Influence of the heated breathing circuit on the body temperature of dogs during artificial ventilation

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16170%2F21%3A43879182" target="_blank" >RIV/62157124:16170/21:43879182 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf" target="_blank" >https://www.vfu.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2021.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv vyhřívaného dýchacího okruhu na tělesnou teplotu psů při umělé ventilaci

Original language description

V humánní i veterinární praxi patří hypotermie mezi nejčastější komplikace anestezie (1). Hypotermie je spojována s celou řadou komplikací vyskytujících se v průběhu anestezie nebo po ní (2). Ve veterinární medicíně se vyskytne až u 83 % pacientů podstupujících celkovou anestezii (3). Rozlišujeme 3 základní techniky k minimalizaci teplotních ztrát v průběhu anestezie - metabolické, pasivní a aktivní (4). Metabolické metody zvyšují teplotní produkci organismu, zejména aplikací aminokyselin (5). Jejich využití ve veterinární medicíně je zatím velmi omezené. Pasivní metody zahrnují zejména použití dek, ručníků, bublinové fólie případně izotermické fólie a jejich aplikace pod, respektive okolo pacienta (4). Samy o sobě jsou pasivní metody méně účinné než metody aktivní. Mezi aktivní metody vyhřívání pacienta patří zejména použití generátorů tepla ve formě vyhřívaných dek nebo podložek (4). Další možností je využití vyhřívaného inhalačního okruhu. Řada studií se věnuje srovnáním nejrůznějších forem ohřívadel umístěných vně pacienta (6). Cílem této studie je zjistit jaký vliv má samotné použití vyhřívaného inhalačního okruhu na rozvoj hypotermie při umělé ventilaci. Předpokládáme, že při použití vyhřívaného dýchacího okruhu nedojde k tak výraznému poklesu tělesné teploty. Do studie bylo zařazeno 40 zdravých psů podstupujících stomatologické ošetření v celkové anestezii. Všichni při byli ve věku 1 - 10 let a o tělesné hmotnosti 10 - 30 kg. Studie svým rozsahem nepřekračovala běžně prováděné výkony, proto nebyl vyžadován projekt pokusu. Všichni psi byli před premedikací klinicky vyšetřeni, byla jim změřena tepová a dechová frekvence, systolický a diastolický krevní tlak a rektální teplota. Premedikace celkové anestezie probíhala pomocí 0,01 mg kg-1 medetomidinu (Domitor, Orion Pharma, Finsko) a 0,2 mg kg-1 butorfanolu (Butomidor,Vetoquinol, Francie), které byly podávány společně v jedné injekci intravenózně. Pro úvod do celkové anestezie byl použit propofol (Proposure, Vetoquinol, Francie) v dávce 1 - 2 mg kg-1. Psi byli následně zaintubováni a připojeni na okruhový, polouzavřený dýchací systém. Anestezie byla vedena s využitím izofluranu (Aerrane, Baxter S.A., Belgie) ve směsi kyslíku a vzduchu. Psi byli po celou dobu anestezie ve hřbetní poloze. Psi byli náhodně rozděleni do dvou skupin - skupina NO (n = 20) a skupina VO (n = 20). Psi ve skupině NO byli připojeni na dýchací okruh bez vyhřívaných hadic. Psi ve skupině VO byli připojeni na dýchací okruh s využitím 57 vyhřívače spojovacích hadic. Teplota vyhřívání byla nastavena na 45,0 °C. Pacienti obou skupin byli po celou dobu ventilováni uměle (DF 15 dechů/min, PIP 12 cmH2O, PEEP 2 cmH2O). Pacientům obou skupin byla měřena tracheální (T-TRA), jícnová (T-ESO) a rektální (T-REK) teplota, tepová (SF) a dechová frekvence (fR), systolický a diastolický krevní tlak (oscilometricky), ze kterých byl poté vypočítán střední arteriální tlak (TK-stř) a parciální tlak oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu (EtCO2). Zároveň byla měřena teplota inspiračních plynů (T-INS) a okolní teplota (T-OKO). Hodnoty byly zaznamenávány v momentu připojení na dýchací systém (T0) a poté v desetiminutových intervalech po dobu 60 minut (T10 - T60). Data byla statisticky zhodnocena analýzou rozptylu (ANOVA) a Dunnettovým testem (p &lt; 0,05). Kolísání hodnot T-TRA je znázorněno v grafu č. 1, T-ESO v grafu č. 2 a T-REK v grafu č. 3. Ve skupině NO byla T-TRA a T-ESO signifikantně nižší v porovnání s T0 v časech T30, T40, T50 a T60. Významně nižší T-REK byla zjištěna v porovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. Ve skupině VO byla T-TRA významně snížená oproti T0 v čase T60. Hodnoty T-ESO a T-REK byly významně snížené oproti T0 v časech T50 a T60. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly sledovaných teplot v jednotlivých časech. Hodnoty SF byly u skupiny NO významně vyšší oproti T0 v časech T50 a T60. U skupiny VO byla SF významně vyšší oproti T0 v časech T40, T50 a T60. Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly srdeční frekvence v jednotlivých sledovaných časech. Hodnoty TK-stř byly ve skupině NO statisticky významně nižší ve srovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. U skupiny VO jsme významné změny TK-stř oproti T0 nezjistili. Mezi jednotlivými skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl v hodnotách TK-stř v jednotlivých sledovaných časech. Rozdíly dalších měřených hodnot uvnitř nebo mezi skupinami nebyly zjištěny. V průběhu anestezie s použitím medetomidinu, butorfanolu, propofolu a izofluranu dochází k významnému poklesu tělesné teploty již po 30 minutách anestezie. Pokles teploty je srovnatelný bez ohledu na to, zda jsou psi napojeni na vyhřívaný nebo nevyhřívaný dýchací okruh.

