Nutrition in gastroenterology

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F65269705%3A_____%2F21%3A00075768" target="_blank" >RIV/65269705:_____/21:00075768 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=1ff16m9att4kf810al6spoapdh&page%5Bbook%5D=5973" target="_blank" >http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?PHPSESSID=1ff16m9att4kf810al6spoapdh&page%5Bbook%5D=5973</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Výživa v gastroenterologii

Original language description

Výživa v gastroenterologii se zabývá specifiky pacientů s idiopatickými střevními záněty, celiakií, deficitem disacharidáz, syndromem krátkého střeva, syndromem dráždivého tračníku, akutní a chronickou pankreatitidou. U pacientů s idiopatickými střevními záněty v období relapsu je vhodná šetřící dieta. Enterální výživa je užívána jako metoda první volby při malnutrici, u pacientů s Crohnovou chorobou ji lze užít u dětí a mladých dospělých v indikaci bowel rest - tedy jako primární léčbu. V této indikaci je užívána i eliminační dieta s přídavkem orálních nutričních suplement. Parenterální výživa je užívána v případě těžké malnutrice a jako podpůrná léčba při těžkém relapsu. Celiakie vede k řadě nutričních rizik z důvodu zhoršeného vstřebávání při poškození střevní sliznice. Při dodržování bezlepkové diety dochází k úpravě střevní sliznice a vymizení příznaků malnutrice. Deficit disacharidáz vede k poruše trávení disacharidů, které následně slouží jako substrát sacharolytickým bakteriím v tenkém a především tlustém střevě, po jejichž přemnožení mohou vzniknout příznaky typické pro jednotlivá onemocnění. V diagnostice je využíváno stanovení disacharidáz imunohistochemickými metodami přímo ve vzorku sliznice tenkého střeva. Léčba spočívá v dietních opatřeních. Syndrom krátkého střeva představuje heterogenní skupinu stavů s podobným finálním následkem. Střevní adaptace je pomalý děj, který umožňuje části pacientů odpojení z domácí parenterální výživy. K dosažení střevní autonomie využíváme symptomatickou léčbu, růstové hormony a operační výkony. Chirurgie je rezervována zvláště pro pacienty s šancí na obnovení střevní kontinuity, k ovlivnění plochy resorpce a rychlosti pasáže. Transplantace střeva je metodou volby zvláště při nezvládnutelných komplikací domácí parenterální výživy. Dietní opatření představují jeden z klíčových součástí léčebných algoritmů syndromu dráždivého tračníku. Příznivé ovlivnění střevní mikrobioty může zmírnit obtíže pacientů s funkčními poruchami trávicího traktu. Kromě obecných doporučení racionálního stravování lze ve vybraných případech indikovat speciální restrikční diety (např. dietu s omezením FODMAPs). Pacient by měl být v případě restrikční diety vždy pod vedením zkušeného nutričního terapeuta a lékaře nutricionisty. U akutní pankreatitidy je vhodné již při vstupu do nemocnice vytipovat malnutriční pacienty, kteří budou vyžadovat intenzivnější přístup k nutriční podpoře. V případě lehké akutní pankreatitidy lze již po 24 hodinách zahájit pankreatickou dietu. Vhodné je současné zahájení substituce pankreatických enzymů. Dieta by měla obsahovat malé množství tuků. U těžké akutní pankreatitidy s multiorgánovou dysfunkcí a významným zánětlivým procesem je indikována parenterální výživa. U těžké akutní pankreatitidy, kde je zachovalá funkčnost trávicího traktu, je indikováno časné zahájení enterální výživy do 24-48h od přijetí. Malnutrice je častou, ale pozdní komplikací chronické pankreatitidy. Nutriční screening by proto měl být pravidelnou součástí gastroenterologické dispenzarizace pacientů s chronickou pankreatitidou. Často je nutná součinnost diabetologa, případně psychologa. Pacienti podstupující chirurgickou intervenci by měli být vždy nutričně screeningově vyšetřeni a adekvátně intervenováni.

