Systemic Change of the Communist Regime in Czechoslovakia in late 1970s and early 1980s

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F67985963%3A_____%2F20%3A00539612" target="_blank" >RIV/67985963:_____/20:00539612 - isvavai.cz</a>

Alternative codes found

RIV/25739018:_____/20:N0000019

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Systémová proměna komunistického režimu v ČSSR na přelomu 70. a 80. let 20. století

Original language description

Kapitola se zaměřuje na Chartu 77 a následné protiakce režimu („Anticharta“, „Akce Asanace“), přičemž k analýze jejich vlivu na charakter režimu používá teorii totalitarismu/autoritářství J. J. Linze. Ve druhé části analyzuje povahu režimu v letech 1978–1985 a následně od roku 1985. Zde vychází z dvanácti charakteristických znaků totalitarismu a autoritářství definovaných autorskou dvojicí S. Balík – M. Kubát. S tímto ideálním typem následně na základě vlastní metodologie autorů srovnává reálné fungování a cíle režimu před rokem 1985 a po něm. Kapitola dospívá ke třem hlavním závěrům: 1. Akce Asanace byla posledním projevem totalitární povahy režimu ve smyslu hromadné eliminace či vypuzení opozice mimo veřejný prostor. 2. Československý režim v letech 1978–1985 již nebyl ryze totalitární, stále však splňoval více znaků totalitarismu než autoritářství a neváhal dokonce ani v období po roce 1985 sahat k nejhrubší síle. 3. Otevřena zatím zůstává otázka povahy československého režimu po roce 1985, protože obecně předpokládaná trajektorie po ose totalitarismus – autoritářství – (liberální) demokracie rozhodně není automatická.

Czech name

Systémová proměna komunistického režimu v ČSSR na přelomu 70. a 80. let 20. století

Czech description

Kapitola se zaměřuje na Chartu 77 a následné protiakce režimu („Anticharta“, „Akce Asanace“), přičemž k analýze jejich vlivu na charakter režimu používá teorii totalitarismu/autoritářství J. J. Linze. Ve druhé části analyzuje povahu režimu v letech 1978–1985 a následně od roku 1985. Zde vychází z dvanácti charakteristických znaků totalitarismu a autoritářství definovaných autorskou dvojicí S. Balík – M. Kubát. S tímto ideálním typem následně na základě vlastní metodologie autorů srovnává reálné fungování a cíle režimu před rokem 1985 a po něm. Kapitola dospívá ke třem hlavním závěrům: 1. Akce Asanace byla posledním projevem totalitární povahy režimu ve smyslu hromadné eliminace či vypuzení opozice mimo veřejný prostor. 2. Československý režim v letech 1978–1985 již nebyl ryze totalitární, stále však splňoval více znaků totalitarismu než autoritářství a neváhal dokonce ani v období po roce 1985 sahat k nejhrubší síle. 3. Otevřena zatím zůstává otázka povahy československého režimu po roce 1985, protože obecně předpokládaná trajektorie po ose totalitarismus – autoritářství – (liberální) demokracie rozhodně není automatická.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Znormalizováno. Československo v letech 1978–1985

ISBN

978-80-88292-75-3

Number of pages of the result

10

Pages from-to

117-126

Number of pages of the book

391

Publisher name

Ústav pro studium totalitních režimů

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—