The Non-Growth Society and Communism. Kohei Saito and Radovan Richta

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985955%3A_____%2F24%3A00600440" target="_blank" >RIV/67985955:_____/24:00600440 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta

Original language description

Kohei Saito v knize Marx v antropocénu: K ideji nerůstového komunismu (2023) rozvinul vizi nerůstové společnosti, která překoná trhlinu v látkové výměně mezi lidmi a přírodou („metabolic rift“). Saito provádí převratnou intepretaci Marxe, při níž vychází z jeho poznámek k třetímu dílu Kapitálu, které poprvé vyšly až v roce 2015 pod názvem Marxovy ekonomické rukopisy z let 1864-1865. Saito dovozuje, že Marx nebyl „produkcionista“, podle něhož jsou produkční síly hlavním společenským měřítkem. Jak tvrdí, pozdní Marx změnil své pojetí komunismu a spatřoval v něm stacionární systém, kde se na vyšším technologickém stupni obnoví rovnovážný vztah mezi společností a přírodou, který existoval v předkapitalistické společnosti. Saito však podobně jako další teoretici nerůstu poněkud démonizuje produkční síly. V této souvislosti lze nově vyložit myšlenky Radovana Richty a jeho týmu, který v knize Civilizace na rozcestí vykreslil mnohorozměrné pojetí civilizace. V příspěvku představím tezi, že Richtova koncepce je v některých ohledech nosnější než Saitova teorie „nerůstového komunismu“.

Czech name

Společnost nerůstu a komunismus. Kohei Saito a Radovan Richta

Czech description

Kohei Saito v knize Marx v antropocénu: K ideji nerůstového komunismu (2023) rozvinul vizi nerůstové společnosti, která překoná trhlinu v látkové výměně mezi lidmi a přírodou („metabolic rift“). Saito provádí převratnou intepretaci Marxe, při níž vychází z jeho poznámek k třetímu dílu Kapitálu, které poprvé vyšly až v roce 2015 pod názvem Marxovy ekonomické rukopisy z let 1864-1865. Saito dovozuje, že Marx nebyl „produkcionista“, podle něhož jsou produkční síly hlavním společenským měřítkem. Jak tvrdí, pozdní Marx změnil své pojetí komunismu a spatřoval v něm stacionární systém, kde se na vyšším technologickém stupni obnoví rovnovážný vztah mezi společností a přírodou, který existoval v předkapitalistické společnosti. Saito však podobně jako další teoretici nerůstu poněkud démonizuje produkční síly. V této souvislosti lze nově vyložit myšlenky Radovana Richty a jeho týmu, který v knize Civilizace na rozcestí vykreslil mnohorozměrné pojetí civilizace. V příspěvku představím tezi, že Richtova koncepce je v některých ohledech nosnější než Saitova teorie „nerůstového komunismu“.

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

60301 - Philosophy, History and Philosophy of science and technology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2024

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů