An interdisciplinary investigation of abandoned charcoal burning sites in the area near the locality of Hrad in the Radeč highlands, cadastral area of Sklená Huť, Rokycany District

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985912%3A_____%2F20%3A00539978" target="_blank" >RIV/67985912:_____/20:00539978 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/00216208:11240/20:10434828

Result on the web

<a href="https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001832150&local_base=ANL" target="_blank" >https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=001832150&local_base=ANL</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Interdisciplinární výzkum zaniklých uhlířských pracovišť v prostoru polohy Hrad na Radečské vrchovině, k. ú. Sklená Huť, okr. Rokycany

Original language description

Předmětem předloženého textu je průběh a výsledky terénního archeologického výzkumu zaniklých uhlířských pracovišť na Radečské vrchovině na Rokycansku v roce 2018. Ze sedmi desítek zaniklých uhlířských plošin identifikovaných a dokumentovaných v prostoru kóty Hrad byly pro archeologické sondáže vybrány záměrně dvě, které se vymykaly charakteru běžnému jak na zkoumané lokalitě, tak na lokalitách zkoumaných v předchozích letech na Křivoklátsku a v Brdech. Uhlířské plošiny zkoumané na Mokřince u Branova (Bobek – Matoušek 2015) i na Komorsku v Brdech (Matoušek – Bobek 2017) byly vždy překryté 20–30 cm mocnou vrstvou uhlíkové drtě. Lze je proto všechny s největší pravděpodobností souhrnně interpretovat jako plošiny opuštěné po posledním výpalu milíře. Můžeme pouze spekulovat, zda 20–30 cm mocná vrstva uhlíkové drtě je přímým pozůstatkem po rozebírání posledního milíře. Jinými slovy, zda se jedná o „nepořádek“, srovnatelný např. s pilinami, které zbydou po řezání dřeva, nebo zda mělo zanechání souvislé vrstvy uhlíků na plošinách po posledním výpalu jiný, neznámý důvod. Situace pozorovaná na plošině č. 27 dokládá zjevně zcela odlišné chování. Prázdná plošina, obklopená valem z uhlíkové drtě, je buď reliktem po důkladném vyčištění pracovní plošiny po posledním výpalu milíře, nebo je stavem těsně před stavbou nového milíře. V každém případě uhlíři pracující na plošině č. 27 po vyklizení plošiny z nějakého důvodu rezignovali na další aktivity na pracovišti. Sondáž na plošině T16 a přilehlé depresi byla primárně zaměřena na ověření vzájemného vztahu obou objektů. Situaci lze jednoznačně interpretovat jako propad části uhlířské plošiny do štoly, pravděpodobně křížení štol na těžbu železné rudy. Otázky, zda byla nejdříve vyhloubena štola a následně teprve vybudována uhlířská plošina, nebo naopak, případně zda obě činnosti probíhaly současně, archeologická sondáž nezodpověděla. Z hlediska samotného studia terénních reliktů pálení dřevěného uhlí jsou pozoruhodná dvě zjištění, kterým při povrchovém průzkumu nic nenasvědčovalo. Především se jedná o prvý známý příklad, kdy byly kombinací archeologické sondáže a antrakologické analýzy doloženy tři jednoznačně odlišné chronologické a také technologické etapy využívání plošiny. Nejstarší etapu představuje popelovitá vrstva 6 s převahou uhlíků jedle a dubu. Jde pravděpodobně o relikt pálení popela v období vrcholného středověku, resp. v období přirozeného stavu lesa. Popelovité vrstvy 5 a 7 pocházejí z mladšího období, kdy byl již les relativně intenzivně zasažen lidskými aktivitami, jako kácením stromů nebo pastvou dobytka. Popelovité vrstvy překryla mocná vrstva souvislé jílové navážky, na níž byly již páleny milíře. Tuto poslední etapu plošiny představuje vrstva 2 tvořená uhlíky smrkové monokultury. Neočekávaným přínosem sondáže plošiny T16 je nejenom odhalení tří chronologických etap, ale také vysoce pravděpodobný (a v českém prostředí dosud ojedinělý) doklad pálení popela v prvých dvou chronologických etapách. Bližší dataci obou zkoumaných plošin, resp. jednotlivých fází jejich využívání brání vcelku očekávaná absence chronologicky citlivých artefaktů, které by bylo možné přímo spojit s jednotlivými plošinami, resp. vrstvami. Datování uhlíků pomocí izotopu 14C na lokalitě prováděné nebylo. Důvodem je oprávněná skepse k efektivnosti této metody datování, podložená opakovanými nepřesvědčivými výsledky.

