Geological hazards resulting from the planned construction of a water dam "Skalička" near the Hranice Karst and the Hranice Abyss

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F18%3A43914042" target="_blank" >RIV/62156489:43210/18:43914042 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/62156489:43310/18:43914042

Result on the web

<a href="http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/18_Gersl_180725.pdf" target="_blank" >http://www.geology.cz/img/zpravyvyzkum/fulltext/18_Gersl_180725.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.3140/zpravy.geol.2018.18" target="_blank" >10.3140/zpravy.geol.2018.18</a>

Result language

čeština

Original language name

Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti

Original language description

Povodí řeky Bečvy je z hlediska povodňových rizik jednou z nejexponovanějších České republiky. Katastrofální povodeň v červenci 1997 měla devastující účinek na sídla v povodí Bečvy i v navazujícím úseku podél řeky Moravy a stala se impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Tím ožil také plán z poloviny 20 století na stavbu vodního díla v okolí lázní Teplic nad Bečvou a obcí Skalička. V současnosti je navrhováno vodní dílo v profilu nad obcí Skalička, střední velikosti s maximální hladinou na kótě 265,00 m n.m. a Celkový objem vodního díla 42,1 mil.m3. Uvažovaná hráz vodního díla se nachází cca 3 km vzdušnou čarou od Hranického krasu, přesněji od Hranické propasti. Hranický kras je hypogenním krasem rozkládajícím se na v. cípu kry Maleníku. Ss celou krou Maleníku je součástí paleozoického sedimentárního pokryvu brunovistulika, Na tomto podloží se nachází sled sedimentárních hornin zastoupený horninami Middle Devonian (Eifelian) až po horniny karbonského stáří (Mississippian/Viséan). Samotný kras je vyvinut v devonských karbonátech stupně givet až tournai řazených do Macošského a Líšeňského souvrství. Celková mocnost vápenců v této oblasti nebyla dosud zjištěna a jejich podloží nebylo vrtnými pracemi dosud zastiženo. Na mocnost sledu karbonátových sedimentů lze usuzovat pouze nepřímo z údajů získaných vrtným průzkumem v širším okolí (např. vrt Potštát-1 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 4200 m, vrt Choryně-9 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 1462 m a zasáhl i podložní pararuly, vrt Branky zasáhl v hloubce 2546 m pod devonskými karbonáty pararuly a vrt Valašské Meziříčí zasáhl v hloubce 3036 m pod devonskými karbonáty krystalinikum. Při povodni v r. 1997 byla hladiny řeky Bečva v Hranickém krasu zvýšena o 6 m. Současně došlo ke zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách a k eruptivnímu výronu minerálních vod z nevyužívaného vrtu. Toto bylo způsobeno výjimečným hydrostatickým tlakem povodňových vod na podzemní vody ve zdrojové oblasti minerálních vod. Jedna ze zdrojových oblastí minerálních vod je dlouhodobě kladena do řečiště řeky Bečvy, poblíž obce kamenec, přímo do půdorysu uvažovaného vodního díla. Trvale zvýšený hydrostatický tlak na v této zdrojové oblasti pak pravděpodobně způsobí zvýšení hladin minerálních vod v Hranickém krasu i v lázních Teplicích. Silně zkrasovělé vápencové horniny ve dně přehrady pak mohou znamenat značné inženýrskogeologické problémy. Vybrané krasové lokality a vrty s minerální vodou jsou vybaveny sondami měřícími úroveň hladin, teplotu a elektrickou konduktivitu vod, příp. pH. Zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách i ve vrtech je pozorováno soustavně, při každé povodňové vlně. V pozorovaných objektech dochází ke zvýšení hladin minerálních vod. Přičemž minerální voda nikdy není ředěna. Jedná se tedy o zvýšení hladin vlivem zvýšeného hydrostatického tlaku vod řeky. Za uspokojivé řešení povodňové ochrany i ochrany minerálních vod považovat suchý poldr. V případě povodňové situace bude sice ovlivněn režim minerálních vod, ale pouze dočasně a v závislosti na konkrétní situaci se po určité časové době navrátí do původního režimu, podobně jako při extrémní povodni v r. 1997.

