Roman impact on the barbarian countries along the northern bank of Danube

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68081758%3A_____%2F20%3A00541129" target="_blank" >RIV/68081758:_____/20:00541129 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Římské zásahy do barbarika nad středním Dunajem

Original language description

Zásahy Říma do barbarika na sever od středního toku Dunaje jsou tradičně spojované s dobou kolem zlomu letopočtu, kdy na linii této řeky byla posunuta hranice Impéria. Římské působení, i když nepřímé, však mělo význam už v době laténské. Roseldorf v Dolním Rakousku, Němčice na Hané v prostoru Moravy a Nowa Cerekwia v Horním Slezsku představují místa, kam se vraceli keltští bojovníci, kteří sloužili jako žoldnéři ve službách států ve Středomoří, obvykle na straně nepřátel Říma. Nepřímé působení mělo samozřejmě svůj význam i později, v průběhu celé doby římské (diplomacie, personální kontakty, obchod s luxusním zbožím), i když v některých případech nebylo zaznamenané ani v antických literárních pramenech, a nelze ho studovat ani prostřednictvím archeologických nálezů. nJednoznačný zásah do poměrů v Podunají už v době laténské dokládají objevy na Bratislavském hradě. Našly se zde výstavné budovy vystavěné antickými technologiemi, s použitím kamenů spojovaných vápennou maltou. Rozsáhlý zde areál existoval pravděpodobně už před polovinou 1. století před Kr. Zájem o další lokalitu, Děvín, v závěru doby laténské dokládají četné mince a importy. Pro dobu augustovskou máme doložené působení římských vojsk v Děvíně (baráky pro mužstvo, věž), v Engelhatstetten (rozsáhlý polní tábor) a v Mušově (tábor Mušov-Neurissen I s budovou dřevohliněné konstrukce, která měla sloužit jako vojenské lázně). Posledně jmenovaná lokalita vykazuje znaky nedokončeného tábora, měla zde být vystavěna hiberna pro pobyt velké vojenské jednotky v zimním období. Vojenské akce v dobách markomanských válek reprezentují četné krátkodobé tábory, s různými rozměry (od 1 ha po víc jak 4O ha). Nejdále od Dunaje leží tábory v Jevíčku na severní Moravě, v Olomouci a v Hulíně-Pravčicích, v předpolí Moravské brány. Tábor v době zimy mezi lety 179 a 180 zřejmě existoval v Trenčíně na západním Slovensku. Vojenský tábor v Iži (starověká Kelemantia) reprezentující první fázi vojenských zařízení v tomto místě, byl tehdy vystavěný na severním břehu Dunaje. Při jeho zástavbě byly použité nepálené cihly. Zanikl při útoku barbarů v závěru markomanských válek. V této době existoval systém římských opevnění i na návrší Burgstall v Mušově na jižní Moravě, kde existovaly i dvě zděné římské stavby. Zděné stavby na dalších místech (například Stupava, Děvín, a už zmíněný tábor v Iži) dokládají trvalý zájem Římanů o prostor na sever od Dunaje. Některé z areálů ze závěru římské dominance v naddunajském prostoru (Cífer-Pác, Podunajské Biskupice a Veľký Kýr na Slovensku nebo Oberleiserberg v Dolním Rakousku) se zděnými římskými stavbami sloužily jako sídla autochtonních elit. Byly vybudované v rámci hmotné podpory nabízené Římany, kteří se snažili ovlivnit domácí vládce a zajistit jejich spolupráci s římským impériem. Římané se, podle svědectví písemných pramenů a také podle výpovědi nabízených archeologií, potřikrát pokusili o obsazení naddunajského barbarika (roku 6 po Kr., v době markomanských válek a za vlády císaře Valentiniana I.). Ve všech případech jejich snahy skončily neúspěchem.

Czech name

Římské zásahy do barbarika nad středním Dunajem

Czech description

Zásahy Říma do barbarika na sever od středního toku Dunaje jsou tradičně spojované s dobou kolem zlomu letopočtu, kdy na linii této řeky byla posunuta hranice Impéria. Římské působení, i když nepřímé, však mělo význam už v době laténské. Roseldorf v Dolním Rakousku, Němčice na Hané v prostoru Moravy a Nowa Cerekwia v Horním Slezsku představují místa, kam se vraceli keltští bojovníci, kteří sloužili jako žoldnéři ve službách států ve Středomoří, obvykle na straně nepřátel Říma. Nepřímé působení mělo samozřejmě svůj význam i později, v průběhu celé doby římské (diplomacie, personální kontakty, obchod s luxusním zbožím), i když v některých případech nebylo zaznamenané ani v antických literárních pramenech, a nelze ho studovat ani prostřednictvím archeologických nálezů. nJednoznačný zásah do poměrů v Podunají už v době laténské dokládají objevy na Bratislavském hradě. Našly se zde výstavné budovy vystavěné antickými technologiemi, s použitím kamenů spojovaných vápennou maltou. Rozsáhlý zde areál existoval pravděpodobně už před polovinou 1. století před Kr. Zájem o další lokalitu, Děvín, v závěru doby laténské dokládají četné mince a importy. Pro dobu augustovskou máme doložené působení římských vojsk v Děvíně (baráky pro mužstvo, věž), v Engelhatstetten (rozsáhlý polní tábor) a v Mušově (tábor Mušov-Neurissen I s budovou dřevohliněné konstrukce, která měla sloužit jako vojenské lázně). Posledně jmenovaná lokalita vykazuje znaky nedokončeného tábora, měla zde být vystavěna hiberna pro pobyt velké vojenské jednotky v zimním období. Vojenské akce v dobách markomanských válek reprezentují četné krátkodobé tábory, s různými rozměry (od 1 ha po víc jak 4O ha). Nejdále od Dunaje leží tábory v Jevíčku na severní Moravě, v Olomouci a v Hulíně-Pravčicích, v předpolí Moravské brány. Tábor v době zimy mezi lety 179 a 180 zřejmě existoval v Trenčíně na západním Slovensku. Vojenský tábor v Iži (starověká Kelemantia) reprezentující první fázi vojenských zařízení v tomto místě, byl tehdy vystavěný na severním břehu Dunaje. Při jeho zástavbě byly použité nepálené cihly. Zanikl při útoku barbarů v závěru markomanských válek. V této době existoval systém římských opevnění i na návrší Burgstall v Mušově na jižní Moravě, kde existovaly i dvě zděné římské stavby. Zděné stavby na dalších místech (například Stupava, Děvín, a už zmíněný tábor v Iži) dokládají trvalý zájem Římanů o prostor na sever od Dunaje. Některé z areálů ze závěru římské dominance v naddunajském prostoru (Cífer-Pác, Podunajské Biskupice a Veľký Kýr na Slovensku nebo Oberleiserberg v Dolním Rakousku) se zděnými římskými stavbami sloužily jako sídla autochtonních elit. Byly vybudované v rámci hmotné podpory nabízené Římany, kteří se snažili ovlivnit domácí vládce a zajistit jejich spolupráci s římským impériem. Římané se, podle svědectví písemných pramenů a také podle výpovědi nabízených archeologií, potřikrát pokusili o obsazení naddunajského barbarika (roku 6 po Kr., v době markomanských válek a za vlády císaře Valentiniana I.). Ve všech případech jejich snahy skončily neúspěchem.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

60102 - Archaeology

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2020

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Extra limites Continuatio

ISBN

978-83-7717-348-0

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

59

Pages from-to

91-149

Publisher name

Wydawnictwo Uniwersytetu Przyrodniczego we Wrocławiu

Place of publication

Poznań

Event location

Wrocław

Event date

Dec 16, 2016

Type of event by nationality

EUR - Evropská akce

UT code for WoS article

—