Media as Banks of Attention

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378068%3A_____%2F18%3A00540016" target="_blank" >RIV/68378068:_____/18:00540016 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Média jako banky pozornosti

Original language description

Po nástupu nových médií se změnila struktura pozornosti, zejména v souvislosti s informačním nadbytkem (Informationsflut, information overload). Platí však pravidlo: suma mediální pozornosti je vcelku konstantní, a tak je pravděpodobné, že s rozvojem alternativních médií její část, dosud věnovaná literatuře, stěhovat jinam. Také to ale znamená, že z pozornosti se stává vzácný statek, takže je možná její ekonomie. Pozornost tak hraje snad roli prostředku směny, ale jistě roli sociálního „pojiva“, resp. spíše „maziva“, neboť přispívá k hladkému nastolování témat, která společnost (či její diskurz) považuje za hodna veřejného prostoru. Po načrtnutí obrysů ekonomie pozornosti, jak ji čte Georg Franck, je přiblížena strukturační myšlenka krajiny pozornosti („attentionscape“), se kterou přicházejí Davenport a Beck: nejdůležitější funkcí pozornosti není příjem informací, ale jejich vytřídění. Jako nutné se ukazuje rovněž charakterizovat vztah ekonomie pozornosti k ekonomii informací a peněz. V návaznosti na koncepci kumulace kulturního kapitálu u Bourdieua je pak rozpracována myšlenka médií jako „bank“ kumulujících a propůjčujících pozornost. V tomto kontextu je možné kritické zhodnocení Francka. Jednak je kapitalismus pozornosti principiálně nezávislý na peněžním. Dále, oproti standardnímu psychologickému pojetí pozornosti vycházejícímu z jednotlivce lze navrhnout myšlenku cirkulace pozornosti jako neosobního fluida řídícího se principy „stroje“. I tak lze ve stopách Vannevara Bushe uvažovat o roli určitých investičních poradců – průkopníků investic pozornosti (trail blazers). To umožňuje strukturovaně položit otázku, nakolik se může vliv (operátorů) médií přetavit ve vědomou práci s pozorností (jak doufají američtí autoři) či nakolik se řídí nevědomými zákonitostmi vycházejícími z širší kulturní evoluce, kdy jednotlivá kvanta pozornosti se investují neredukovatelně kontingentně. I v druhém případě lze ovšem popsat jisté individuální kognitivní důsledky ekonomie pozornosti, a to na základě teorie relevance (Sperber a Wilsonová).

Czech name

Média jako banky pozornosti

Czech description

Po nástupu nových médií se změnila struktura pozornosti, zejména v souvislosti s informačním nadbytkem (Informationsflut, information overload). Platí však pravidlo: suma mediální pozornosti je vcelku konstantní, a tak je pravděpodobné, že s rozvojem alternativních médií její část, dosud věnovaná literatuře, stěhovat jinam. Také to ale znamená, že z pozornosti se stává vzácný statek, takže je možná její ekonomie. Pozornost tak hraje snad roli prostředku směny, ale jistě roli sociálního „pojiva“, resp. spíše „maziva“, neboť přispívá k hladkému nastolování témat, která společnost (či její diskurz) považuje za hodna veřejného prostoru. Po načrtnutí obrysů ekonomie pozornosti, jak ji čte Georg Franck, je přiblížena strukturační myšlenka krajiny pozornosti („attentionscape“), se kterou přicházejí Davenport a Beck: nejdůležitější funkcí pozornosti není příjem informací, ale jejich vytřídění. Jako nutné se ukazuje rovněž charakterizovat vztah ekonomie pozornosti k ekonomii informací a peněz. V návaznosti na koncepci kumulace kulturního kapitálu u Bourdieua je pak rozpracována myšlenka médií jako „bank“ kumulujících a propůjčujících pozornost. V tomto kontextu je možné kritické zhodnocení Francka. Jednak je kapitalismus pozornosti principiálně nezávislý na peněžním. Dále, oproti standardnímu psychologickému pojetí pozornosti vycházejícímu z jednotlivce lze navrhnout myšlenku cirkulace pozornosti jako neosobního fluida řídícího se principy „stroje“. I tak lze ve stopách Vannevara Bushe uvažovat o roli určitých investičních poradců – průkopníků investic pozornosti (trail blazers). To umožňuje strukturovaně položit otázku, nakolik se může vliv (operátorů) médií přetavit ve vědomou práci s pozorností (jak doufají američtí autoři) či nakolik se řídí nevědomými zákonitostmi vycházejícími z širší kulturní evoluce, kdy jednotlivá kvanta pozornosti se investují neredukovatelně kontingentně. I v druhém případě lze ovšem popsat jisté individuální kognitivní důsledky ekonomie pozornosti, a to na základě teorie relevance (Sperber a Wilsonová).

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60206 - Specific literatures

Project

<a href="/en/project/GA16-11101S" target="_blank" >GA16-11101S: Literary Communication in the Light of "Medium"</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2018

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Epistemologie (nových) médií

ISBN

978-80-7331-494-1

Number of pages of the result

39

Pages from-to

227-265

Number of pages of the book

272

Publisher name

Akademie múzických umění v Praze v Nakladatelství AMU

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—