The Paintings in the Church of the Virgin Mary at Karlštejn prior to 1898: A Study Based on Written and Iconographic Sources

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378033%3A_____%2F25%3A00646326" target="_blank" >RIV/68378033:_____/25:00646326 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:142d1cf9-883c-4c2e-9376-e5cc6ee4cc7a_1" target="_blank" >https://kramerius.lib.cas.cz/uuid/uuid:142d1cf9-883c-4c2e-9376-e5cc6ee4cc7a_1</a>

DOI - Digital Object Identifier

<a href="http://dx.doi.org/10.54759/ART-2025-0102" target="_blank" >10.54759/ART-2025-0102</a>

Result language

čeština

Original language name

Malby v kostele Panny Marie na Karlštejně před rokem 1898 na základě písemných a ikonografických pramenů

Original language description

Studie se snaží na základě písemných i ikonografických pramenů zmapovat, co se dělo s malbami v karlštejnské kapli Panny Marie od rudolfinské přestavby hradu až do roku 1897 (restaurování Janem Heřmanem). Zásadní je zpráva zemských úředníků z roku 1599, která popsala provedené opravy. Tehdy byla velká část maleb zničena zbouráním severní příčky, vylámáním arkýře v jižní stěně a opravou stropu a střechy. Navíc malby byly tehdy zřejmě překryty vápenným nátěrem a přemalovány v mezích původních kontur. Další detailní informace se objevují až od konce 18. století, kdy díky domněnce, že se na Karlštejně jedná o olejomalby, vzrostl o hrad a jeho výzdobu zájem. Popisy karlštejnských interiérů se objevují v řadě dobových textů. Za zlomový lze pokládat text Aloise Primissera z roku 1824, který jako první identifikoval velkou část apokalyptických scén. O jeho text se opírala řada mladších autorů včetně např. Karla V. Zapa. Z textů se dovídáme mimo jiné o dvou výměnách stropu v kostele, při nichž byly malby poškozeny. K té první došlo mezi léty 1816–1819, kdy na ochranu památky nebylo vůbec dbáno, a k druhé v roce 1855, kdy byly malby zakryty nedostatečně. Zpráva Jana Erazima Vocela z roku 1857 obsahuje krom popisu škod i návrh, jak malby restaurovat. V polovině šedesátých let, kdy se rozhodovalo o opravě hradu, byl publikován emotivní popis Augusta Ambrose, který chtěl upozornit na katastrofální stav památky a pohnout odpovědné osoby k její opravě. V textu je zmíněn amatérský malíř Antonín Dobroslav Výšek, který na vlastní pěst již v padesátých letech 19. století čistil výjev s andělskými kůry a v letech šedesátých odkrýval středověké malby v okenní nice. Také vytvořil soubor nepříliš kvalitních kolorovaných kreseb zachycující karlštejnské malby. Mnohem přesnější jsou kresby, které vytvořil Carl Jobst při podrobném zaměření hradu v roce 1866, které vedl Josef Mocker. Ty celkem věrně reprodukují tehdejší stav maleb, a to včetně přesného udání rozměrů, barev a některých detailů

Czech name

Malby v kostele Panny Marie na Karlštejně před rokem 1898 na základě písemných a ikonografických pramenů

Czech description

Studie se snaží na základě písemných i ikonografických pramenů zmapovat, co se dělo s malbami v karlštejnské kapli Panny Marie od rudolfinské přestavby hradu až do roku 1897 (restaurování Janem Heřmanem). Zásadní je zpráva zemských úředníků z roku 1599, která popsala provedené opravy. Tehdy byla velká část maleb zničena zbouráním severní příčky, vylámáním arkýře v jižní stěně a opravou stropu a střechy. Navíc malby byly tehdy zřejmě překryty vápenným nátěrem a přemalovány v mezích původních kontur. Další detailní informace se objevují až od konce 18. století, kdy díky domněnce, že se na Karlštejně jedná o olejomalby, vzrostl o hrad a jeho výzdobu zájem. Popisy karlštejnských interiérů se objevují v řadě dobových textů. Za zlomový lze pokládat text Aloise Primissera z roku 1824, který jako první identifikoval velkou část apokalyptických scén. O jeho text se opírala řada mladších autorů včetně např. Karla V. Zapa. Z textů se dovídáme mimo jiné o dvou výměnách stropu v kostele, při nichž byly malby poškozeny. K té první došlo mezi léty 1816–1819, kdy na ochranu památky nebylo vůbec dbáno, a k druhé v roce 1855, kdy byly malby zakryty nedostatečně. Zpráva Jana Erazima Vocela z roku 1857 obsahuje krom popisu škod i návrh, jak malby restaurovat. V polovině šedesátých let, kdy se rozhodovalo o opravě hradu, byl publikován emotivní popis Augusta Ambrose, který chtěl upozornit na katastrofální stav památky a pohnout odpovědné osoby k její opravě. V textu je zmíněn amatérský malíř Antonín Dobroslav Výšek, který na vlastní pěst již v padesátých letech 19. století čistil výjev s andělskými kůry a v letech šedesátých odkrýval středověké malby v okenní nice. Také vytvořil soubor nepříliš kvalitních kolorovaných kreseb zachycující karlštejnské malby. Mnohem přesnější jsou kresby, které vytvořil Carl Jobst při podrobném zaměření hradu v roce 1866, které vedl Josef Mocker. Ty celkem věrně reprodukují tehdejší stav maleb, a to včetně přesného udání rozměrů, barev a některých detailů

Type

J_imp - Article in a specialist periodical, which is included in the Web of Science database

CEP classification

—

OECD FORD branch

60401 - Arts, Art history

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2025

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Umění

ISSN

0049-5123

e-ISSN

1804-6509

Volume of the periodical

73

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

30

Pages from-to

19-48

UT code for WoS article

001575793300002

EID of the result in the Scopus database

—