Czech name

Geologická rizika plánované stavby vodního díla Skalička poblíž Hranického krasu a Hranické propasti

Czech description

Povodí řeky Bečvy je z hlediska povodňových rizik jednou z nejexponovanějších České republiky. Katastrofální povodeň v červenci 1997 měla devastující účinek na sídla v povodí Bečvy i v navazujícím úseku podél řeky Moravy a stala se impulsem pro hledání koncepce ochrany před povodněmi. Tím ožil také plán z poloviny 20 století na stavbu vodního díla v okolí lázní Teplic nad Bečvou a obcí Skalička. V současnosti je navrhováno vodní dílo v profilu nad obcí Skalička, střední velikosti s maximální hladinou na kótě 265,00 m n.m. a Celkový objem vodního díla 42,1 mil.m3. Uvažovaná hráz vodního díla se nachází cca 3 km vzdušnou čarou od Hranického krasu, přesněji od Hranické propasti. Hranický kras je hypogenním krasem rozkládajícím se na v. cípu kry Maleníku. Ss celou krou Maleníku je součástí paleozoického sedimentárního pokryvu brunovistulika, Na tomto podloží se nachází sled sedimentárních hornin zastoupený horninami Middle Devonian (Eifelian) až po horniny karbonského stáří (Mississippian/Viséan). Samotný kras je vyvinut v devonských karbonátech stupně givet až tournai řazených do Macošského a Líšeňského souvrství. Celková mocnost vápenců v této oblasti nebyla dosud zjištěna a jejich podloží nebylo vrtnými pracemi dosud zastiženo. Na mocnost sledu karbonátových sedimentů lze usuzovat pouze nepřímo z údajů získaných vrtným průzkumem v širším okolí (např. vrt Potštát-1 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 4200 m, vrt Choryně-9 potvrdil výskyt karbonátů do hloubky 1462 m a zasáhl i podložní pararuly, vrt Branky zasáhl v hloubce 2546 m pod devonskými karbonáty pararuly a vrt Valašské Meziříčí zasáhl v hloubce 3036 m pod devonskými karbonáty krystalinikum. Při povodni v r. 1997 byla hladiny řeky Bečva v Hranickém krasu zvýšena o 6 m. Současně došlo ke zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách a k eruptivnímu výronu minerálních vod z nevyužívaného vrtu. Toto bylo způsobeno výjimečným hydrostatickým tlakem povodňových vod na podzemní vody ve zdrojové oblasti minerálních vod. Jedna ze zdrojových oblastí minerálních vod je dlouhodobě kladena do řečiště řeky Bečvy, poblíž obce kamenec, přímo do půdorysu uvažovaného vodního díla. Trvale zvýšený hydrostatický tlak na v této zdrojové oblasti pak pravděpodobně způsobí zvýšení hladin minerálních vod v Hranickém krasu i v lázních Teplicích. Silně zkrasovělé vápencové horniny ve dně přehrady pak mohou znamenat značné inženýrskogeologické problémy. Vybrané krasové lokality a vrty s minerální vodou jsou vybaveny sondami měřícími úroveň hladin, teplotu a elektrickou konduktivitu vod, příp. pH. Zvýšení hladin minerálních vod v krasových dutinách i ve vrtech je pozorováno soustavně, při každé povodňové vlně. V pozorovaných objektech dochází ke zvýšení hladin minerálních vod. Přičemž minerální voda nikdy není ředěna. Jedná se tedy o zvýšení hladin vlivem zvýšeného hydrostatického tlaku vod řeky. Za uspokojivé řešení povodňové ochrany i ochrany minerálních vod považovat suchý poldr. V případě povodňové situace bude sice ovlivněn režim minerálních vod, ale pouze dočasně a v závislosti na konkrétní situaci se po určité časové době navrátí do původního režimu, podobně jako při extrémní povodni v r. 1997.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

10503 - Water resources

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy o geologických výzkumech

ISSN

0514-8057

e-ISSN

—

Volume of the periodical

51

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

5

Pages from-to

75-79

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85052060865