Under the Protection of St. Joseph: The story of carpentry in the Czech lands
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62156489%3A43410%2F20%3A43919061" target="_blank" >RIV/62156489:43410/20:43919061 - isvavai.cz</a>
Alternative codes found
RIV/68378297:_____/20:00533704
Result on the web
<a href="http://10.21495/83-3" target="_blank" >http://10.21495/83-3</a>
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Pod ochranou svatého Josefa: Příběh tesařského řemesla v českých zemích
Original language description
Samotný název publikace Pod ochranou svatého Josefa. Příběh tesařského řemesla v českých zemích vystihuje snahu kolektivu autorů přiblížit tematickými příspěvky a doprovodným obrazovým materiálem nejen odborné, ale především široké veřejnosti dějiny a tradici tesařského řemesla. Kniha je strukturovaná jako kritický katalog, který obsahově navazuje na stejnojmennou výstavu zpřístupněnou v letošním roce v historickém objektu panské sýpky v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě, jež je součástí Národního muzea v přírodě se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Vedle průvodních textů z výstavy, prezentovaného obrazového materiálu a předmětů reprezentujících tesařské řemeslo, zapůjčených ze sbírek paměťových institucí i rodinných pozůstalostí, tvoří významnou část publikace odborné příspěvky. Kniha je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, příznačně nazvaných Dřevo, Opracování, Krovy a Cechy, kterým předchází úvodní text Odvěké neznamená nesmrtelné. Nevšedně pojatý úvod objasňuje význam řemeslných dovedností spojených s tradicí a popisuje příběh vzkříšení tesařského řemesla v 90. letech 20. století díky výjimečnému odhodlání Petra Růžičky. První kapitola je věnována dřevu, jeho fyzikálně-mechanickým vlastnostem, které podstatně ovlivňují výběr, opracování a použití dřeva jako stavebního materiálu. V závěru této kapitoly je shrnuto biotické poškození dřeva houbami a dřevokazným hmyzem. Druhá, nejrozsáhlejší a zároveň klíčová kapitola se zaměřuje přímo na tradiční technologie opracování dřeva jednotlivými druhy seker (bradatice, hlavatka, pantok, širočina) a podrobně seznamuje poučené čtenáře s trasologií tesařských nástrojů. Velice názorně jsou zde prostřednictvím obrazových příloh dokumentovány v dnešní praxi znovu ověřené postupy tradičního opracování kmenů tesáním - tzv. nízká a vysoká práce, včetně jasně daných technologických kroků - vrubování, hrubování a lícování. V kapitole jsou také popsány, pojmenovány a opět názorně demonstrovány stopy, které zanechávají na povrchu trámů dřevěných konstrukcí jednotlivé tesařské nástroje. Tak lze z povrchu dřevěných prvků historických staveb získat důležité informace o způsobu opracování a poučit se z práce starých tesařských mistrů. Autentické dřevěné konstrukce tak představují nenahraditelný hmotný pramen obzvláště pro dějiny tesařského řemesla. Proto je třeba neustále naléhat na jejich zachování a rovněž na provádění oprav historických staveb tradičními řemeslnými postupy. Třetí kapitola se zabývá pro tesařské řemeslo nejtypičtější a mnohdy nejnáročnější dřevěnou konstrukcí - krovy. Hlavní pozornost je zde soustředěna na vývoj konstrukčního řešení ležatých stolic. Vznik ležatých stolic v období středověku, jejich velmi rychlé rozšíření prakticky do celé severní, střední a východní Evropy i ustálení takřka unifikovaného vzhledu v 18. století patří k nejpozoruhodnějším fenoménům souvisejícím s vývojem historických krovů. K uvědomění si hodnotového potenciálu krovů a k jejich zkoumání jednoznačně přispělo dendrochronologické datování. Proto je v třetí kapitole zařazen příspěvek věnovaný základům dendrochronologie. Poslední čtvrtá kapitola se zabývá cechovní problematikou s důrazem na tesařské řemeslo. Po obecných informacích zaměřených na vývoj cechovních organizací v českých zemích následuje konkrétní ukázka znění cechovních tesařských artikulů z roku 1756. Překlad statut z německy psaného archivního pramene je doplněn přepisy vybraných částí generálního cechovního patentu z roku 1731 a generálních cechovních artikulů pro královské dědičné země české, vydaných roku 1739. Předkládaná kniha si jistě najde čtenáře jak v řadách provozovatelů tesařského řemesla v praxi, tak rovněž u památkářů, stavebních historiků, muzejníků, etnologů apod., specializujících se na dokumentaci a průzkumy dřevěných historických konstrukcí a nakonec u všech příznivců stavebních památek, kteří jsou odhodláni jim detailněji porozumět.
Czech name
Pod ochranou svatého Josefa: Příběh tesařského řemesla v českých zemích
Czech description
Samotný název publikace Pod ochranou svatého Josefa. Příběh tesařského řemesla v českých zemích vystihuje snahu kolektivu autorů přiblížit tematickými příspěvky a doprovodným obrazovým materiálem nejen odborné, ale především široké veřejnosti dějiny a tradici tesařského řemesla. Kniha je strukturovaná jako kritický katalog, který obsahově navazuje na stejnojmennou výstavu zpřístupněnou v letošním roce v historickém objektu panské sýpky v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě, jež je součástí Národního muzea v přírodě se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm. Vedle průvodních textů z výstavy, prezentovaného obrazového materiálu a předmětů reprezentujících tesařské řemeslo, zapůjčených ze sbírek paměťových institucí i rodinných pozůstalostí, tvoří významnou část publikace odborné příspěvky. Kniha je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, příznačně nazvaných Dřevo, Opracování, Krovy a Cechy, kterým předchází úvodní text Odvěké neznamená nesmrtelné. Nevšedně pojatý úvod objasňuje význam řemeslných dovedností spojených s tradicí a popisuje příběh vzkříšení tesařského řemesla v 90. letech 20. století díky výjimečnému odhodlání Petra Růžičky. První kapitola je věnována dřevu, jeho fyzikálně-mechanickým vlastnostem, které podstatně ovlivňují výběr, opracování a použití dřeva jako stavebního materiálu. V závěru této kapitoly je shrnuto biotické poškození dřeva houbami a dřevokazným hmyzem. Druhá, nejrozsáhlejší a zároveň klíčová kapitola se zaměřuje přímo na tradiční technologie opracování dřeva jednotlivými druhy seker (bradatice, hlavatka, pantok, širočina) a podrobně seznamuje poučené čtenáře s trasologií tesařských nástrojů. Velice názorně jsou zde prostřednictvím obrazových příloh dokumentovány v dnešní praxi znovu ověřené postupy tradičního opracování kmenů tesáním - tzv. nízká a vysoká práce, včetně jasně daných technologických kroků - vrubování, hrubování a lícování. V kapitole jsou také popsány, pojmenovány a opět názorně demonstrovány stopy, které zanechávají na povrchu trámů dřevěných konstrukcí jednotlivé tesařské nástroje. Tak lze z povrchu dřevěných prvků historických staveb získat důležité informace o způsobu opracování a poučit se z práce starých tesařských mistrů. Autentické dřevěné konstrukce tak představují nenahraditelný hmotný pramen obzvláště pro dějiny tesařského řemesla. Proto je třeba neustále naléhat na jejich zachování a rovněž na provádění oprav historických staveb tradičními řemeslnými postupy. Třetí kapitola se zabývá pro tesařské řemeslo nejtypičtější a mnohdy nejnáročnější dřevěnou konstrukcí - krovy. Hlavní pozornost je zde soustředěna na vývoj konstrukčního řešení ležatých stolic. Vznik ležatých stolic v období středověku, jejich velmi rychlé rozšíření prakticky do celé severní, střední a východní Evropy i ustálení takřka unifikovaného vzhledu v 18. století patří k nejpozoruhodnějším fenoménům souvisejícím s vývojem historických krovů. K uvědomění si hodnotového potenciálu krovů a k jejich zkoumání jednoznačně přispělo dendrochronologické datování. Proto je v třetí kapitole zařazen příspěvek věnovaný základům dendrochronologie. Poslední čtvrtá kapitola se zabývá cechovní problematikou s důrazem na tesařské řemeslo. Po obecných informacích zaměřených na vývoj cechovních organizací v českých zemích následuje konkrétní ukázka znění cechovních tesařských artikulů z roku 1756. Překlad statut z německy psaného archivního pramene je doplněn přepisy vybraných částí generálního cechovního patentu z roku 1731 a generálních cechovních artikulů pro královské dědičné země české, vydaných roku 1739. Předkládaná kniha si jistě najde čtenáře jak v řadách provozovatelů tesařského řemesla v praxi, tak rovněž u památkářů, stavebních historiků, muzejníků, etnologů apod., specializujících se na dokumentaci a průzkumy dřevěných historických konstrukcí a nakonec u všech příznivců stavebních památek, kteří jsou odhodláni jim detailněji porozumět.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
20102 - Construction engineering, Municipal and structural engineering
Result continuities
Project
<a href="/en/project/DG16P02M026" target="_blank" >DG16P02M026: Historical Timber Structures: Typology, Diagnostics and Traditional Wood Working</a><br>
Continuities
P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)
Others
Publication year
2020
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-7509-744-6
Number of pages
151
Publisher name
Mendelova univerzita v Brně
Place of publication
Brno
UT code for WoS book
—