možným vychýlením spotřebitelských preferencí ve prospěch benzinu (relativně oproti naftě), celkově ale k redukci využívání fosilních paliv a vyšší preferenci elektromobility.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

50206 - Finance

Project

<a href="/en/project/SS03010156" target="_blank" >SS03010156: Prediction of emission savings in road transport achieved by application of the selected tax and fee instruments by 2030</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7676-431-6

Number of pages

153

Publisher name

Wolters Kluwer a.s.

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—