Czech name

Výživa v gastroenterologii

Czech description

Výživa v gastroenterologii se zabývá specifiky pacientů s idiopatickými střevními záněty, celiakií, deficitem disacharidáz, syndromem krátkého střeva, syndromem dráždivého tračníku, akutní a chronickou pankreatitidou. U pacientů s idiopatickými střevními záněty v období relapsu je vhodná šetřící dieta. Enterální výživa je užívána jako metoda první volby při malnutrici, u pacientů s Crohnovou chorobou ji lze užít u dětí a mladých dospělých v indikaci bowel rest - tedy jako primární léčbu. V této indikaci je užívána i eliminační dieta s přídavkem orálních nutričních suplement. Parenterální výživa je užívána v případě těžké malnutrice a jako podpůrná léčba při těžkém relapsu. Celiakie vede k řadě nutričních rizik z důvodu zhoršeného vstřebávání při poškození střevní sliznice. Při dodržování bezlepkové diety dochází k úpravě střevní sliznice a vymizení příznaků malnutrice. Deficit disacharidáz vede k poruše trávení disacharidů, které následně slouží jako substrát sacharolytickým bakteriím v tenkém a především tlustém střevě, po jejichž přemnožení mohou vzniknout příznaky typické pro jednotlivá onemocnění. V diagnostice je využíváno stanovení disacharidáz imunohistochemickými metodami přímo ve vzorku sliznice tenkého střeva. Léčba spočívá v dietních opatřeních. Syndrom krátkého střeva představuje heterogenní skupinu stavů s podobným finálním následkem. Střevní adaptace je pomalý děj, který umožňuje části pacientů odpojení z domácí parenterální výživy. K dosažení střevní autonomie využíváme symptomatickou léčbu, růstové hormony a operační výkony. Chirurgie je rezervována zvláště pro pacienty s šancí na obnovení střevní kontinuity, k ovlivnění plochy resorpce a rychlosti pasáže. Transplantace střeva je metodou volby zvláště při nezvládnutelných komplikací domácí parenterální výživy. Dietní opatření představují jeden z klíčových součástí léčebných algoritmů syndromu dráždivého tračníku. Příznivé ovlivnění střevní mikrobioty může zmírnit obtíže pacientů s funkčními poruchami trávicího traktu. Kromě obecných doporučení racionálního stravování lze ve vybraných případech indikovat speciální restrikční diety (např. dietu s omezením FODMAPs). Pacient by měl být v případě restrikční diety vždy pod vedením zkušeného nutričního terapeuta a lékaře nutricionisty. U akutní pankreatitidy je vhodné již při vstupu do nemocnice vytipovat malnutriční pacienty, kteří budou vyžadovat intenzivnější přístup k nutriční podpoře. V případě lehké akutní pankreatitidy lze již po 24 hodinách zahájit pankreatickou dietu. Vhodné je současné zahájení substituce pankreatických enzymů. Dieta by měla obsahovat malé množství tuků. U těžké akutní pankreatitidy s multiorgánovou dysfunkcí a významným zánětlivým procesem je indikována parenterální výživa. U těžké akutní pankreatitidy, kde je zachovalá funkčnost trávicího traktu, je indikováno časné zahájení enterální výživy do 24-48h od přijetí. Malnutrice je častou, ale pozdní komplikací chronické pankreatitidy. Nutriční screening by proto měl být pravidelnou součástí gastroenterologické dispenzarizace pacientů s chronickou pankreatitidou. Často je nutná součinnost diabetologa, případně psychologa. Pacienti podstupující chirurgickou intervenci by měli být vždy nutričně screeningově vyšetřeni a adekvátně intervenováni.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

30219 - Gastroenterology and hepatology

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Klinická výživa

ISBN

978-80-7492-555-9

Number of pages of the result

57

Pages from-to

1-57

Number of pages of the book

944

Publisher name

Galén

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—