Publication of data from archaeological archives - situations in some EU countries. Where do we come from and where we are heading?

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68081758%3A_____%2F18%3A00501165" target="_blank" >RIV/68081758:_____/18:00501165 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://zpp.npu.cz/clanek-7429" target="_blank" >http://zpp.npu.cz/clanek-7429</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Zveřejňování dat z archeologických archivů - situace v některých zemích Evropské unie - odkud jdeme a kam směřujeme

Original language description

V roce 1989 zažila česká (resp. československá) společnost změnu politického systému a návrat k demokracii. Nepoužívali jsme v té době počítače, mobilní telefony a Československo nebylo připojeno k Internetu. Revoluční společenská změna nám umožnila svobodný přístup k informacím a mimo jiné i k technologickému rozvoji, který začínal nabírat na vysokých obrátkách. Digitálního věk přinesl nové možnosti a prostředky jak komunikovat a pracovat. Začaly vznikat digitální dokumenty a přirozeně i potřeba tato masivní data nějakým způsobem zpracovat a uchovat. Velkou výzvou oboru byl zejména následný rozvoj nástrojů, pomocí nichž bylo možné tyto data vyhodnocovat (např. pomocí databází, statistických metod, geografických informačních systémů). Po roce 2000 vznikl samostatný vědní obor Digital Humanities, který se aplikací informatiky v humanitních vědách zabývá. Zásadním milníkem zejména pro poskytování a sdílení dat bylo připojení k Internetu (v Československu v r. 1992). Spolu s komputerizací to znamenalo dvě zásadní inovace ve způsobu a možnostech, jak s informacemi dále pracovat. V praxi to umožnilo práci s velkými objemy dat, propojování informací a způsob jak data nabídnout neomezenému množství uživatelů. Dosavadní rezervovanost k poskytování odborných dat veřejnosti vycházela z větší části ze strachu o zneužití těchto informací a potřebě archeologické dědictví chránit. Tato obava graduje zejména v posledních dvou dekádách v souvislosti s masovým rozšířením detektorů kovů. Poskytovat otevřeně vědecké informace veřejnosti ale není jen trend, je na něj čím dál více nahlíženo i jako na povinnost a závazek vědecké komunity podporované z veřejných zdrojů vůči veřejnosti. Archeologická obec musí počítat s tím, že bude zejména u výzkumů hrazených z veřejných peněz, po uplynutí nějaké doby na zpracování výsledků ke zveřejňování i nepublikovaných dat tlačena a je potřeba k této otázce zaujmout stanovisko. Rozhodly jsme se provést průzkum úrovně zpřístupnění dat z archeologických výzkumů a nastavení uživatelských přístupů a práv v jednotlivých státech Evropské unie. Bylo osloveno 25 zemí v rámci Evropské unie, z nichž se nám dostalo 16 odpovědí: Anglie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, SRN (Sasko a Badensko-Württembersko), Slovensko, Švédsko a Švýcarsko (kanton Basilej-město). Situace v jednotlivých zahraničních zemích je u každé otázky stručně porovnána se situací v České republice. Archeologům odpovědných institucí jsme položili následujících 6 otázek: 1) Jak je vymezen okruh uživatelů archeologického archivu ve vaší zemi? 2) V jaké míře jsou data jednotlivým skupinám uživatelů zveřejňovány? 3) Jakým způsobem jsou data jednotlivým uživatelům dostupné - prezenčně nebo elektronicky? 4) Dochází k záměrnému nezveřejňování některých dat veřejnosti z důvodu ochrany lokalit? 5) Jsou lhůty pro vypracování a zveřejnění nálezových zpráv/archivní dokumentace specifikovány zákonným ustanovením? Má navíc archeologická obec nějaké závazné dohody, doporučující ustanovení či etický kód, který upřesňuje lhůty pro vypracování a zveřejnění nálezových zpráv/archivní dokumentace? 6) Kdo financuje provoz centrálního archeologického archivu? I když se nám nedostalo odpovědí ze všech oslovených zemí, mohly jsme porovnat 15 systémů archeologických archivů (Polsko jsme nezahrnuly, protože je předmětem samostatného článku v tomto čísle), které poskytly různorodé přístupy ke správě a poskytování informací v oboru archeologie. Tyto přístupy se dají zjednodušeně rozdělit do tří skupin: i) využívají on line informační systémy a poskytují informace všem (Anglie, Skotsko, Finsko, Švédsko, Dánsko) ii) využívají on line informační systémy, informace poskytují podle příslušnosti k uživatelským skupinám (Bavorsko, Holandsko, Portugalsko, Maďarsko, Francie, Estonsko) iii) používají interní systémy nebo databáze a informace zpřístupňují na individuální žádost (Bulharsko, Rakousko, švýcarský kanton Basilej-město, Slovensko, Badensko-Württembersko, Sasko). Tato situace odráží současný stav přístupu jak k používání moderních informačních technologií, tak i k zveřejňování informací v archeologii všeobecně. Informační technologie sice zaznamenaly obrovský rozmach, ale jak je vidět, vůbec není samozřejmé, že by byly v mezinárodním měřítku využívány pro zpracování informací v oblasti vědecké infrastruktury plošně. Může to být zapříčiněno nedostatkem finanční podpory ze strany jednotlivých států nebo z důvodu existence několika individuálních přístupů k problematice v rámci jednoho státu, který se skládá z několika zcela či poměrně autonomních celků (kantony ve Švýcarsku nebo spolkové země v Německu), nebo z důvodu zatím malého tlaku ze strany uživatelů či nadřazených autorit po takovém způsobu zveřejňování informací. Na druhou stranu vidíme, že digitální dokumenty už vytlačily analogové předchůdce ve všech zkoumaných zemích, ale že by byly spravovány pomocí sofistikovaných informačních systémů a dostupné on line běžné není. Jak dlouho ještě může takový roztříštěný stav trvat? Záleží to nejspíš na tom, jakou bude Evropská unie rozvoji otevřené digitální vědy a vědecké infrastruktury poskytovat podporu (a ta je v současnosti významná) a jak flexibilně budou jednotlivé země EU na takové výzvy reagovat . Bezpochyby to následně ovlivní jejich konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu.

