Slavism and its Cult in 1940's Czechoslovak Discourse

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378017%3A_____%2F23%3A00577941" target="_blank" >RIV/68378017:_____/23:00577941 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://kulturnedejiny.ku.sk/new/wp-content/uploads/2023/09/cultural-history-2023-supplement-article-10.pdf" target="_blank" >http://kulturnedejiny.ku.sk/new/wp-content/uploads/2023/09/cultural-history-2023-supplement-article-10.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.54937/kd.2023.14.Supp.177-204" target="_blank" >10.54937/kd.2023.14.Supp.177-204</a>

Result language

čeština

Original language name

Slovanství a jeho kult v československém prostředí 40. let 20. století

Original language description

Role slovanství v minulosti českého i slovenského národa bývá v poslední době podceňována. Pokud je sledována, pak obvykle jen pro 19. století, v němž je uznáván její význam pro formování moderního českého a slovenského národa. Zčásti je sledováno tzv. novoslovanství počátku 20. století, aby pro dobu meziválečného Československa a dobu mladší již bylo slovanství ponecháno stranou. Cílem studie je proto představit slovanství jako soubor názorů a představ, které sehrály významnou roli / specifické místo při obnově Československého státu po 2. světové válce. Studie se soustředí na osobnosti mající vliv na politickou a ideologickou rovinu státu, i když naznačuje některé reflexe slovanství v názorech intelektuálů zaměřujících se na slavistiku jako vědu o slovanské vzájemnosti. Studie klade důraz na koncept kulturního slovanství, který působil v letech 2. světové války a krátce po ní jako jedna z opor tzv. národní cesty k socialismu. V představách některých osobností se z něj stával kult, který bylo údajně nezbytné zejména v době bezprostředně následující po skončení války jako nástroj míru, resp. vymezení proti hrozbě „germanismu“ zřetelně prosazovat. Mělo se údajně jednat o politický program a strategickou orientaci. Ve výkladu je položen důraz na kritické zhodnocení vztahu ke slovanství takových osobností, jako byl Edvard Beneš, Vladimír Clementis či Zdeněk Nejedlý s naznačením zideologizovaných obrazů přenášejících rusofilské (sovětologické) vzory do československého prostředí. Studie se paradigmaticky opírá o tradiční vymezení slovanství jako důležité součásti české (československé) národní identity. V dobových souvislostech však konkretizuje jeho využívání, či dokonce zneužívání, tvoření kultu a přechod k účelovosti, jejíž součástí bylo jednoznačně politické rusofilství a velkoruský nacionalismus. Kult poválečného slovanství se však na konci 40. let 20. století vytratil, aby slovanství zůstalo vyhrazeno pouze odborným bádáním.

Czech name

Slovanství a jeho kult v československém prostředí 40. let 20. století

Czech description

Role slovanství v minulosti českého i slovenského národa bývá v poslední době podceňována. Pokud je sledována, pak obvykle jen pro 19. století, v němž je uznáván její význam pro formování moderního českého a slovenského národa. Zčásti je sledováno tzv. novoslovanství počátku 20. století, aby pro dobu meziválečného Československa a dobu mladší již bylo slovanství ponecháno stranou. Cílem studie je proto představit slovanství jako soubor názorů a představ, které sehrály významnou roli / specifické místo při obnově Československého státu po 2. světové válce. Studie se soustředí na osobnosti mající vliv na politickou a ideologickou rovinu státu, i když naznačuje některé reflexe slovanství v názorech intelektuálů zaměřujících se na slavistiku jako vědu o slovanské vzájemnosti. Studie klade důraz na koncept kulturního slovanství, který působil v letech 2. světové války a krátce po ní jako jedna z opor tzv. národní cesty k socialismu. V představách některých osobností se z něj stával kult, který bylo údajně nezbytné zejména v době bezprostředně následující po skončení války jako nástroj míru, resp. vymezení proti hrozbě „germanismu“ zřetelně prosazovat. Mělo se údajně jednat o politický program a strategickou orientaci. Ve výkladu je položen důraz na kritické zhodnocení vztahu ke slovanství takových osobností, jako byl Edvard Beneš, Vladimír Clementis či Zdeněk Nejedlý s naznačením zideologizovaných obrazů přenášejících rusofilské (sovětologické) vzory do československého prostředí. Studie se paradigmaticky opírá o tradiční vymezení slovanství jako důležité součásti české (československé) národní identity. V dobových souvislostech však konkretizuje jeho využívání, či dokonce zneužívání, tvoření kultu a přechod k účelovosti, jejíž součástí bylo jednoznačně politické rusofilství a velkoruský nacionalismus. Kult poválečného slovanství se však na konci 40. let 20. století vytratil, aby slovanství zůstalo vyhrazeno pouze odborným bádáním.

Type

J_SC - Article in a specialist periodical, which is included in the SCOPUS database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60101 - History (history of science and technology to be 6.3, history of specific sciences to be under the respective headings)

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2023

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Kultúrne dejiny

ISSN

1338-2209

e-ISSN

—

Volume of the periodical

14

Issue of the periodical within the volume

Supplementum

Country of publishing house

SK - SLOVAKIA

Number of pages

28

Pages from-to

177-204

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-85180105492