Czech name

Interdisciplinární výzkum zaniklých uhlířských pracovišť v prostoru polohy Hrad na Radečské vrchovině, k. ú. Sklená Huť, okr. Rokycany

Czech description

Předmětem předloženého textu je průběh a výsledky terénního archeologického výzkumu zaniklých uhlířských pracovišť na Radečské vrchovině na Rokycansku v roce 2018. Ze sedmi desítek zaniklých uhlířských plošin identifikovaných a dokumentovaných v prostoru kóty Hrad byly pro archeologické sondáže vybrány záměrně dvě, které se vymykaly charakteru běžnému jak na zkoumané lokalitě, tak na lokalitách zkoumaných v předchozích letech na Křivoklátsku a v Brdech. Uhlířské plošiny zkoumané na Mokřince u Branova (Bobek – Matoušek 2015) i na Komorsku v Brdech (Matoušek – Bobek 2017) byly vždy překryté 20–30 cm mocnou vrstvou uhlíkové drtě. Lze je proto všechny s největší pravděpodobností souhrnně interpretovat jako plošiny opuštěné po posledním výpalu milíře. Můžeme pouze spekulovat, zda 20–30 cm mocná vrstva uhlíkové drtě je přímým pozůstatkem po rozebírání posledního milíře. Jinými slovy, zda se jedná o „nepořádek“, srovnatelný např. s pilinami, které zbydou po řezání dřeva, nebo zda mělo zanechání souvislé vrstvy uhlíků na plošinách po posledním výpalu jiný, neznámý důvod. Situace pozorovaná na plošině č. 27 dokládá zjevně zcela odlišné chování. Prázdná plošina, obklopená valem z uhlíkové drtě, je buď reliktem po důkladném vyčištění pracovní plošiny po posledním výpalu milíře, nebo je stavem těsně před stavbou nového milíře. V každém případě uhlíři pracující na plošině č. 27 po vyklizení plošiny z nějakého důvodu rezignovali na další aktivity na pracovišti. Sondáž na plošině T16 a přilehlé depresi byla primárně zaměřena na ověření vzájemného vztahu obou objektů. Situaci lze jednoznačně interpretovat jako propad části uhlířské plošiny do štoly, pravděpodobně křížení štol na těžbu železné rudy. Otázky, zda byla nejdříve vyhloubena štola a následně teprve vybudována uhlířská plošina, nebo naopak, případně zda obě činnosti probíhaly současně, archeologická sondáž nezodpověděla. Z hlediska samotného studia terénních reliktů pálení dřevěného uhlí jsou pozoruhodná dvě zjištění, kterým při povrchovém průzkumu nic nenasvědčovalo. Především se jedná o prvý známý příklad, kdy byly kombinací archeologické sondáže a antrakologické analýzy doloženy tři jednoznačně odlišné chronologické a také technologické etapy využívání plošiny. Nejstarší etapu představuje popelovitá vrstva 6 s převahou uhlíků jedle a dubu. Jde pravděpodobně o relikt pálení popela v období vrcholného středověku, resp. v období přirozeného stavu lesa. Popelovité vrstvy 5 a 7 pocházejí z mladšího období, kdy byl již les relativně intenzivně zasažen lidskými aktivitami, jako kácením stromů nebo pastvou dobytka. Popelovité vrstvy překryla mocná vrstva souvislé jílové navážky, na níž byly již páleny milíře. Tuto poslední etapu plošiny představuje vrstva 2 tvořená uhlíky smrkové monokultury. Neočekávaným přínosem sondáže plošiny T16 je nejenom odhalení tří chronologických etap, ale také vysoce pravděpodobný (a v českém prostředí dosud ojedinělý) doklad pálení popela v prvých dvou chronologických etapách. Bližší dataci obou zkoumaných plošin, resp. jednotlivých fází jejich využívání brání vcelku očekávaná absence chronologicky citlivých artefaktů, které by bylo možné přímo spojit s jednotlivými plošinami, resp. vrstvami. Datování uhlíků pomocí izotopu 14C na lokalitě prováděné nebylo. Důvodem je oprávněná skepse k efektivnosti této metody datování, podložená opakovanými nepřesvědčivými výsledky.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Archeologie ve středních Čechách

ISSN

1214-3553

e-ISSN

—

Volume of the periodical

24

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

16

Pages from-to

267-282

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—