The Rejection of the Career System for Teaching Staff in the Year 2017 – a Case Study on Educational Policy

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18440%2F21%3A50018506" target="_blank" >RIV/62690094:18440/21:50018506 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216275:25210/21:39917486

Result on the web

<a href="https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1971" target="_blank" >https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/1971</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2021.979" target="_blank" >10.14712/23362189.2021.979</a>

Result language

čeština

Original language name

Pád kariérního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Original language description

Cílem případové studie vzdělávací politiky je přispět k poznání a porozumění fenoménu nepřijetí kariérního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 v širším kontextu přístupů vzdělávací politiky k učitelské profesi po roce 1989. Uvedený případ demonstruje silné a slabé stránky vzdělávací politiky realizované v průběhu posledních let. K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky – (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí kariérního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu nepřijetí? – byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí kariérního systému. Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod. Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejností, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím si faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.

Czech name

Pád kariérního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 – případová studie vzdělávací politiky

Czech description

Cílem případové studie vzdělávací politiky je přispět k poznání a porozumění fenoménu nepřijetí kariérního systému pro pedagogické pracovníky v roce 2017 v širším kontextu přístupů vzdělávací politiky k učitelské profesi po roce 1989. Uvedený případ demonstruje silné a slabé stránky vzdělávací politiky realizované v průběhu posledních let. K získání odpovědí na hlavní výzkumné otázky – (1) V čem byly hlavní příčiny nepřijetí kariérního systému v roce 2017? (2) Jaká byla role klíčových aktérů v procesu nepřijetí? – byly využity metody kvalitativního výzkumu, zejména analýza dokumentace z jednání Poslanecké sněmovny a Senátu ČR, analýzy masmédií, polostrukturované rozhovory s klíčovými aktéry procesu schvalování a zamítnutí kariérního systému. Jsou popsány procesy komunikace a interakce klíčových aktérů vzdělávací politiky a vliv nového subjektu (Pedagogická komora), který se v situaci atomizace profesní komunity do mnoha asociací, zájmových a vlivových skupin stává hlasitým, organizovaným hlasem reprezentujícím populistické postoje učitelské veřejnosti. Dále jsou analyzovány ne/schopnost komunikace ministerstva se zástupci školské praxe a s „opinion makery“, míra politizace v rozhodování, věcná znalost a porozumění politiků odborným otázkám, vliv odborníků a expertních názorů v politickém rozhodování o odborných otázkách řízení školství, vliv sociálních sítí při ovlivňování veřejného mínění apod. Je reflektován fenomén „krize expertnosti“ – trend k ignorování expertních znalostí a výzkumně doložených dat, mizí dialog mezi experty a širší veřejností, zesílení jisté formy politické korektnosti, kdy všechny názory jsou považovány za stejně hodnotné, každý názor musí zaznít apod. Součástí tohoto trendu ve veřejném rozhodování je vzestup „agresivní nevědomosti“ chápané jako lpění na vlastním názoru i tváří v tvář protiřečícím si faktům. Agresivní nevědomost posilují sociální sítě. Výzkum otevírá řadu otázek věcných, metodologických i etických. Studie nastiňuje příležitosti a rizika české vzdělávací politiky v kontextu dalších aktivit ovlivňujících de/profesionalizaci učitelské profese v ČR.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50301 - Education, general; including training, pedagogy, didactics [and education systems]

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Pedagogika : časopis pro vědy o vzdělávání a výchově

ISSN

0031-3815

e-ISSN

—

Volume of the periodical

71

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

28

Pages from-to

323-350

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—