All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Electrocardiography and echocardiography in reptiles

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16170%2F16%3A43874394" target="_blank" >RIV/62157124:16170/16:43874394 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Základní metody kardiologického vyšetření u plazů

  • Original language description

    Potřeba praktického využití hodnocení činnosti srdce u plazů souvisí s rozvojem poznatků v klinických a paraklinických postupech vyšetření u této skupiny pacientů. V práci jsou uvedeny základní informace o fyziologii činnosti srdce plazů a popsány metody adspekce, auskultace, radiografie, ultrasonografie a elektrokardiografie srdce plazů. . U ještěrů je optimálním místem přiložení Dopplerovské sondy levá axilární prohlubeň, u želv levá strana krku, u hadů ventrální strana těla pod srdcem. Při použití Dopplerovské sondy je nezbytné použít velké množství indiferentního gelu pro zajištění dobrého kontaktu mezi sondou a povrchem těla vyšetřovaného zvířete. Echokardiografie umožňuje pozorovat pohyb chlopní, zachytit přítomnost trombů a strukturálních poruch, kardiomegalii, abnormality v kontraktilitě a hromadění velkého objemu tekutin v perikardu. Při použití barevného Dopplerovského zobrazení lze identifikovat cévní zúžení, změny ve stěnách cév a poruchy funkce srdečních chlopní. Drobní plazi vyžadují použití sond s frekvencí 10-15 MHz, sondy s frekvencí 5-8 MHz jsou vhodné pro velké druhy suchozemských želv, mořské želvy a velké ještěry. Přítomnost malého objemu tekutiny v perikardu je hodnocena jako normální nález. Při snímání EKG u plazů je vhodné zaznamenávat teplotu pacienta i teplotu prostředí. Pro omezení stresu a nežádoucích artefaktů je optimální použití bezkontaktního teploměru. Pro získání optimálního EKG záznamu je u většiny plazů vhodné ponechat je v přirozené sternální poloze. U ještěrů jsou končetinové svody umístěny na krk a na kůži z boku dutiny tělní, u želv na krk nebo na hrudní končetinu a na kůži předkolenní řasy, u hadů z pravé strany na vzdálenost dvou délek srdce kraniálně před srdcem a z levé strany za srdcem na vzdálenost dvou délek srdce. Hodnoceny jsou srdeční frekvence, rytmus, intervaly a komplexy, amplitudy a směr hlavní elektrické osy. Pulzní oxymetr lze v praxi použít spíše jako pomocnou metodu orientační.

  • Czech name

    Základní metody kardiologického vyšetření u plazů

  • Czech description

    Potřeba praktického využití hodnocení činnosti srdce u plazů souvisí s rozvojem poznatků v klinických a paraklinických postupech vyšetření u této skupiny pacientů. V práci jsou uvedeny základní informace o fyziologii činnosti srdce plazů a popsány metody adspekce, auskultace, radiografie, ultrasonografie a elektrokardiografie srdce plazů. . U ještěrů je optimálním místem přiložení Dopplerovské sondy levá axilární prohlubeň, u želv levá strana krku, u hadů ventrální strana těla pod srdcem. Při použití Dopplerovské sondy je nezbytné použít velké množství indiferentního gelu pro zajištění dobrého kontaktu mezi sondou a povrchem těla vyšetřovaného zvířete. Echokardiografie umožňuje pozorovat pohyb chlopní, zachytit přítomnost trombů a strukturálních poruch, kardiomegalii, abnormality v kontraktilitě a hromadění velkého objemu tekutin v perikardu. Při použití barevného Dopplerovského zobrazení lze identifikovat cévní zúžení, změny ve stěnách cév a poruchy funkce srdečních chlopní. Drobní plazi vyžadují použití sond s frekvencí 10-15 MHz, sondy s frekvencí 5-8 MHz jsou vhodné pro velké druhy suchozemských želv, mořské želvy a velké ještěry. Přítomnost malého objemu tekutiny v perikardu je hodnocena jako normální nález. Při snímání EKG u plazů je vhodné zaznamenávat teplotu pacienta i teplotu prostředí. Pro omezení stresu a nežádoucích artefaktů je optimální použití bezkontaktního teploměru. Pro získání optimálního EKG záznamu je u většiny plazů vhodné ponechat je v přirozené sternální poloze. U ještěrů jsou končetinové svody umístěny na krk a na kůži z boku dutiny tělní, u želv na krk nebo na hrudní končetinu a na kůži předkolenní řasy, u hadů z pravé strany na vzdálenost dvou délek srdce kraniálně před srdcem a z levé strany za srdcem na vzdálenost dvou délek srdce. Hodnoceny jsou srdeční frekvence, rytmus, intervaly a komplexy, amplitudy a směr hlavní elektrické osy. Pulzní oxymetr lze v praxi použít spíše jako pomocnou metodu orientační.

Classification

  • Type

    J<sub>x</sub> - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

  • CEP classification

    GJ - Diseases and animal vermin, veterinary medicine

  • OECD FORD branch

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Others

  • Publication year

    2016

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • Name of the periodical

    Veterinární klinika

  • ISSN

    1214-6080

  • e-ISSN

  • Volume of the periodical

    13

  • Issue of the periodical within the volume

    6

  • Country of publishing house

    CZ - CZECH REPUBLIC

  • Number of pages

    8

  • Pages from-to

    20-27

  • UT code for WoS article

  • EID of the result in the Scopus database