Prevalence of lyssaviruses and astroviruses in bats in Europe and Asia

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62157124%3A16270%2F23%3A43880788" target="_blank" >RIV/62157124:16270/23:43880788 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.vetuni.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2023.pdf" target="_blank" >https://www.vetuni.cz/files/upload/693/Sbornik_IGA_2023.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Prevalence lyssavirů a astrovirů u netopýrů v Evropě a Asii

Original language description

Netopýři jsou uznáváni jako rezervoároví hostitelé patogenních virů. Za nejstarší známé zoonotické patogeny jsou považovány lyssaviry (Schatz et al., 2013). Udává se, že právě netopýři jsou původními hostiteli všech 17 v souča sné době známých lyssavirů. U netopýrů v Eurasii byly zatím detekovány pouze některé, a to European bat lyssavirus typu 1 a 2 (EBLV-1, EBLV-2), West Caucasian bat lyssavirus (WCBV), Lleida bat lyssavirus (LLBV), Bokeloh bat lyssavirus (BBLV), Kotalahti bat lyssavirus (KBLV), Aravan virus (ARAV), Irkut virus (IRKV) a Kujón virus (KHUV) (Xi et al., 2012; Klein et al., 2022). Na druhou stranu celosvětově rozšířený virus vztekliny (RABV) představující hlavní příčinu onemocnění vzteklinou u savců, včetně člověka, se dle dosavadních poznatků vyskytuje pouze u netopýrů žijících na Americkém kontinentu. Onemocnění, které tyto viry způsobují je po rozvinutí klinických příznaků smrtelné a kromě centrálního nervového systému je virus vztekliny přítomen i v síti nervových vláken obklopujících vlasové/chlupové folikuly (Macedo et al., 2006; Xi et al., 2012). Naopak mezi novodobé objevy v oblasti potencionálních zoonóz u netopýrů patří astroviry. Dlouhou dobu byly považovány za přísně druhově specifické. Nedávno objevená velká genetická diverzita ovšem naznačuje potenciál těchto virů překonávat druhovou bariéru. To v souvislosti se studiemi asijských a evropských druhů netopýrů, u kterých jsou astroviry běžné, rozmanité a mají relativně vysokou prevalenci (Fisher et al., 2017), představuje potenciálně možné riziko do budoucnosti. Dle literatury je vhodnou matricí pro detekci těchto virů u netopýrů mozková tkáň anebo kůže odebraná z plagiopatagia. Zvláště s ohledem na jedinečnou inervaci chlupových folikulů a atypickou organizaci periferních nervů létací membrány netopýrů (Marshall et al., 2015).Cílem naší studie bylo přinést nové poznatky o využití těchto matric v diagnostice virových patogenů u netopýrů. Dále zhodnotit výskyt, distribuci a prevalenci lyssavirů a astrovirů u netopýrů vyšetřených na lokalitách v Evropě a Asii.

Czech name

Prevalence lyssavirů a astrovirů u netopýrů v Evropě a Asii

Czech description

Netopýři jsou uznáváni jako rezervoároví hostitelé patogenních virů. Za nejstarší známé zoonotické patogeny jsou považovány lyssaviry (Schatz et al., 2013). Udává se, že právě netopýři jsou původními hostiteli všech 17 v souča sné době známých lyssavirů. U netopýrů v Eurasii byly zatím detekovány pouze některé, a to European bat lyssavirus typu 1 a 2 (EBLV-1, EBLV-2), West Caucasian bat lyssavirus (WCBV), Lleida bat lyssavirus (LLBV), Bokeloh bat lyssavirus (BBLV), Kotalahti bat lyssavirus (KBLV), Aravan virus (ARAV), Irkut virus (IRKV) a Kujón virus (KHUV) (Xi et al., 2012; Klein et al., 2022). Na druhou stranu celosvětově rozšířený virus vztekliny (RABV) představující hlavní příčinu onemocnění vzteklinou u savců, včetně člověka, se dle dosavadních poznatků vyskytuje pouze u netopýrů žijících na Americkém kontinentu. Onemocnění, které tyto viry způsobují je po rozvinutí klinických příznaků smrtelné a kromě centrálního nervového systému je virus vztekliny přítomen i v síti nervových vláken obklopujících vlasové/chlupové folikuly (Macedo et al., 2006; Xi et al., 2012). Naopak mezi novodobé objevy v oblasti potencionálních zoonóz u netopýrů patří astroviry. Dlouhou dobu byly považovány za přísně druhově specifické. Nedávno objevená velká genetická diverzita ovšem naznačuje potenciál těchto virů překonávat druhovou bariéru. To v souvislosti se studiemi asijských a evropských druhů netopýrů, u kterých jsou astroviry běžné, rozmanité a mají relativně vysokou prevalenci (Fisher et al., 2017), představuje potenciálně možné riziko do budoucnosti. Dle literatury je vhodnou matricí pro detekci těchto virů u netopýrů mozková tkáň anebo kůže odebraná z plagiopatagia. Zvláště s ohledem na jedinečnou inervaci chlupových folikulů a atypickou organizaci periferních nervů létací membrány netopýrů (Marshall et al., 2015).Cílem naší studie bylo přinést nové poznatky o využití těchto matric v diagnostice virových patogenů u netopýrů. Dále zhodnotit výskyt, distribuci a prevalenci lyssavirů a astrovirů u netopýrů vyšetřených na lokalitách v Evropě a Asii.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

40301 - Veterinary science

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

SBORNÍK PŘÍSPĚVKŮ z výsledků řešení projektů IGA VETUNI Brno 2023 financovaných z prostředků účelové podpory na specifický vysokoškolský výzkum MŠMT na rok 2023

ISBN

978-80-7305-946-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

4

Pages from-to

82-85

Publisher name

Veterinární univerzita Brno

Place of publication

Brno

Event location

Brno

Event date

Dec 12, 2023

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—