Geology of the Bohemian-Saxonian Switzerland

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985831%3A_____%2F20%3A00524084" target="_blank" >RIV/67985831:_____/20:00524084 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Geologie Českosaského Švýcarska

Original language description

Pestrý reliéf území Českého a Saského Švýcarska s převahou skalních partií je dán přítomností až 600 m mocné sekvence pískovců, která je součástí výplně české (nebo též česko-saské) křídové pánve. Osou celého území prochází řeka Labe, tvořící kaňonovité údolí zahloubené až 300 metrů pod vrcholy okolních skal. Zvláště na pravobřežních přítocích Labe se vytvořila pestrá síť údolních tvarů se skalními městy, na levém břehu Labe jsou to především pískovcové stolové hory. Některé hřbety a elevace jsou podmíněné pozdějšími proniky vulkanických hornin. Přes oblast procházejí i dvě nejvýznamnější zlomové struktury severní části Českého masivu: lužický a krušnohorský zlom.nKniha je členěna na sedm kapitol a zahrnuje celé území Českosaského Švýcarska. Kapitola Historie poznání geologické stavby území ukazuje, že první vědecké studie vznikaly již v první polovině 19. století a byly následovány podrobnými paleontologickými a stratigrafickými studiemi. nKapitola Geologický vývoj líčí geologické procesy v dobách před začátkem křídy, a především pak mělkomořskou sedimentaci ve svrchní křídě. Pro další vývoj měly největší význam vulkanická činnost na konci křídy a v terciéru a opakované tektonické pohyby na lužickém zlomu. V nejmladší geologické etapě se projevil výzdvih Krušných hor a rychlé zahloubení Labe a jeho přítoků v posledních 2 milionech let. Pro tvorbu typického reliéfu byla stěžejní doba pleistocénu, zejména pak střídání glaciálů a interglaciálů (mrazové zvěrávání a intenzivní eroze). Od tohoto vývoje se odvíjí i popis v kapitole Geologická stavba, dokládající pestrou horninovou skladbu od proterozoika (starohor) až po čtvrtohory (kvartér). Pro každé souvrství svrchní křídy je popsána litologie i paleontologický obsah. Hlavním motivem kapitoly Tektonická stavba je zásadní role lužického zlomu během svrchnokřídové sedimentace i po ní, ale neméně podrobně je popsán i krušnohorský zlom a vývoj puklinové stavby.nKapitola Geomorfologie pískovcových hornin vysvětluje vznik velkých prvků reliéfu během celého kvartéru: antecedentního kaňonu Labe a údolí jeho přítoků, skalních pater (strukturních teras), tabulových hor i vypreprarovaných vulkanických suků. Věnuje se také podrobně vzniku menších zvětrávacích forem na pískovcích, jako jsou skalní převisy, skalní brány, skalní hřiby, skalní mísy, arkády a voštiny. Zvláštní pozornost je věnována jeskyním. Představeny jsou i různé způsoby kartografického znázornění pískovcového reliéfu. Kapitola Těžba nerostných surovin pojednává především o těžbě pískovce jako stavebního kamene a dodnes zachovaných stopách po různých způsobech těžby. Kromě stavebních kvádrů se těžily i mlýnské kameny a brusy. Z dalších surovin se těžil vápenec, čedič, železná ruda nebo rudy barevných kovů vázané na lužický zlom.nZávěrečná kapitola představuje Geologicky významné lokality, a to jak na české, tak i saské straně. Je zde popsáno celkem 26 míst, která jsou výjimečná svou geologickou stavbou nebo geomorfologií. Mezi nimi pak svým významem vyčnívá Pravčická brána, která se stala symbolem Českého Švýcarska.

Czech name

Geologie Českosaského Švýcarska

Czech description

Pestrý reliéf území Českého a Saského Švýcarska s převahou skalních partií je dán přítomností až 600 m mocné sekvence pískovců, která je součástí výplně české (nebo též česko-saské) křídové pánve. Osou celého území prochází řeka Labe, tvořící kaňonovité údolí zahloubené až 300 metrů pod vrcholy okolních skal. Zvláště na pravobřežních přítocích Labe se vytvořila pestrá síť údolních tvarů se skalními městy, na levém břehu Labe jsou to především pískovcové stolové hory. Některé hřbety a elevace jsou podmíněné pozdějšími proniky vulkanických hornin. Přes oblast procházejí i dvě nejvýznamnější zlomové struktury severní části Českého masivu: lužický a krušnohorský zlom.nKniha je členěna na sedm kapitol a zahrnuje celé území Českosaského Švýcarska. Kapitola Historie poznání geologické stavby území ukazuje, že první vědecké studie vznikaly již v první polovině 19. století a byly následovány podrobnými paleontologickými a stratigrafickými studiemi. nKapitola Geologický vývoj líčí geologické procesy v dobách před začátkem křídy, a především pak mělkomořskou sedimentaci ve svrchní křídě. Pro další vývoj měly největší význam vulkanická činnost na konci křídy a v terciéru a opakované tektonické pohyby na lužickém zlomu. V nejmladší geologické etapě se projevil výzdvih Krušných hor a rychlé zahloubení Labe a jeho přítoků v posledních 2 milionech let. Pro tvorbu typického reliéfu byla stěžejní doba pleistocénu, zejména pak střídání glaciálů a interglaciálů (mrazové zvěrávání a intenzivní eroze). Od tohoto vývoje se odvíjí i popis v kapitole Geologická stavba, dokládající pestrou horninovou skladbu od proterozoika (starohor) až po čtvrtohory (kvartér). Pro každé souvrství svrchní křídy je popsána litologie i paleontologický obsah. Hlavním motivem kapitoly Tektonická stavba je zásadní role lužického zlomu během svrchnokřídové sedimentace i po ní, ale neméně podrobně je popsán i krušnohorský zlom a vývoj puklinové stavby.nKapitola Geomorfologie pískovcových hornin vysvětluje vznik velkých prvků reliéfu během celého kvartéru: antecedentního kaňonu Labe a údolí jeho přítoků, skalních pater (strukturních teras), tabulových hor i vypreprarovaných vulkanických suků. Věnuje se také podrobně vzniku menších zvětrávacích forem na pískovcích, jako jsou skalní převisy, skalní brány, skalní hřiby, skalní mísy, arkády a voštiny. Zvláštní pozornost je věnována jeskyním. Představeny jsou i různé způsoby kartografického znázornění pískovcového reliéfu. Kapitola Těžba nerostných surovin pojednává především o těžbě pískovce jako stavebního kamene a dodnes zachovaných stopách po různých způsobech těžby. Kromě stavebních kvádrů se těžily i mlýnské kameny a brusy. Z dalších surovin se těžil vápenec, čedič, železná ruda nebo rudy barevných kovů vázané na lužický zlom.nZávěrečná kapitola představuje Geologicky významné lokality, a to jak na české, tak i saské straně. Je zde popsáno celkem 26 míst, která jsou výjimečná svou geologickou stavbou nebo geomorfologií. Mezi nimi pak svým významem vyčnívá Pravčická brána, která se stala symbolem Českého Švýcarska.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

10500 - Earth and related environmental sciences

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-87620-20-5

Number of pages

576

Publisher name

Správa Národního parku České Švýcarsko, Muzeum města Ústí nad Labem a Ústecký kraj

Place of publication

Ústí nad Labem

UT code for WoS book

—