Philosophical Café: On Hegel’s World and Czech Phaenomenology

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F19%3A00519745" target="_blank" >RIV/67985955:_____/19:00519745 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=ahvY9eP597g" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=ahvY9eP597g</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Filosofická kavárna: Hegelova světová i česká fenomenologie

Original language description

Ve své poslední kavárně roku 2019 se Kryštof Boháček schází s Terezou Matějčkovou, aby probrali boom hegeliánských studií v současné filosofii a s ním související revival zájmu o Hegela na české filosofické scéně, to vše ve vztahu k nové knize Terezy Matějčkové. Ta nejprve představí hlavní teze své knihy “Hegelova fenomenologie světa”, podle které Hegel ve “Fenomenologii ducha” předkládá filosofii světa. Jak z diskuse s Boháčkem vyplyne, je specifickým rysem interpretace Matějčkové zdůraznění literárního pozadí Hegelova filosofického rozpracování vztahu jednotlivce a skutečnosti, které se rozchází s Kantovou teoretickou filosofií. Boháček obrací pozornost ke konceptu Bildung, poukazujícímu ke Goethovi a tradici německého Bildungsrománu: právě Bildung je totiž podle Matějčkové pro Hegela základní dynamikou vědomí i světa. Bildung je třeba chápat jako vzdělání, ale i utváření či formování. Jak se v diskusi ukáže, není tato dynamika vlastní vědomí samému, ale vyrůstá ze vztahu vědomí a světa, resp. vědomí a plurality. Její určující vlastností je mechanismus vyvlastňování: vědomí má za úkol, aby se utvářelo skrze to, co je vůči němu samému jiné, neboť teprve tím povstává obyvatelný svět. Hegel ve Fenomenologii nutí vědomí, aby zakusilo sebe sama, tedy neustále samo se sebou dělalo zkušenosti, které Matějčková vnímá jako dosti děsivé, neboť vědomí je decimováno neřešitelnými úkoly: vystaví moderní společnost, jíž není součástí, neboli není součástí svého světa (protože jej jako jednotlivec nemůže ovlivnit), z čehož pramení pocit odcizení. Zde Boháček poukáže na linii české tradice interpretací Hegela, na kterou Matějčková podle předmluvy knihy navazuje: v čem je interpretace Terezy Matějčkové specificky českým čtením Hegela, pokračujícím v Kosíkových i Patočkových analýzách světa? A proč je moderní vědomí odkázáno živořit v psí boudě, jestliže vystavělo moderní komplexní společnost? Řeč přijde i na Čaroděje ze země Oz, rozparcelování vývojových stupňů vědomí do osamostatněných “literárních” postav nebo Hegelův aristotelismus: co nového přináší (podle Matějčkové první) moderní myslitel oproti Řekům?

Czech name

Filosofická kavárna: Hegelova světová i česká fenomenologie

Czech description

Ve své poslední kavárně roku 2019 se Kryštof Boháček schází s Terezou Matějčkovou, aby probrali boom hegeliánských studií v současné filosofii a s ním související revival zájmu o Hegela na české filosofické scéně, to vše ve vztahu k nové knize Terezy Matějčkové. Ta nejprve představí hlavní teze své knihy “Hegelova fenomenologie světa”, podle které Hegel ve “Fenomenologii ducha” předkládá filosofii světa. Jak z diskuse s Boháčkem vyplyne, je specifickým rysem interpretace Matějčkové zdůraznění literárního pozadí Hegelova filosofického rozpracování vztahu jednotlivce a skutečnosti, které se rozchází s Kantovou teoretickou filosofií. Boháček obrací pozornost ke konceptu Bildung, poukazujícímu ke Goethovi a tradici německého Bildungsrománu: právě Bildung je totiž podle Matějčkové pro Hegela základní dynamikou vědomí i světa. Bildung je třeba chápat jako vzdělání, ale i utváření či formování. Jak se v diskusi ukáže, není tato dynamika vlastní vědomí samému, ale vyrůstá ze vztahu vědomí a světa, resp. vědomí a plurality. Její určující vlastností je mechanismus vyvlastňování: vědomí má za úkol, aby se utvářelo skrze to, co je vůči němu samému jiné, neboť teprve tím povstává obyvatelný svět. Hegel ve Fenomenologii nutí vědomí, aby zakusilo sebe sama, tedy neustále samo se sebou dělalo zkušenosti, které Matějčková vnímá jako dosti děsivé, neboť vědomí je decimováno neřešitelnými úkoly: vystaví moderní společnost, jíž není součástí, neboli není součástí svého světa (protože jej jako jednotlivec nemůže ovlivnit), z čehož pramení pocit odcizení. Zde Boháček poukáže na linii české tradice interpretací Hegela, na kterou Matějčková podle předmluvy knihy navazuje: v čem je interpretace Terezy Matějčkové specificky českým čtením Hegela, pokračujícím v Kosíkových i Patočkových analýzách světa? A proč je moderní vědomí odkázáno živořit v psí boudě, jestliže vystavělo moderní komplexní společnost? Řeč přijde i na Čaroděje ze země Oz, rozparcelování vývojových stupňů vědomí do osamostatněných “literárních” postav nebo Hegelův aristotelismus: co nového přináší (podle Matějčkové první) moderní myslitel oproti Řekům?

Type

A - Audiovisual production

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Place of publication

—

Publisher/client name

—

Version

—

Carrier ID

—