Use of catch crops as a source of microbially stable organic matter

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43210%2F25%3A43928474" target="_blank" >RIV/62156489:43210/25:43928474 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00027049:_____/25:N0000100 RIV/26296080:_____/25:N0000083

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Využití meziplodin jako zdroje mikrobiálně stabilní organické hmoty

Original language description

Zařazení meziplodin do osevních postupů představuje významnou strategii při využívání technologií, které mají za cíl ochranu půdy před erozí, zpřístupnění živin jako je fosforu a dusíku, obohacení půdy organickou hmotou spojenou s obnovou půdní úrodnosti a vedoucí k udržitelnému zemědělství. Hlavním přínosem metodiky je zařazení chemické analýzy nadzemní biomasy a kvantifikace obsahu ligninu a snadno rozpustných cukrů. Metodika vychází z pokusu, který zahrnoval několik faktorů: druh meziplodiny, dávku digestátu (0, 20 a 40 t ha-1), analyzovanou část rostliny (stonek vs. listy) a sezónu odběru (podzim vs. jaro). Multivariační i jednorozměrné analýzy ukázaly, že nejsilnějším faktorem ovlivňujícím složení biomasy byla sezóna odběru. Bylo zjištěno, že podzimní vzorky obsahovaly výrazně více rozpustných cukrů, zatímco jarní vzorky vykazovaly vyšší podíl acidodetergentního ligninu (ADL). Druh meziplodiny a část rostliny měly také významný vliv - ředkev a svazenka vykazovaly vysoký obsah snadno rozpustných cukrů a nízký obsah ADL, zatímco u hořčice a řeřichy tomu bylo naopak. Dále pak, listy měly obecně vyšší obsah cukrů a nižší obsah ligninu než stonky. Aplikace digestátu neměla statisticky významný vliv na obsah snadno rozpustných cukrů ani ADL. Analýza hlavních komponent (PCA) potvrdila dominantní vliv sezóny a sekundární vliv druhu meziplodiny a částí nadzemní biomasy. Výsledky ukazují, že složení biomasy meziplodin je řízeno především fyziologickými a fenologickými fázemi, zatímco krátkodobá organická fertilizace má minimální dopad. Aplikace digestátu naproti tomu významně ovlivnila produkci biomasy meziplodin. Střední dávka digestátu 20 t ha-1 zvýšila v průměru, napříč druhy, výnos čerstvé hmoty přibližně o 60 % a výnos suché hmoty o zhruba 45 % ve srovnání s nehnojenou kontrolou, přičemž nejvyšší relativní nárůst byl zaznamenán u ředkve, světlice a prosa. Pohanka a řeřicha naopak vykázaly jen minimální odezvu na hnojení digestátem, zatímco u svazenky byl zjištěn téměř lineární vzestup výnosu biomasy až k nejvyšší dávce 40 t ha-1. Tyto výsledky ukazují, že schopnost meziplodin využít živiny z digestátu je výrazně druhově specifická. Zjištěné rozdíly v odezvě druhů na hnojení digestátem jsou klíčové jak pro optimalizaci produkce biomasy meziplodin, tak pro stabilizaci výnosu následné kukuřice v odlišných podmínkách stanoviště.

