USING INDIRECT SPEECH IN GERMAN AND ENGLISH

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18440%2F21%3A50018532" target="_blank" >RIV/62690094:18440/21:50018532 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vyjadřování cizího mínění v němčině a v angličtině

Original language description

Ačkoliv jsou český, anglický a německý jazyk indoevropskými jazyky a mají některé shodné rysy, každý z těchto jazyků má svůj specifický gramatický systém. Existence různých koncepcí gramatických kategorií v těchto třech indoevropských jazycích dost často komplikuje proces jejich učení. Problém nastává zejména v případě, kdy pro již zvládnuté jazykové jevy jednoho jazyka nemůžeme najít paralelu v jazyce, který se učíme. Předkládaná publikace se zabývá tím, jak tři výše uvedené jazyky interpretují původní přímou řeč. V některých aspektech se tyto jazyky neliší (mění se v nich deiktické výrazy, případně větné struktury). Čeští rodilí mluvčí učící se německý nebo anglický jazyk však musí zvládnout některé jazykové aspekty, které z češtiny neznají. Hlavním specifikem němčiny je to, že pro sdělování cizího mínění používá zvláštní slovesný způsob, konjunktiv I, který nemá v češtině svou slovesnou obdobu. Užití specifických slovesných tvarů konjunktivu I je důležité vzhledem k tomu, že zřetelně prezentuje fakt, že mluvčí není autorem sdělovaných informací, a proto za jejich obsah není připraven (a ani nechce) nést odpovědnost. V současné době frekvence užívání konjunktivu I roste, a to zejména s ohledem na aktuální témata světové politiky (migrace, Brexit, covidová pandemie…). Noviny, rozhlasová a televizní zpravodajství konjunktivní tvary hojně používají. Pokud chtějí příjemci daných informací správně porozumět těmto originálním textům, je nutné, aby se dokázali v této problematice orientovat. Specifikem anglické nepřímé řeči je posun slovesných časů v případě, kdy je třeba zdůraznit, že dané sdělení bylo platné pouze v minulosti. Dalším aspektem anglické nepřímé řeči je to, že v některých případech se dost podstatně liší větná struktura přímé otázky od větné struktury otázky nepřímé, odlišnou strukturu mají i interpretované rozkazy. Tato publikace vznikla v rámci specifického grantu řešeného na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v letech 2020-2021. Volně navazuje na monografii Anglická, česká a německá slovesa ve vzájemném srovnání (2019, Ondráková, Tauchmanová, Göbelová) a jejím účelem je hlubší porovnání možností vyjadřování cizího mínění v prvním cizím jazyku vyučovaném v České republice (tedy v angličtině) a v druhém cizím jazyku (němčině). Při zadávání projektu autorky nepočítaly s tím, jak aktuální problematikou se vyjadřování cizího mínění stane a jak silně ovlivní téma covidu zpravodajství masmédií. Řada citovaných příkladů byla převzata právě z aktuálních novinových a internetových článků.

Czech name

Vyjadřování cizího mínění v němčině a v angličtině

Czech description

Ačkoliv jsou český, anglický a německý jazyk indoevropskými jazyky a mají některé shodné rysy, každý z těchto jazyků má svůj specifický gramatický systém. Existence různých koncepcí gramatických kategorií v těchto třech indoevropských jazycích dost často komplikuje proces jejich učení. Problém nastává zejména v případě, kdy pro již zvládnuté jazykové jevy jednoho jazyka nemůžeme najít paralelu v jazyce, který se učíme. Předkládaná publikace se zabývá tím, jak tři výše uvedené jazyky interpretují původní přímou řeč. V některých aspektech se tyto jazyky neliší (mění se v nich deiktické výrazy, případně větné struktury). Čeští rodilí mluvčí učící se německý nebo anglický jazyk však musí zvládnout některé jazykové aspekty, které z češtiny neznají. Hlavním specifikem němčiny je to, že pro sdělování cizího mínění používá zvláštní slovesný způsob, konjunktiv I, který nemá v češtině svou slovesnou obdobu. Užití specifických slovesných tvarů konjunktivu I je důležité vzhledem k tomu, že zřetelně prezentuje fakt, že mluvčí není autorem sdělovaných informací, a proto za jejich obsah není připraven (a ani nechce) nést odpovědnost. V současné době frekvence užívání konjunktivu I roste, a to zejména s ohledem na aktuální témata světové politiky (migrace, Brexit, covidová pandemie…). Noviny, rozhlasová a televizní zpravodajství konjunktivní tvary hojně používají. Pokud chtějí příjemci daných informací správně porozumět těmto originálním textům, je nutné, aby se dokázali v této problematice orientovat. Specifikem anglické nepřímé řeči je posun slovesných časů v případě, kdy je třeba zdůraznit, že dané sdělení bylo platné pouze v minulosti. Dalším aspektem anglické nepřímé řeči je to, že v některých případech se dost podstatně liší větná struktura přímé otázky od větné struktury otázky nepřímé, odlišnou strukturu mají i interpretované rozkazy. Tato publikace vznikla v rámci specifického grantu řešeného na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové v letech 2020-2021. Volně navazuje na monografii Anglická, česká a německá slovesa ve vzájemném srovnání (2019, Ondráková, Tauchmanová, Göbelová) a jejím účelem je hlubší porovnání možností vyjadřování cizího mínění v prvním cizím jazyku vyučovaném v České republice (tedy v angličtině) a v druhém cizím jazyku (němčině). Při zadávání projektu autorky nepočítaly s tím, jak aktuální problematikou se vyjadřování cizího mínění stane a jak silně ovlivní téma covidu zpravodajství masmédií. Řada citovaných příkladů byla převzata právě z aktuálních novinových a internetových článků.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7465-500-5

Number of pages

209

Publisher name

P. Mervart

Place of publication

Červený Kostelec

UT code for WoS book

—