Czech name

Zveřejňování dat z archeologických archivů - situace v některých zemích Evropské unie - odkud jdeme a kam směřujeme

Czech description

V roce 1989 zažila česká (resp. československá) společnost změnu politického systému a návrat k demokracii. Nepoužívali jsme v té době počítače, mobilní telefony a Československo nebylo připojeno k Internetu. Revoluční společenská změna nám umožnila svobodný přístup k informacím a mimo jiné i k technologickému rozvoji, který začínal nabírat na vysokých obrátkách. Digitálního věk přinesl nové možnosti a prostředky jak komunikovat a pracovat. Začaly vznikat digitální dokumenty a přirozeně i potřeba tato masivní data nějakým způsobem zpracovat a uchovat. Velkou výzvou oboru byl zejména následný rozvoj nástrojů, pomocí nichž bylo možné tyto data vyhodnocovat (např. pomocí databází, statistických metod, geografických informačních systémů). Po roce 2000 vznikl samostatný vědní obor Digital Humanities, který se aplikací informatiky v humanitních vědách zabývá. Zásadním milníkem zejména pro poskytování a sdílení dat bylo připojení k Internetu (v Československu v r. 1992). Spolu s komputerizací to znamenalo dvě zásadní inovace ve způsobu a možnostech, jak s informacemi dále pracovat. V praxi to umožnilo práci s velkými objemy dat, propojování informací a způsob jak data nabídnout neomezenému množství uživatelů. Dosavadní rezervovanost k poskytování odborných dat veřejnosti vycházela z větší části ze strachu o zneužití těchto informací a potřebě archeologické dědictví chránit. Tato obava graduje zejména v posledních dvou dekádách v souvislosti s masovým rozšířením detektorů kovů. Poskytovat otevřeně vědecké informace veřejnosti ale není jen trend, je na něj čím dál více nahlíženo i jako na povinnost a závazek vědecké komunity podporované z veřejných zdrojů vůči veřejnosti. Archeologická obec musí počítat s tím, že bude zejména u výzkumů hrazených z veřejných peněz, po uplynutí nějaké doby na zpracování výsledků ke zveřejňování i nepublikovaných dat tlačena a je potřeba k této otázce zaujmout stanovisko. Rozhodly jsme se provést průzkum úrovně zpřístupnění dat z archeologických výzkumů a nastavení uživatelských přístupů a práv v jednotlivých státech Evropské unie. Bylo osloveno 25 zemí v rámci Evropské unie, z nichž se nám dostalo 16 odpovědí: Anglie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Holandsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, SRN (Sasko a Badensko-Württembersko), Slovensko, Švédsko a Švýcarsko (kanton Basilej-město). Situace v jednotlivých zahraničních zemích je u každé otázky stručně porovnána se situací v České republice. Archeologům odpovědných institucí jsme položili následujících 6 otázek: 1) Jak je vymezen okruh uživatelů archeologického archivu ve vaší zemi? 2) V jaké míře jsou data jednotlivým skupinám uživatelů zveřejňovány? 3) Jakým způsobem jsou data jednotlivým uživatelům dostupné - prezenčně nebo elektronicky? 4) Dochází k záměrnému nezveřejňování některých dat veřejnosti z důvodu ochrany lokalit? 