The Two Faces of Nature in Schelling’s “Clara” and Mácha’s “May”

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F18%3A00489318" target="_blank" >RIV/67985955:_____/18:00489318 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Dvojí tvář přírody v Schellingově “Kláře” a Máchově “Máji”

Original language description

Článek představuje historicky první pokus o srovnání Schellingova a Máchova obrazu světa. Vychází z předpokladu, že východiska a cíle obou autorů jsou v mnohém podobná, či dokonce shodná. Uvedený předpoklad je ověřován metodou srovnávání témat, pojmů a metafor, jež se objevují při popisu vztahu člověka a přírody ve filosofickém rozhovoru Klára (Schelling) a v básni Máj (Mácha). Rozbor ústí v závěru, že oba autoři shodně v duchu romantismu oslavují krásu a živost přírody, ale že oba zároveň konstatují, že přes veškerou svou přitažlivost a krásu (dokonalost) příroda člověku k pocitovému a duchovnímu naplnění nepostačuje, protože trpí zásadním nedostatkem: je prodchnutá pomíjivostí. Pomíjivost v přírodě tématizují oba autoři shodně na fenoménech–obrazech květiny, rosy a především západu slunce. Příroda se tak vyjevuje dvojznačně: na jedné straně láká člověka svou krásou a harmonií k pozemskému životu, na druhé straně odkazuje – v tradici křesťanství a platonismu – svojí nedokonalou krásou na krásu dokonalou, na dokonalý (ideální, posmrtný) svět. V té míře, jak příroda v člověku probouzí touhu po dokonalém světě, probouzí v něm i smutek (melancholii) z tohoto světa, ba dokonce touhu tento svět opustit (zemřít).

Czech name

Dvojí tvář přírody v Schellingově “Kláře” a Máchově “Máji”

Czech description

Článek představuje historicky první pokus o srovnání Schellingova a Máchova obrazu světa. Vychází z předpokladu, že východiska a cíle obou autorů jsou v mnohém podobná, či dokonce shodná. Uvedený předpoklad je ověřován metodou srovnávání témat, pojmů a metafor, jež se objevují při popisu vztahu člověka a přírody ve filosofickém rozhovoru Klára (Schelling) a v básni Máj (Mácha). Rozbor ústí v závěru, že oba autoři shodně v duchu romantismu oslavují krásu a živost přírody, ale že oba zároveň konstatují, že přes veškerou svou přitažlivost a krásu (dokonalost) příroda člověku k pocitovému a duchovnímu naplnění nepostačuje, protože trpí zásadním nedostatkem: je prodchnutá pomíjivostí. Pomíjivost v přírodě tématizují oba autoři shodně na fenoménech–obrazech květiny, rosy a především západu slunce. Příroda se tak vyjevuje dvojznačně: na jedné straně láká člověka svou krásou a harmonií k pozemskému životu, na druhé straně odkazuje – v tradici křesťanství a platonismu – svojí nedokonalou krásou na krásu dokonalou, na dokonalý (ideální, posmrtný) svět. V té míře, jak příroda v člověku probouzí touhu po dokonalém světě, probouzí v něm i smutek (melancholii) z tohoto světa, ba dokonce touhu tento svět opustit (zemřít).

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Imaginace a forma: mezi estetickým formalismem a filosofií emancipace: studie Josefu Zumrovi

ISBN

978-80-7007-500-5

Number of pages of the result

23

Pages from-to

27-49

Number of pages of the book

413

Publisher name

Filosofia

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—