Concept and Consciousness (and the Unconscious) in the Critique of Pure Reason. A formal definition of the concept of consciousness in the context of Kant’s reflections on judgment, and on the unconscious syntheses of the imagination
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F17%3A00484874" target="_blank" >RIV/67985955:_____/17:00484874 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Pojem a vědomí (a nevědomí) v Kritice čistého rozumu. Formální vymezení pojmu vědomí v kontextu Kantových úvah o souzení a nevědomých syntézách obrazotvornosti
Original language description
Kant v Kritice čistého rozumu nepodává žádné formální vymezení pojmu vědomí. Studie se snaží nalézt takové základní vymezení pojmu vědomí, které by charakterizovalo Kantovo výchozí porozumění danému pojmu, tj. porozumění, s nímž začal svůj vlastní filosofický projekt vrcholící v jeho teorii transcendentálního sebevědomí. V souvislosti s formulacemi Kritiky čistého rozumu za prvé ukazuje, na jakou tradici Kant navazuje. Dochází k závěru, že Kant vychází z pojetí, podle nějž je vědomí mohutnost rozlišování jedné představy od druhé a rozlišování samotné představy předmětu (na straně Já) a předmětu představy (na straně objektu). Za druhé upozorňuje na význam nevědomých aktů vědomí: na to, že Kant zakládá předmětné vědomí na nevědomých syntézách, v nichž jsou často syntetizovány i nevědomé představy. Za třetí připomíná Kantovo přijetí starší koncepce stupňů vědomí (od temného po jasné) a naznačuje jeho význam pro výklad Kantovy teorie žádostí či umění.
Czech name
Pojem a vědomí (a nevědomí) v Kritice čistého rozumu. Formální vymezení pojmu vědomí v kontextu Kantových úvah o souzení a nevědomých syntézách obrazotvornosti
Czech description
Kant v Kritice čistého rozumu nepodává žádné formální vymezení pojmu vědomí. Studie se snaží nalézt takové základní vymezení pojmu vědomí, které by charakterizovalo Kantovo výchozí porozumění danému pojmu, tj. porozumění, s nímž začal svůj vlastní filosofický projekt vrcholící v jeho teorii transcendentálního sebevědomí. V souvislosti s formulacemi Kritiky čistého rozumu za prvé ukazuje, na jakou tradici Kant navazuje. Dochází k závěru, že Kant vychází z pojetí, podle nějž je vědomí mohutnost rozlišování jedné představy od druhé a rozlišování samotné představy předmětu (na straně Já) a předmětu představy (na straně objektu). Za druhé upozorňuje na význam nevědomých aktů vědomí: na to, že Kant zakládá předmětné vědomí na nevědomých syntézách, v nichž jsou často syntetizovány i nevědomé představy. Za třetí připomíná Kantovo přijetí starší koncepce stupňů vědomí (od temného po jasné) a naznačuje jeho význam pro výklad Kantovy teorie žádostí či umění.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2017
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Pojem vědomí: jeho jednota a rozmanitost
ISBN
978-80-246-3747-1
Number of pages of the result
26
Pages from-to
37-62
Number of pages of the book
146
Publisher name
Nakladatelství Karolinum
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—