Towards the Book of Books. The Herborn Encyclopaedism and the Comenius-Leibniz Constellation

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F23%3A00579542" target="_blank" >RIV/67985955:_____/23:00579542 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Knize knih vstříc. Herbornský encyklopedismus a konstelace Komenský-Leibniz

Original language description

Tato monografie má dvě tematické části. Po úvodu do metodologie práce (kap.2.1), kterou nazýváme dějinami kulturních idejí, seznamuje první část (kap.2-4) čtenáře s předosvícenskými intelektuálními dějinami encyklopedismu, přesněji řečeno s genezí encyklopedie jako kulturní ideje z několika konkrétních kognitivních metafor. Je konkrétně zdokumentováno, jakou roli v tomto ohledu sehrály kognitivní metafory a metonymie u myslitelů antiky, středověku a renesance, ale zejména u myslitelů Herbornského okruhu. Jedná se zejména o metafory jako OKROUHLÝ SVĚT/OKROUHLÉ POZNÁNÍ, ROZENÍ BOHA, VTĚLENÍ SLOVA, ZBOŽŠTĚNÍ ČLOVĚKA, ABECEDA MYSLI/VĚCÍ atd. Metodologicky se práce opírá o kognitivní teorii metafor (CMT) George Lakoffa a Marka Johnsona, dějiny metafor Ericha Rothackera (1888-1965), metaforologii Hanse Blumenberga (1920-1996), historickou sémantiku Reinharda Kosellecka (1923-2006) a výzkum konstelací Marcela Stamma a Martina Mulsowa. Zatímco první část knihy kognitivní metafory zkoumá, druhá část je sama využívá jako primární interpretační a narativní nástroj, neboť podrobně analyzuje (kap.5) prosopografickou konstelaci postav kolem dvojice encyklopedistů Komenský-Leibniz. Touto konstelací se míní síť intelektuálů, která spojuje Komenského a Leibnize, aniž by však tito intelektuálové byli vždy a ve všech případech aktéry procesu ideace (přenosu idejí), tj. aniž by nutně byli činiteli, jejichž prostřednictvím Leibniz Komenského ideje recipoval. Z intelektuálně-prosopografického hlediska jsou hlavním předmětem této knihy herbornští encyklopedisté (tzv. “herbornské trojhvězdí”): Johann Heinrich Alsted (1588-1638), Johann Heinrich Bisterfeld (1605-1655) a Jan Amos Komenský (1592-1670) a také na ně navazující Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). Záběr knihy však zahrnuje i řadu dalších osobností, klíčových pro vznik raně novověkého encyklopedismu. Diachronně k nim patří Raimund Lull (1232-1315), Bonaventura z Bagnoregia (1221-1274) a Mikuláš Kusánský (1401-1464): synchronně pak mimo jiné Valentin Weigel (1533-1588), Johann Arndt (1555-1621) a Heinrich Khunrath (1560-1605). Z hlediska intelektuální geografie se studie zaměřuje především na střední Evropu, která se zde těší mimořádnému významu a pozornosti, i když je zohledněn širší evropský kontext.

Czech name

Knize knih vstříc. Herbornský encyklopedismus a konstelace Komenský-Leibniz

Czech description

Tato monografie má dvě tematické části. Po úvodu do metodologie práce (kap.2.1), kterou nazýváme dějinami kulturních idejí, seznamuje první část (kap.2-4) čtenáře s předosvícenskými intelektuálními dějinami encyklopedismu, přesněji řečeno s genezí encyklopedie jako kulturní ideje z několika konkrétních kognitivních metafor. Je konkrétně zdokumentováno, jakou roli v tomto ohledu sehrály kognitivní metafory a metonymie u myslitelů antiky, středověku a renesance, ale zejména u myslitelů Herbornského okruhu. Jedná se zejména o metafory jako OKROUHLÝ SVĚT/OKROUHLÉ POZNÁNÍ, ROZENÍ BOHA, VTĚLENÍ SLOVA, ZBOŽŠTĚNÍ ČLOVĚKA, ABECEDA MYSLI/VĚCÍ atd. Metodologicky se práce opírá o kognitivní teorii metafor (CMT) George Lakoffa a Marka Johnsona, dějiny metafor Ericha Rothackera (1888-1965), metaforologii Hanse Blumenberga (1920-1996), historickou sémantiku Reinharda Kosellecka (1923-2006) a výzkum konstelací Marcela Stamma a Martina Mulsowa. Zatímco první část knihy kognitivní metafory zkoumá, druhá část je sama využívá jako primární interpretační a narativní nástroj, neboť podrobně analyzuje (kap.5) prosopografickou konstelaci postav kolem dvojice encyklopedistů Komenský-Leibniz. Touto konstelací se míní síť intelektuálů, která spojuje Komenského a Leibnize, aniž by však tito intelektuálové byli vždy a ve všech případech aktéry procesu ideace (přenosu idejí), tj. aniž by nutně byli činiteli, jejichž prostřednictvím Leibniz Komenského ideje recipoval. Z intelektuálně-prosopografického hlediska jsou hlavním předmětem této knihy herbornští encyklopedisté (tzv. “herbornské trojhvězdí”): Johann Heinrich Alsted (1588-1638), Johann Heinrich Bisterfeld (1605-1655) a Jan Amos Komenský (1592-1670) a také na ně navazující Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). Záběr knihy však zahrnuje i řadu dalších osobností, klíčových pro vznik raně novověkého encyklopedismu. Diachronně k nim patří Raimund Lull (1232-1315), Bonaventura z Bagnoregia (1221-1274) a Mikuláš Kusánský (1401-1464): synchronně pak mimo jiné Valentin Weigel (1533-1588), Johann Arndt (1555-1621) a Heinrich Khunrath (1560-1605). Z hlediska intelektuální geografie se studie zaměřuje především na střední Evropu, která se zde těší mimořádnému významu a pozornosti, i když je zohledněn širší evropský kontext.

Type

B - Specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

<a href="/en/project/GA19-02938S" target="_blank" >GA19-02938S: Early Modern Encyclopaedism in the Centre and on the Peripheries: Lavinheta, Apáczai Csere, Comenius, Leibniz</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

ISBN

978-80-7007-754-2

Number of pages

200

Publisher name

Filosofia

Place of publication

Praha

UT code for WoS book

—