Robotic care, emotions and intimacy

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F21%3A00555611" target="_blank" >RIV/67985955:_____/21:00555611 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=y8N-8PRo7e8" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=y8N-8PRo7e8</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Robotické ošetřovatelství, emoce a intimita

Original language description

Pokusy uvést roboty do oblasti starostlivosti o staré lidi se nesetkali u filosofů a etiků s vřelým přijetím. Rané články přímo mluvili o nehumánnosti nasazení robotů ve starostlivosti o druhé (Sparrow and Sparrow 2006), nebo upozorňovali na fenomén klamání klientů užitím robotů (Sharkey and Sharkey 2011). V nedávné době byly tyhle odsudky nahrazeny sofistikovanějšími argumenty. Starostlivost o starší pacienty se opírá komplexní sociální interakci, která je složitější než úzký kruh poskytovatelů a rodinných příslušníků. Při nasazení robotického pomocníka je tedy nutné získat souhlas mnohem většího počtu lidí, než jsme se původně mohli domnívat (Čaić, Odekerken-Schröder and Mahr 2018). Jejich souhlas navíc může být docela problematický. Kritičtější postoj zajímají (Santoni de Sio and van Wynsberghe 2016), kteří poukazují na několik úrovní dovedností, jež spoluvytvářejí všechny lidské interakce. Kromě mechanických a intencionálních schopností vykonat nějaký úkol jsou tady i emoční a sociální dovednosti, které mohou být taky pro výkon daného úkolu nutné. Jestli nedokáže stroj vykonat daný úkol stejnou sadou dovedností, ochuzuje člověka o zdůvodněné očekávání, které plyne z konání úkolu. I když současní roboti mohou zvládnout různé mechanické a možná i intencionální úkoly, které se vztahují k pečovatelství, nemají schopnost emočních a společenských dovedností na vykonání tak složitých úkolů, jak jejich lidské protějšky. Roboty by tedy neměly být nasazeni ve starostlivosti o druhé. V prezentaci se zaměřujeme na dvě argumentační linie, namířené proti uvedené skepsi. Nejprve se podíváme, zda opravdu všechny úkoly, spojené se starostlivosti o druhé, vyžadují emoční a sociální dovednosti. Následně prozkoumáme důležitou otázku antropomorfismu a ukážeme, že důkazy nejsou tak přesvědčivé, jak by se mohlo zdát. Navíc zde existuje skupina pacientů, kteří nemohou od svých poskytovatelů požadovat emoční a sociální dovednosti. Pacienti s demencí, mentální retardací, nebo ve vegetativním stavu jsou skupinou lidí, která má obrovské potíže, nebo rovnou nemůže vyjádřit ani vyžadovat od ostatních plnohodnotné emoční a sociální interakce. Robotická starostlivost je v jejich případě nejen na místě, ale současně uleví ošetřovatelům v péči o pacienti, kteří bývají nejnáročnější. n

Czech name

Robotické ošetřovatelství, emoce a intimita

Czech description

Pokusy uvést roboty do oblasti starostlivosti o staré lidi se nesetkali u filosofů a etiků s vřelým přijetím. Rané články přímo mluvili o nehumánnosti nasazení robotů ve starostlivosti o druhé (Sparrow and Sparrow 2006), nebo upozorňovali na fenomén klamání klientů užitím robotů (Sharkey and Sharkey 2011). V nedávné době byly tyhle odsudky nahrazeny sofistikovanějšími argumenty. Starostlivost o starší pacienty se opírá komplexní sociální interakci, která je složitější než úzký kruh poskytovatelů a rodinných příslušníků. Při nasazení robotického pomocníka je tedy nutné získat souhlas mnohem většího počtu lidí, než jsme se původně mohli domnívat (Čaić, Odekerken-Schröder and Mahr 2018). Jejich souhlas navíc může být docela problematický. Kritičtější postoj zajímají (Santoni de Sio and van Wynsberghe 2016), kteří poukazují na několik úrovní dovedností, jež spoluvytvářejí všechny lidské interakce. Kromě mechanických a intencionálních schopností vykonat nějaký úkol jsou tady i emoční a sociální dovednosti, které mohou být taky pro výkon daného úkolu nutné. Jestli nedokáže stroj vykonat daný úkol stejnou sadou dovedností, ochuzuje člověka o zdůvodněné očekávání, které plyne z konání úkolu. I když současní roboti mohou zvládnout různé mechanické a možná i intencionální úkoly, které se vztahují k pečovatelství, nemají schopnost emočních a společenských dovedností na vykonání tak složitých úkolů, jak jejich lidské protějšky. Roboty by tedy neměly být nasazeni ve starostlivosti o druhé. V prezentaci se zaměřujeme na dvě argumentační linie, namířené proti uvedené skepsi. Nejprve se podíváme, zda opravdu všechny úkoly, spojené se starostlivosti o druhé, vyžadují emoční a sociální dovednosti. Následně prozkoumáme důležitou otázku antropomorfismu a ukážeme, že důkazy nejsou tak přesvědčivé, jak by se mohlo zdát. Navíc zde existuje skupina pacientů, kteří nemohou od svých poskytovatelů požadovat emoční a sociální dovednosti. Pacienti s demencí, mentální retardací, nebo ve vegetativním stavu jsou skupinou lidí, která má obrovské potíže, nebo rovnou nemůže vyjádřit ani vyžadovat od ostatních plnohodnotné emoční a sociální interakce. Robotická starostlivost je v jejich případě nejen na místě, ale současně uleví ošetřovatelům v péči o pacienti, kteří bývají nejnáročnější. n

Type

A - Audiovisual production

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Place of publication

—

Publisher/client name

—

Version

—

Carrier ID

—