Effect of digestate on properties Cambisol

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F18%3A43914962" target="_blank" >RIV/62156489:43210/18:43914962 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv aplikace digestátu na vlastnosti kambizemě

Original language description

Situace, kdy se celosvětově zvyšuje spotřeba elektrické energie a přitom se snižují zásoby dosud nejčastěji používaných zdrojů sloužící kjejí výrobě, s sebou přináší požadavek na hledání alternativních zdrojů energie. Jedním z nich může být biomasa či vhodné odpady biologické povahy, které mohou sloužit jako vstupní materiál pro proces fermentace, který probíhá v bioplynových stanicích. Výsledným hlavním produktem je směs plynů, která se následně může využít pro výrobu elektrické energie. Zbytek po fermentaci je sekundárním produktem činnosti bioplynové stanice a je označován jako digestát. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu bioplynových stanic na celém světě, zvýšilo se i množství vyprodukovaného digestátu a bylo potřeba pro něj najít adekvátní využití. Za určitých podmínek může být použit jako hnojivo v zemědělské praxi. Vzhledem k relativně krátké době fungování bioplynových stanic nebylo možné doposud dostatečně posoudit vliv aplikace digestátu na půdní vlastnosti. Monografie se zabývá sledováním vlivu aplikace digestátu na vybrané půdní vlastnosti v rámci polního pokusu. Polní pokus byl založen na ploše Výzkumné pícninářské stanice ve Vatíně (okres Žďár nad Sázavou). Plocha maloparcelního pokusu se nachází na půdním typu kambizem. Změna půdních vlastností způsobená aplikací digestátu je posuzována vůči minerálnímu hnojivu (NPK) a organickému hnojivu (hnůj) u vegetačních pokryvů monokultury kukuřice, Norfolkského osevního postupu a travního porostu pro vybrané fyzikální, chemické, organické charakteristiky půdy a z hlediska výživy rostlin. V monografii jsou shrnuty výsledky prvních třech let průběhu polního pokusu (2014-2016). Vliv aplikace digestátu na půdní vlastnosti byl rozdílný. V některých případech byl vývoj v čase pozitivní (např. struktura), v jiných případech nebyl rozdíl mezi žádným hnojivém (např. kvantita organického uhlíku). Negativní vývoj půdních vlastností způsobený aplikací digestátu nebyl pozorován. V případě dusíku byla velmi výrazná podobnost vývoje jeho obsahu a forem s variantou minerální hnojivo. U ostatních sledovaných vlastností se hodnoty zjištěné u digestátu spíše podobaly variantě s hnojem. V některých případech měl větší váhu na vývoj sledovaných půdních vlastností vegetační pokryv než aplikované hnojivo.

Czech name

Vliv aplikace digestátu na vlastnosti kambizemě

Czech description

Situace, kdy se celosvětově zvyšuje spotřeba elektrické energie a přitom se snižují zásoby dosud nejčastěji používaných zdrojů sloužící kjejí výrobě, s sebou přináší požadavek na hledání alternativních zdrojů energie. Jedním z nich může být biomasa či vhodné odpady biologické povahy, které mohou sloužit jako vstupní materiál pro proces fermentace, který probíhá v bioplynových stanicích. Výsledným hlavním produktem je směs plynů, která se následně může využít pro výrobu elektrické energie. Zbytek po fermentaci je sekundárním produktem činnosti bioplynové stanice a je označován jako digestát. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu bioplynových stanic na celém světě, zvýšilo se i množství vyprodukovaného digestátu a bylo potřeba pro něj najít adekvátní využití. Za určitých podmínek může být použit jako hnojivo v zemědělské praxi. Vzhledem k relativně krátké době fungování bioplynových stanic nebylo možné doposud dostatečně posoudit vliv aplikace digestátu na půdní vlastnosti. Monografie se zabývá sledováním vlivu aplikace digestátu na vybrané půdní vlastnosti v rámci polního pokusu. Polní pokus byl založen na ploše Výzkumné pícninářské stanice ve Vatíně (okres Žďár nad Sázavou). Plocha maloparcelního pokusu se nachází na půdním typu kambizem. Změna půdních vlastností způsobená aplikací digestátu je posuzována vůči minerálnímu hnojivu (NPK) a organickému hnojivu (hnůj) u vegetačních pokryvů monokultury kukuřice, Norfolkského osevního postupu a travního porostu pro vybrané fyzikální, chemické, organické charakteristiky půdy a z hlediska výživy rostlin. V monografii jsou shrnuty výsledky prvních třech let průběhu polního pokusu (2014-2016). Vliv aplikace digestátu na půdní vlastnosti byl rozdílný. V některých případech byl vývoj v čase pozitivní (např. struktura), v jiných případech nebyl rozdíl mezi žádným hnojivém (např. kvantita organického uhlíku). Negativní vývoj půdních vlastností způsobený aplikací digestátu nebyl pozorován. V případě dusíku byla velmi výrazná podobnost vývoje jeho obsahu a forem s variantou minerální hnojivo. U ostatních sledovaných vlastností se hodnoty zjištěné u digestátu spíše podobaly variantě s hnojem. V některých případech měl větší váhu na vývoj sledovaných půdních vlastností vegetační pokryv než aplikované hnojivo.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

40104 - Soil science

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7509-613-5

Number of pages

69

Publisher name

Mendelova univerzita v Brně

Place of publication

Brno

UT code for WoS book

—