The development of empirical sociological research in Czechoslovakia
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378025%3A_____%2F23%3A00580729" target="_blank" >RIV/68378025:_____/23:00580729 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa
Original language description
Kniha popisuje vývoj výzkumu společnosti na území dnešního Česka a Slovenska, s přesahem do dalších zemí středu Evropy. Autoři jednotlivých studií představují významné etapy tohoto výzkumu s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj. Popisují, jak byly prováděny významné výzkumy či jakým způsobem fungovaly výzkumné instituce. Kapitola Dušana Janáka ‘Rozvoj metodologie empirického výzkumu v počátcích sociologie ve střední Evropě’ zasazuje československý (případně český a slovenský) vývoj do širšího geografického kontextu. Další Janákova kapitola představuje brněnskou sociologickou školu od jejích počátků. Tomáš Čížek se v kapitole ‘Hledání prvních výzkumů’ snaží postihnout začátky empirické sociální vědy na českém území. Další kapitola téhož autora, nazvaná ‘Velké empirické výzkumy v české sociologii a pražská sociologická škola’, ukazuje, jakým způsobem přispěla tato škola recepci kvantitativních metod výzkumu v československé sociologii. Martin Vávra s Markétou Škodovou a Jakubem Zelenkou se věnují obnově sociologie a zejména sociologického výzkumu v šedesátých letech i období normalizace. Markéta Škodová a Martin Vávra v následující kapitole popisují výzkum veřejného mínění v Československu s jeho dvěma počátky. Za významný počin československé sociologie je obecně považován Machoninem vedený výzkum sociální stratifikace. Markéta Škodová v samostatné kapitole představuje tento výzkum zevrubně. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu společnosti ukazuje Marek Skovajsa v kapitole ‘Podpora Rockefellerovy nadace pro sociální vědy v meziválečném Československu’. Jan Balon se v kapitole ‘Mezi vědou a reformou: západní teoretické inspirace československého výzkumu ve druhé polovině šedesátých let’ věnuje využití ‘západních’ sociologických teorií. Miroslav Tížik svou kapitolu věnuje kvantitativním dotazníkovým výzkumům, zejména pak oblasti výzkumů veřejného mínění. Ľudovít Turčan se v kapitole ‘K empirickým výskumom v dejinách slovenskej sociológie’ zaměřuje systematicky na vývoj slovenské empirické sociologie od jejích počátků v 19. století.
Czech name
Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa
Czech description
Kniha popisuje vývoj výzkumu společnosti na území dnešního Česka a Slovenska, s přesahem do dalších zemí středu Evropy. Autoři jednotlivých studií představují významné etapy tohoto výzkumu s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj. Popisují, jak byly prováděny významné výzkumy či jakým způsobem fungovaly výzkumné instituce. Kapitola Dušana Janáka ‘Rozvoj metodologie empirického výzkumu v počátcích sociologie ve střední Evropě’ zasazuje československý (případně český a slovenský) vývoj do širšího geografického kontextu. Další Janákova kapitola představuje brněnskou sociologickou školu od jejích počátků. Tomáš Čížek se v kapitole ‘Hledání prvních výzkumů’ snaží postihnout začátky empirické sociální vědy na českém území. Další kapitola téhož autora, nazvaná ‘Velké empirické výzkumy v české sociologii a pražská sociologická škola’, ukazuje, jakým způsobem přispěla tato škola recepci kvantitativních metod výzkumu v československé sociologii. Martin Vávra s Markétou Škodovou a Jakubem Zelenkou se věnují obnově sociologie a zejména sociologického výzkumu v šedesátých letech i období normalizace. Markéta Škodová a Martin Vávra v následující kapitole popisují výzkum veřejného mínění v Československu s jeho dvěma počátky. Za významný počin československé sociologie je obecně považován Machoninem vedený výzkum sociální stratifikace. Markéta Škodová v samostatné kapitole představuje tento výzkum zevrubně. Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu společnosti ukazuje Marek Skovajsa v kapitole ‘Podpora Rockefellerovy nadace pro sociální vědy v meziválečném Československu’. Jan Balon se v kapitole ‘Mezi vědou a reformou: západní teoretické inspirace československého výzkumu ve druhé polovině šedesátých let’ věnuje využití ‘západních’ sociologických teorií. Miroslav Tížik svou kapitolu věnuje kvantitativním dotazníkovým výzkumům, zejména pak oblasti výzkumů veřejného mínění. Ľudovít Turčan se v kapitole ‘K empirickým výskumom v dejinách slovenskej sociológie’ zaměřuje systematicky na vývoj slovenské empirické sociologie od jejích počátků v 19. století.
Classification
Type
B - Specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50401 - Sociology
Result continuities
Project
<a href="/en/project/EF16_013%2F0001796" target="_blank" >EF16_013/0001796: CSDA Research ? Research programme of the Czech Social Science Data Archive: The participation of the Czech Republic in the International Social Survey Programme, Research on Data Quality and Data Sources</a><br>
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
ISBN
978-80-246-5422-5
Number of pages
298
Publisher name
Karolinum, Sociologický ústav AV ČR
Place of publication
Praha
UT code for WoS book
—