Achilles and the Tortoise: Enlightenment Narratives of Progress and Backwardness

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F15%3A00463736" target="_blank" >RIV/68378068:_____/15:00463736 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Achilles a želva: osvícenské narativy pokroku a opoždění

Original language description

S rozšířením ideje kontinuálního pokroku lidstva na konci 18. století se v osvícenském myšlení objevila komplementární představa o fázovém opoždění kultur. Zatímco některé kultury bylo možné chápat jako archaické a identifikovat je se staršími „epochami lidstva“, jiné vystupovaly jako obzvláště moderní, tedy na špici pomyslného vektoru kontinuálního pokroku. Tato studie si klade otázku, kdo a jakým způsobem tyto narativy v osvícenské společnosti českých zemí vyprávěl a jakou měly funkci v „opožděných kulturách“. Na příkladu historiků, statistiků a veřejně činných intelektuálů popisujících kolem roku 1800 kulturní diference střední Evropy, M. A. Voigta, F. A. Pabsta, L. Zehnmarka, M. A. Gotsche a F. Kindermanna, zkoumá vznik oněch narativů opožděnosti a jejich roli v české společnosti. Dochází jednak k závěru, že se do role „opožděných“ kultur aktivně vepisují sami jejich zástupci, jednak že se tento model zakládá na přijetí specifického režimu časovosti, který je samotný možné nahlížet jako předmět kulturního transferu (jedná se tedy o kulturní transfer modelu kulturního transferu). Právě tato posledně zmíněná okolnost nabízí v závěru studie hypotetickou možnost emancipace vůči mocenským asymetriím, jež vyplývají z komplementárního vztahu narativů pokroku a opoždění.

Czech name

Achilles a želva: osvícenské narativy pokroku a opoždění

Czech description

S rozšířením ideje kontinuálního pokroku lidstva na konci 18. století se v osvícenském myšlení objevila komplementární představa o fázovém opoždění kultur. Zatímco některé kultury bylo možné chápat jako archaické a identifikovat je se staršími „epochami lidstva“, jiné vystupovaly jako obzvláště moderní, tedy na špici pomyslného vektoru kontinuálního pokroku. Tato studie si klade otázku, kdo a jakým způsobem tyto narativy v osvícenské společnosti českých zemí vyprávěl a jakou měly funkci v „opožděných kulturách“. Na příkladu historiků, statistiků a veřejně činných intelektuálů popisujících kolem roku 1800 kulturní diference střední Evropy, M. A. Voigta, F. A. Pabsta, L. Zehnmarka, M. A. Gotsche a F. Kindermanna, zkoumá vznik oněch narativů opožděnosti a jejich roli v české společnosti. Dochází jednak k závěru, že se do role „opožděných“ kultur aktivně vepisují sami jejich zástupci, jednak že se tento model zakládá na přijetí specifického režimu časovosti, který je samotný možné nahlížet jako předmět kulturního transferu (jedná se tedy o kulturní transfer modelu kulturního transferu). Právě tato posledně zmíněná okolnost nabízí v závěru studie hypotetickou možnost emancipace vůči mocenským asymetriím, jež vyplývají z komplementárního vztahu narativů pokroku a opoždění.

Type

J_x - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

CEP classification

AJ - Literature, mass media, audio-visual activities

OECD FORD branch

—

Project

—

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2015

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Dějiny - teorie - kritika

ISSN

1214-7249

e-ISSN

—

Volume of the periodical

12

Issue of the periodical within the volume

2

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

18

Pages from-to

22-39

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—