Martin Maxmilian von der Goltz and his East Pomeranian Origin

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F62690094%3A18460%2F19%3A50017802" target="_blank" >RIV/62690094:18460/19:50017802 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Martin Maxmilián z Golče a jeho západopomořanský původ

Original language description

Studie se zabývá původem císařského generála Martina Maxmiliána z Golče, který prošel mnoha evropskými bojišti třicetileté války, a nakonec zakotvil na panství v Čechách, v městečku, které po něm nese jméno Golčův Jeníkov. Kromě ne zcela přesného označení za jednoho z osvoboditelů Prahy od Švédů v roce 1648 je Martin Maxmilián znám především jako budovatel golčovojeníkovské lorety a jako ten, kdo v jezdeckém souboji usmrtil jediného syna proslulého polního maršálka Pappenheima. Na konci třicetileté války se o Golčovi seriózně uvažovalo i jako o vrchním veliteli veškerých císařských vojsk. Jeho původ lze sledovat ve východních Pomořanech na území dnešního Polska, v regionu kolem měst Wałcz a Czaplinek, kam první Goltzové přišli patrně během středověké kolonizace, kterou tu prováděli braniborští vládci. Goltzové se tu záhy etablovali, zařadili se mezi nejvýznamnější rody (ve správě Wałczska zastávali přední funkce, vlastnili tu několik panství a statků) a také mezi rody nejrozvětvenější. Nebylo proto divu, že mnozí goltzovští synové hledali uplatnění ve vojenském řemesle a odcházeli daleko od svého rodiště. Martinovy příbuzné, válečníky Güntera a Reinharda, zavál osud na Moravu, kde si ve Znojmě postavili rozlehlý dům, spíše již palác. Jiná goltzovská větev se po polovině 17. století usídlila na zámku v západočeském Mašťově, vybudovala reprezentativní palác (dnes Goltz-Kinských) v Praze na Staroměstském náměstí, ale vymřela za tragických okolností již na konci 18. století.

Czech name

Martin Maxmilián z Golče a jeho západopomořanský původ

Czech description

Studie se zabývá původem císařského generála Martina Maxmiliána z Golče, který prošel mnoha evropskými bojišti třicetileté války, a nakonec zakotvil na panství v Čechách, v městečku, které po něm nese jméno Golčův Jeníkov. Kromě ne zcela přesného označení za jednoho z osvoboditelů Prahy od Švédů v roce 1648 je Martin Maxmilián znám především jako budovatel golčovojeníkovské lorety a jako ten, kdo v jezdeckém souboji usmrtil jediného syna proslulého polního maršálka Pappenheima. Na konci třicetileté války se o Golčovi seriózně uvažovalo i jako o vrchním veliteli veškerých císařských vojsk. Jeho původ lze sledovat ve východních Pomořanech na území dnešního Polska, v regionu kolem měst Wałcz a Czaplinek, kam první Goltzové přišli patrně během středověké kolonizace, kterou tu prováděli braniborští vládci. Goltzové se tu záhy etablovali, zařadili se mezi nejvýznamnější rody (ve správě Wałczska zastávali přední funkce, vlastnili tu několik panství a statků) a také mezi rody nejrozvětvenější. Nebylo proto divu, že mnozí goltzovští synové hledali uplatnění ve vojenském řemesle a odcházeli daleko od svého rodiště. Martinovy příbuzné, válečníky Güntera a Reinharda, zavál osud na Moravu, kde si ve Znojmě postavili rozlehlý dům, spíše již palác. Jiná goltzovská větev se po polovině 17. století usídlila na zámku v západočeském Mašťově, vybudovala reprezentativní palác (dnes Goltz-Kinských) v Praze na Staroměstském náměstí, ale vymřela za tragických okolností již na konci 18. století.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Zámky, statky a úřady. Stopy polských šlechtických rodů na území České republiky v pramenech z 16.–20. století

ISBN

978-80-7599-188-1

Number of pages of the result

14

Pages from-to

107-120

Number of pages of the book

455

Publisher name

Ostravská univerzita. Filozofická fakulta

Place of publication

Ostrava

UT code for WoS chapter

—