Czech name

Využití meziplodin jako zdroje mikrobiálně stabilní organické hmoty

Czech description

Zařazení meziplodin do osevních postupů představuje významnou strategii při využívání technologií, které mají za cíl ochranu půdy před erozí, zpřístupnění živin jako je fosforu a dusíku, obohacení půdy organickou hmotou spojenou s obnovou půdní úrodnosti a vedoucí k udržitelnému zemědělství. Hlavním přínosem metodiky je zařazení chemické analýzy nadzemní biomasy a kvantifikace obsahu ligninu a snadno rozpustných cukrů. Metodika vychází z pokusu, který zahrnoval několik faktorů: druh meziplodiny, dávku digestátu (0, 20 a 40 t ha-1), analyzovanou část rostliny (stonek vs. listy) a sezónu odběru (podzim vs. jaro). Multivariační i jednorozměrné analýzy ukázaly, že nejsilnějším faktorem ovlivňujícím složení biomasy byla sezóna odběru. Bylo zjištěno, že podzimní vzorky obsahovaly výrazně více rozpustných cukrů, zatímco jarní vzorky vykazovaly vyšší podíl acidodetergentního ligninu (ADL). Druh meziplodiny a část rostliny měly také významný vliv - ředkev a svazenka vykazovaly vysoký obsah snadno rozpustných cukrů a nízký obsah ADL, zatímco u hořčice a řeřichy tomu bylo naopak. Dále pak, listy měly obecně vyšší obsah cukrů a nižší obsah ligninu než stonky. Aplikace digestátu neměla statisticky významný vliv na obsah snadno rozpustných cukrů ani ADL. Analýza hlavních komponent (PCA) potvrdila dominantní vliv sezóny a sekundární vliv druhu meziplodiny a částí nadzemní biomasy. Výsledky ukazují, že složení biomasy meziplodin je řízeno především fyziologickými a fenologickými fázemi, zatímco krátkodobá organická fertilizace má minimální dopad. Aplikace digestátu naproti tomu významně ovlivnila produkci biomasy meziplodin. Střední dávka digestátu 20 t ha-1 zvýšila v průměru, napříč druhy, výnos čerstvé hmoty přibližně o 60 % a výnos suché hmoty o zhruba 45 % ve srovnání s nehnojenou kontrolou, přičemž nejvyšší relativní nárůst byl zaznamenán u ředkve, světlice a prosa. Pohanka a řeřicha naopak vykázaly jen minimální odezvu na hnojení digestátem, zatímco u svazenky byl zjištěn téměř lineární vzestup výnosu biomasy až k nejvyšší dávce 40 t ha-1. Tyto výsledky ukazují, že schopnost meziplodin využít živiny z digestátu je výrazně druhově specifická. Zjištěné rozdíly v odezvě druhů na hnojení digestátem jsou klíčové jak pro optimalizaci produkce biomasy meziplodin, tak pro stabilizaci výnosu následné kukuřice v odlišných podmínkách stanoviště.

Type

N_metC - Methodology certified by the authorised body

CEP classification

—

OECD FORD branch

40101 - Agriculture

Project

<a href="/en/project/QK21010161" target="_blank" >QK21010161: Importance of ligno-cellulose complex from the biomass of inter-crops for improvement of soil environment</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Internal product ID

QK21010161-V7

Regulation ID

MZE-88787/2025-13124

Technical parameters

Metodika má přidělené ISBN 978-80-88000-51-8, číslo osvědčení MZE-88787/2025-13124. Smlouva o uplatnění certifikované metodiky byla uzavřena dne 3. 12. 2025 s Martinem Čechem, se sídlem - Nová Ves č.p. 97, Nová Ves 664 91, IČ: 60401711.

Economical parameters

Při hodnocení ekonomických aspektů vycházejících z termínu zapravení meziplodiny (podzim a jaro) včetně započítání ceny osiva a setí, zapravení digestátu a ceny kukuřičné biomasy je vypočítáno, že při podzimním zapravení je průměrný zisk 17 185 Kč/ha a při jarním zapravení 4 467 Kč/ha. Jarní zapravení se u varianty světlice barvířské bez hnojení digestátu projevilo na produkci biomasy sušiny kukuřice zvýšeným finančním přínosem 6 732 Kč/ha, u svazenky vratičolisté 9 697 Kč/ha. U hořčice seté byla zjištěn nárůst u kontrolní varianty digestátu o 8 696 Kč/ha, u varianty 20 tun digestátu byl nárůst 12 582 Kč/ha a u varianty s dávkou 40 tun digestátu byla zjištěna výše přínosu 16 712 Kč/ha.

Certification body designation

Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor rostlinných komodit, Těšnov 65/17, 110 00 Praha 1

Date of certification

—

Method of use

C - Výsledek je využíván bez omezení okruhu uživatelů