Philosophical Café. Philosophy and war

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F22%3A00565213" target="_blank" >RIV/67985955:_____/22:00565213 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://www.youtube.com/watch?v=XUzzQCdZ-8I&list=PL6tK2CutTH9932D7-Rg62sHsF1QHhIz7n&index=5" target="_blank" >https://www.youtube.com/watch?v=XUzzQCdZ-8I&list=PL6tK2CutTH9932D7-Rg62sHsF1QHhIz7n&index=5</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Filosofická kavárna. Filosofie a válka

Original language description

Kryštof Boháček se svými hosty zamýšlí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla. Boháček nejprve sám popíše erodující vliv peloponéské války na Platónovu filosofii i Gorgiovu rétoriku. Jaroslav Daneš následně hovoří o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Zabývá se též vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Hne poté Michal Rigel poukazuje na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Stručně dokládá, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie. Věra Schifferová navazuje připomínkou, že důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však podle Schifferové nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Jiří Chotaš přesunuje pozornost k moderním konceptům války, neopomene ale ukázat návaznost již na středověká východiska. Nastiňuje, jak se při ospravedlnění války setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálné politiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má v tomto kontextu filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Chotaš se zaměřuje na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Českou a středoevropskou reflexi válkami zmítaného XX. století přináší v perpsektivě Jana Patočky Jan Frei, jenž přítomným dokládá aktuálnost úvah Patočkovy šesté eseje z Kacířských esejí. David Černý doplňuje diskusi perspektivou aplikované etiky: Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Černý ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybňuje a pokouší se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum. V následné diskusi s publikem probere Boháček aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu na tyto tradiční otázky a to se právě promítá i do názorů v diskusi. Kryštof Boháček se svými hosty zamyslí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla., jak se probere aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu. Jaroslav Daneš hovořit o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Budu se též zabývat vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Rigel poukázat na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Pokusím se doložit, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie.“Schifferová Důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Chotaš při ospravedlnění války se setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálpolitiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Můj příspěvek se zaměří na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Černý Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybním a pokusím se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum.

Czech name

Filosofická kavárna. Filosofie a válka

Czech description

Kryštof Boháček se svými hosty zamýšlí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla. Boháček nejprve sám popíše erodující vliv peloponéské války na Platónovu filosofii i Gorgiovu rétoriku. Jaroslav Daneš následně hovoří o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Zabývá se též vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Hne poté Michal Rigel poukazuje na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Stručně dokládá, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie. Věra Schifferová navazuje připomínkou, že důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však podle Schifferové nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Jiří Chotaš přesunuje pozornost k moderním konceptům války, neopomene ale ukázat návaznost již na středověká východiska. Nastiňuje, jak se při ospravedlnění války setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálné politiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má v tomto kontextu filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Chotaš se zaměřuje na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Českou a středoevropskou reflexi válkami zmítaného XX. století přináší v perpsektivě Jana Patočky Jan Frei, jenž přítomným dokládá aktuálnost úvah Patočkovy šesté eseje z Kacířských esejí. David Černý doplňuje diskusi perspektivou aplikované etiky: Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Černý ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybňuje a pokouší se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum. V následné diskusi s publikem probere Boháček aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu na tyto tradiční otázky a to se právě promítá i do názorů v diskusi. Kryštof Boháček se svými hosty zamyslí nad fenoménem války, jak se promítá do filosofického života i díla., jak se probere aktuální otázky, které stále naléhavěji zaznívají tváří v tvář narůstajícím problémům ve společnosti, ekonomice i kultuře. V současném světě dochází ke změně pohledu. Jaroslav Daneš hovořit o imperiálních ambicích, jejích limitech a ztroskotání na příkladu Aischylových Peršanů. Budu se též zabývat vznikem polarizujících ideologií a konstrukcí sociální paměti. Rigel poukázat na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky z oboru filosofie (především politické filosofie či disciplíny označované jako spravedlivá válka). Pokusím se doložit, že je možné identifikovat hmatatelný otisk válečného dění i v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl obou těchto subdisciplín filosofie.“Schifferová Důležitou součástí Komenského programu universální nápravy je vize o všeobecném míru a o usmířeném a integrovaném lidstvu. Komenský však nebyl pacifistou kategoricky odmítajícím jakékoli války a násilí. Chotaš při ospravedlnění války se setkáváme se širokým spektrem názorů: od reálpolitiky (G.W.F. Hegel) po pacifismus (I. Kant). Zvláštní význam má filosofická či etická reflexe války známá jako teorie spravedlivé války. Můj příspěvek se zaměří na principy spravedlivé války (podle Hugo Grotia). Černý Podle klasické doktríny spravedlivé války jsou kombatanti morálně rovnocenní. Tato teze o morální rovnocennosti se opírá o tezi o logické nezávislosti mezi podmínkami ius ad bellum a ius in bello. Ve svém příspěvku tyto dvě teze zpochybním a pokusím se ukázat, že morální status kombatantů nezávisí pouze na podmínkách ius in bello, ale také na podmínkách ius ad bellum.

Type

A - Audiovisual production

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

—

Place of publication

—

Publisher/client name

—

Version

—

Carrier ID

—