On Defining the South Slavic Revival Tamizdat in the Theoretical Approach of Transculturalism

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378017%3A_____%2F25%3A00639428" target="_blank" >RIV/68378017:_____/25:00639428 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://asjournals.lib.cas.cz/Slavia/article/uuid:163c32a9-6417-42f1-9c50-7f8cf6f15243/pdf" target="_blank" >https://asjournals.lib.cas.cz/Slavia/article/uuid:163c32a9-6417-42f1-9c50-7f8cf6f15243/pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.58377/slav.2025.1-2.10" target="_blank" >10.58377/slav.2025.1-2.10</a>

Result language

čeština

Original language name

K vymezení jihoslovanského obrozenského tamizdatu v teoretickém přístupu transkulturalismu

Original language description

Jedním z charakteristických rysů národního hnutí pravoslavných jihoslovanských národů, který měl vliv na dynamiku společenských změn dané doby, je dlouhodobá absence tiskáren. Z tohoto důvodu byl zejména v prvních fázích národního obrození tisk většiny knih a periodik z bulharského, srbského či makedonského prostředí odkázán na typografické dílny mimo domácí půdu. Výraznější střediska zajišťující tisk jihoslovanské knižní produkce se proto formovala v metropolích mnohonárodnostních říší, především pak ve Vídni, Budíně/Pešti či Cařihradě. Vedle těchto center vznikaly jihoslovanské knihy také v řadě menších měst, kde bylo důležitým faktorem vydavatelské strategie také dostupné technické vybavení příslušných tiskáren. Pro představitele kulturních elit pravoslavného Balkánu znamenalo využití těchto tiskařských dílen „v zahraničí“ prakticky jedinou možnost, jak dané práce vydat. Ve smyslu knižní produkce vznikající mimo vlast se nabízí úvaha o „obrozenském tamizdatu“, který předpokládá sémantické rozšíření původního významu tohoto pojmu. Tamizdatem se tradičně chápe knižní kultura, jež vznikala v dobách Sovětského svazu za jeho hranicemi, do vlasti byla dopravována ilegálním způsobem a nezákonné bylo i její šíření. Ve smyslu knih vydávaných v zahraničí, tj. „tam“ – mimo vlast, se nabízí úvaha rovněž o obrozenských významech tohoto konceptu. Příspěvek se proto snaží v kontextu vývojových tendencí knižní kultury pravoslavných societ slovanského Balkánu první poloviny 19. století nabídnout teoretická pojetí obrozenského tamizdatu jako specifického pojmu, který se podílí na vymezení nejen slovanské kulturní emigrace (emigrantologie), ale také dobově chápané variability ve vnímání hranic mezi vlastí / domovem a cizinou / zahraničím.

Czech name

K vymezení jihoslovanského obrozenského tamizdatu v teoretickém přístupu transkulturalismu

Czech description

Jedním z charakteristických rysů národního hnutí pravoslavných jihoslovanských národů, který měl vliv na dynamiku společenských změn dané doby, je dlouhodobá absence tiskáren. Z tohoto důvodu byl zejména v prvních fázích národního obrození tisk většiny knih a periodik z bulharského, srbského či makedonského prostředí odkázán na typografické dílny mimo domácí půdu. Výraznější střediska zajišťující tisk jihoslovanské knižní produkce se proto formovala v metropolích mnohonárodnostních říší, především pak ve Vídni, Budíně/Pešti či Cařihradě. Vedle těchto center vznikaly jihoslovanské knihy také v řadě menších měst, kde bylo důležitým faktorem vydavatelské strategie také dostupné technické vybavení příslušných tiskáren. Pro představitele kulturních elit pravoslavného Balkánu znamenalo využití těchto tiskařských dílen „v zahraničí“ prakticky jedinou možnost, jak dané práce vydat. Ve smyslu knižní produkce vznikající mimo vlast se nabízí úvaha o „obrozenském tamizdatu“, který předpokládá sémantické rozšíření původního významu tohoto pojmu. Tamizdatem se tradičně chápe knižní kultura, jež vznikala v dobách Sovětského svazu za jeho hranicemi, do vlasti byla dopravována ilegálním způsobem a nezákonné bylo i její šíření. Ve smyslu knih vydávaných v zahraničí, tj. „tam“ – mimo vlast, se nabízí úvaha rovněž o obrozenských významech tohoto konceptu. Příspěvek se proto snaží v kontextu vývojových tendencí knižní kultury pravoslavných societ slovanského Balkánu první poloviny 19. století nabídnout teoretická pojetí obrozenského tamizdatu jako specifického pojmu, který se podílí na vymezení nejen slovanské kulturní emigrace (emigrantologie), ale také dobově chápané variability ve vnímání hranic mezi vlastí / domovem a cizinou / zahraničím.

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60206 - Specific literatures

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Slavia

ISSN

0037-6736

e-ISSN

0037-6736

Volume of the periodical

94

Issue of the periodical within the volume

1-2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

13

Pages from-to

152-164

UT code for WoS article

001661151100010

EID of the result in the Scopus database

2-s2.0-105014501940