Czech name

Vliv vyhřívaného dýchacího okruhu na tělesnou teplotu psů při umělé ventilaci

Czech description

V humánní i veterinární praxi patří hypotermie mezi nejčastější komplikace anestezie (1). Hypotermie je spojována s celou řadou komplikací vyskytujících se v průběhu anestezie nebo po ní (2). Ve veterinární medicíně se vyskytne až u 83 % pacientů podstupujících celkovou anestezii (3). Rozlišujeme 3 základní techniky k minimalizaci teplotních ztrát v průběhu anestezie - metabolické, pasivní a aktivní (4). Metabolické metody zvyšují teplotní produkci organismu, zejména aplikací aminokyselin (5). Jejich využití ve veterinární medicíně je zatím velmi omezené. Pasivní metody zahrnují zejména použití dek, ručníků, bublinové fólie případně izotermické fólie a jejich aplikace pod, respektive okolo pacienta (4). Samy o sobě jsou pasivní metody méně účinné než metody aktivní. Mezi aktivní metody vyhřívání pacienta patří zejména použití generátorů tepla ve formě vyhřívaných dek nebo podložek (4). Další možností je využití vyhřívaného inhalačního okruhu. Řada studií se věnuje srovnáním nejrůznějších forem ohřívadel umístěných vně pacienta (6). Cílem této studie je zjistit jaký vliv má samotné použití vyhřívaného inhalačního okruhu na rozvoj hypotermie při umělé ventilaci. Předpokládáme, že při použití vyhřívaného dýchacího okruhu nedojde k tak výraznému poklesu tělesné teploty. Do studie bylo zařazeno 40 zdravých psů podstupujících stomatologické ošetření v celkové anestezii. Všichni při byli ve věku 1 - 10 let a o tělesné hmotnosti 10 - 30 kg. Studie svým rozsahem nepřekračovala běžně prováděné výkony, proto nebyl vyžadován projekt pokusu. Všichni psi byli před premedikací klinicky vyšetřeni, byla jim změřena tepová a dechová frekvence, systolický a diastolický krevní tlak a rektální teplota. Premedikace celkové anestezie probíhala pomocí 0,01 mg kg-1 medetomidinu (Domitor, Orion Pharma, Finsko) a 0,2 mg kg-1 butorfanolu (Butomidor,Vetoquinol, Francie), které byly podávány společně v jedné injekci intravenózně. Pro úvod do celkové anestezie byl použit propofol (Proposure, Vetoquinol, Francie) v dávce 1 - 2 mg kg-1. Psi byli následně zaintubováni a připojeni na okruhový, polouzavřený dýchací systém. Anestezie byla vedena s využitím izofluranu (Aerrane, Baxter S.A., Belgie) ve směsi kyslíku a vzduchu. Psi byli po celou dobu anestezie ve hřbetní poloze. Psi byli náhodně rozděleni do dvou skupin - skupina NO (n = 20) a skupina VO (n = 20). Psi ve skupině NO byli připojeni na dýchací okruh bez vyhřívaných hadic. Psi ve skupině VO byli připojeni na dýchací okruh s využitím 57 vyhřívače spojovacích hadic. Teplota vyhřívání byla nastavena na 45,0 °C. Pacienti obou skupin byli po celou dobu ventilováni uměle (DF 15 dechů/min, PIP 12 cmH2O, PEEP 2 cmH2O). Pacientům obou skupin byla měřena tracheální (T-TRA), jícnová (T-ESO) a rektální (T-REK) teplota, tepová (SF) a dechová frekvence (fR), systolický a diastolický krevní tlak (oscilometricky), ze kterých byl poté vypočítán střední arteriální tlak (TK-stř) a parciální tlak oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu (EtCO2). Zároveň byla měřena teplota inspiračních plynů (T-INS) a okolní teplota (T-OKO). Hodnoty byly zaznamenávány v momentu připojení na dýchací systém (T0) a poté v desetiminutových intervalech po dobu 60 minut (T10 - T60). Data byla statisticky zhodnocena analýzou rozptylu (ANOVA) a Dunnettovým testem (p &lt; 0,05). Kolísání hodnot T-TRA je znázorněno v grafu č. 1, T-ESO v grafu č. 2 a T-REK v grafu č. 3. Ve skupině NO byla T-TRA a T-ESO signifikantně nižší v porovnání s T0 v časech T30, T40, T50 a T60. Významně nižší T-REK byla zjištěna v porovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. Ve skupině VO byla T-TRA významně snížená oproti T0 v čase T60. Hodnoty T-ESO a T-REK byly významně snížené oproti T0 v časech T50 a T60. Mezi oběma skupinami nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly sledovaných teplot v jednotlivých časech. Hodnoty SF byly u skupiny NO významně vyšší oproti T0 v časech T50 a T60. U skupiny VO byla SF významně vyšší oproti T0 v časech T40, T50 a T60. Mezi oběma skupinami jsme nezaznamenali statisticky významné rozdíly srdeční frekvence v jednotlivých sledovaných časech. Hodnoty TK-stř byly ve skupině NO statisticky významně nižší ve srovnání s T0 v časech T40, T50 a T60. U skupiny VO jsme významné změny TK-stř oproti T0 nezjistili. Mezi jednotlivými skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl v hodnotách TK-stř v jednotlivých sledovaných časech. Rozdíly dalších měřených hodnot uvnitř nebo mezi skupinami nebyly zjištěny. V průběhu anestezie s použitím medetomidinu, butorfanolu, propofolu a izofluranu dochází k významnému poklesu tělesné teploty již po 30 minutách anestezie. Pokles teploty je srovnatelný bez ohledu na to, zda jsou psi napojeni na vyhřívaný nebo nevyhřívaný dýchací okruh.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

40301 - Veterinary science

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Sborník příspěvků z výsledků řešení projektů IGA VETUNI 2021

ISBN

978-80-7305-865-4

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

4

Pages from-to

56-59

Publisher name

Veterinární univerzita Brno

Place of publication

Brno

Event location

Brno

Event date

Dec 14, 2021

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—