Nation and Idea of Humanity in Thoughts of T. G. Masaryk and M. Buber
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F21%3A00543401" target="_blank" >RIV/67985955:_____/21:00543401 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera
Original language description
Záměrem příspěvku je poukázat na určité shodné rysy morálních ideálů T. G. Masaryka a M. Bubera, které mají vztah k pojetí národa a jeho roli ve světě a jsou spojeny s ideou humanity. Oba tito filosofové byli konfrontováni s nacionalistickým hnutím a se zrodem nového státu. Masarykovy ideály humanity zahrnovaly svobodu, demokracii a sociální etiku. Idea humanity, kterou Masaryk přejal od Jána Kollára, se stala jeho řešením “české otázky”: Masaryk věřil, že každý národ má své poslání dané Prozřetelností, a smyslem českého národa (do nějž zahrnoval i Slováky jako příbuznou větev slovanského kmene) je rozvinout ideál humanity. Masarykovo pojetí českého národa včetně identity založené v tradicích české reformace způsobilo těžko řešitelné problémy. Vedle toho však jeho etika byla založená na příkladu Ježíšova jednání. Hebrejský humanismus Martina Bubera rovněž vychází z Bible, z myšlenky následování Boha v jeho milosrdenství a soucitu. Buberův kulturní sionismus je rovněž založen na ideji obnovy národního náboženství, které národu umožní naplnit poslání vůči celému lidstvu. Oba filosofové kladou důraz na život sub specie aeternitatis a zároveň i na hledání individuální odpovědi na situace zde a nyní.
Czech name
Národ a idea humanity u T. G. Masaryka a M. Bubera
Czech description
Záměrem příspěvku je poukázat na určité shodné rysy morálních ideálů T. G. Masaryka a M. Bubera, které mají vztah k pojetí národa a jeho roli ve světě a jsou spojeny s ideou humanity. Oba tito filosofové byli konfrontováni s nacionalistickým hnutím a se zrodem nového státu. Masarykovy ideály humanity zahrnovaly svobodu, demokracii a sociální etiku. Idea humanity, kterou Masaryk přejal od Jána Kollára, se stala jeho řešením “české otázky”: Masaryk věřil, že každý národ má své poslání dané Prozřetelností, a smyslem českého národa (do nějž zahrnoval i Slováky jako příbuznou větev slovanského kmene) je rozvinout ideál humanity. Masarykovo pojetí českého národa včetně identity založené v tradicích české reformace způsobilo těžko řešitelné problémy. Vedle toho však jeho etika byla založená na příkladu Ježíšova jednání. Hebrejský humanismus Martina Bubera rovněž vychází z Bible, z myšlenky následování Boha v jeho milosrdenství a soucitu. Buberův kulturní sionismus je rovněž založen na ideji obnovy národního náboženství, které národu umožní naplnit poslání vůči celému lidstvu. Oba filosofové kladou důraz na život sub specie aeternitatis a zároveň i na hledání individuální odpovědi na situace zde a nyní.
Classification
Type
D - Article in proceedings
CEP classification
—
OECD FORD branch
60302 - Ethics (except ethics related to specific subfields)
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2021
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Article name in the collection
Etické myslenie minulosti a súčasnosti (ETTP 2020/22): etika v 19. a 20. storočí
ISBN
978-80-555-2638-6
ISSN
—
e-ISSN
—
Number of pages
13
Pages from-to
185-197
Publisher name
Filozofická fakulta Prešovskej univerzity
Place of publication
Prešov
Event location
Prešov (online)
Event date
Oct 15, 2020
Type of event by nationality
EUR - Evropská akce
UT code for WoS article
—