5) Jsou lhůty pro vypracování a zveřejnění nálezových zpráv/archivní dokumentace specifikovány zákonným ustanovením? Má navíc archeologická obec nějaké závazné dohody, doporučující ustanovení či etický kód, který upřesňuje lhůty pro vypracování a zveřejnění nálezových zpráv/archivní dokumentace? 6) Kdo financuje provoz centrálního archeologického archivu? I když se nám nedostalo odpovědí ze všech oslovených zemí, mohly jsme porovnat 15 systémů archeologických archivů (Polsko jsme nezahrnuly, protože je předmětem samostatného článku v tomto čísle), které poskytly různorodé přístupy ke správě a poskytování informací v oboru archeologie. Tyto přístupy se dají zjednodušeně rozdělit do tří skupin: i) využívají on line informační systémy a poskytují informace všem (Anglie, Skotsko, Finsko, Švédsko, Dánsko) ii) využívají on line informační systémy, informace poskytují podle příslušnosti k uživatelským skupinám (Bavorsko, Holandsko, Portugalsko, Maďarsko, Francie, Estonsko) iii) používají interní systémy nebo databáze a informace zpřístupňují na individuální žádost (Bulharsko, Rakousko, švýcarský kanton Basilej-město, Slovensko, Badensko-Württembersko, Sasko). Tato situace odráží současný stav přístupu jak k používání moderních informačních technologií, tak i k zveřejňování informací v archeologii všeobecně. Informační technologie sice zaznamenaly obrovský rozmach, ale jak je vidět, vůbec není samozřejmé, že by byly v mezinárodním měřítku využívány pro zpracování informací v oblasti vědecké infrastruktury plošně. Může to být zapříčiněno nedostatkem finanční podpory ze strany jednotlivých států nebo z důvodu existence několika individuálních přístupů k problematice v rámci jednoho státu, který se skládá z několika zcela či poměrně autonomních celků (kantony ve Švýcarsku nebo spolkové země v Německu), nebo z důvodu zatím malého tlaku ze strany uživatelů či nadřazených autorit po takovém způsobu zveřejňování informací. Na druhou stranu vidíme, že digitální dokumenty už vytlačily analogové předchůdce ve všech zkoumaných zemích, ale že by byly spravovány pomocí sofistikovaných informačních systémů a dostupné on line běžné není. Jak dlouho ještě může takový roztříštěný stav trvat? Záleží to nejspíš na tom, jakou bude Evropská unie rozvoji otevřené digitální vědy a vědecké infrastruktury poskytovat podporu (a ta je v současnosti významná) a jak flexibilně budou jednotlivé země EU na takové výzvy reagovat . Bezpochyby to následně ovlivní jejich konkurenceschopnost v oblasti vědy a výzkumu.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

<a href="/en/project/EF16_013%2F0001439" target="_blank" >EF16_013/0001439: Archaeological Information System of the CR - second generation</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Zprávy památkové péče

ISSN

1210-5538

e-ISSN

—

Volume of the periodical

78

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

45-53

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—