Last Lectures at the Collège de France, 1968 and 1969: semiology, language and writing [Translation]

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F21%3A00546859" target="_blank" >RIV/67985955:_____/21:00546859 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Poslední Přednášky na Collège de France, 1968 a 1969: sémiologie, jazyk a písmo [Překlad]

Original language description

Přítomný svazek zahrnuje soubor poznámek k posledním přednáškám, které francouzský lingvista Émile Benveniste pronesl v letech 1968–1969 na pařížské Collège de France. Kurzy shrnují hlavní body Benvenistovy teorie řeči a představují základ pro teorii písma, kterou však autor kvůli svému onemocnění nemohl dále rozpracovat. Ve své teorii řeči Benveniste rozlišuje mezi jazykovým systémem, který sdílí příslušné společenství mluvčích, a užitím jazyka konkrétním individuem, jež si jazykový systém uzpůsobuje v jedinečné mluvní situaci. V návaznosti na toto rozlišení Benveniste proti sobě staví dvě roviny jazykového významu. Na jednu stranu klade význam opakovatelných znaků, který se ustavuje na rovině jazykového systému a který je nezávislý na konkrétním užití jazyka. Na druhou stranu klade význam jedinečné výpovědi, ustavující se v konkrétní situaci a odpovídající tomu, co chce mluvčí vyjádřit. Benvenistova teorie písma se opírá o historický výzkum rozmanitých systémů zápisu, jak se ustavily napříč kulturami (např. v Číně, Mezopotámii, Egyptě). Na základě poznatků plynoucích z tohoto výzkumu Benveniste tvrdí, že písmo původně odkazovalo přímo k věcem a teprve později se proměnilo v přepis mluvy. Tato proměna byla umožněna tím, že vynálezci písma učinili z živé mluvy specifický objekt zkoumání a začali v ní rozlišovat opakující se prvky, které pak písmo zobrazuje.

Czech name

Poslední Přednášky na Collège de France, 1968 a 1969: sémiologie, jazyk a písmo [Překlad]

Czech description

Přítomný svazek zahrnuje soubor poznámek k posledním přednáškám, které francouzský lingvista Émile Benveniste pronesl v letech 1968–1969 na pařížské Collège de France. Kurzy shrnují hlavní body Benvenistovy teorie řeči a představují základ pro teorii písma, kterou však autor kvůli svému onemocnění nemohl dále rozpracovat. Ve své teorii řeči Benveniste rozlišuje mezi jazykovým systémem, který sdílí příslušné společenství mluvčích, a užitím jazyka konkrétním individuem, jež si jazykový systém uzpůsobuje v jedinečné mluvní situaci. V návaznosti na toto rozlišení Benveniste proti sobě staví dvě roviny jazykového významu. Na jednu stranu klade význam opakovatelných znaků, který se ustavuje na rovině jazykového systému a který je nezávislý na konkrétním užití jazyka. Na druhou stranu klade význam jedinečné výpovědi, ustavující se v konkrétní situaci a odpovídající tomu, co chce mluvčí vyjádřit. Benvenistova teorie písma se opírá o historický výzkum rozmanitých systémů zápisu, jak se ustavily napříč kulturami (např. v Číně, Mezopotámii, Egyptě). Na základě poznatků plynoucích z tohoto výzkumu Benveniste tvrdí, že písmo původně odkazovalo přímo k věcem a teprve později se proměnilo v přepis mluvy. Tato proměna byla umožněna tím, že vynálezci písma učinili z živé mluvy specifický objekt zkoumání a začali v ní rozlišovat opakující se prvky, které pak písmo zobrazuje.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60203 - Linguistics

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů