Ethical and Socio-Cultural Aspect of the „Fear of the Deceased“

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378076%3A_____%2F19%3A00520230" target="_blank" >RIV/68378076:_____/19:00520230 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/112197/Alexandra_Navratilova_13-26.pdf" target="_blank" >https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/112197/Alexandra_Navratilova_13-26.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Etický a sociokulturní aspekt „strachu z mrtvého“

Original language description

Smrt člověka v sociokulturním soužití lokálních společenství se na českém území vyznačuje synkresí lidově křesťanských / magických prvků s církevně křesťanským konceptem představ, víry a prospektivních úkonů. V kulturních vzorcích chování a jednání jsou doloženy v závazných formách ještě v 19.století v reliktních ve 20. století i déle. Symbolické formy, kterými lidová tradice legitimizovala rozrůzněné okolnosti a situace úmrtí měly strukturovanou skladbu postojů, úkonů a komunikací. Specifické místo v jejich konfiguraci sehrával fenomén strachu z mrtvého s řadou jeho reálných i zástupných funkcích. Integrovaly tradicí normované nároky na společenstvím sdílený koncept dobrého života a dobré smrti, vizualizované v tomto kontextu individuálním životem ve víře a odpovědností za ochranu rodiny a komunity. Rituální strach z mrtvého se v etnologickém diskurzu jeví jako jeden z průsečíků tradicí regulované intence sociokulturní struktury společenství k transcendentnu , skupinovým a personálním vztahům. Výrazná role zemřelých „nesmířených“ s osudem a reprezentující hrozbu společenství z nenaplnění řádného života a jeho konce smrtí odkazuje k etickým kořenům ritualizace umírání a pohřbu. Měly kompenzovat individuální i kolektivní neodčiněná provinění a nepotrestané činy sakrální i světské povahy mezi živými a mrtvým a odrážely potřebu a zájem celé komunity na nekonfliktním a solidárním obnovení smrtí zpřetrhaného řádu pospolitých vztahů uvnitř společenství. Úkony ke spasení duše mrtvého měly relevantně plnit společensky integrativní funkci. V kontextu sociokulturních a etických aspektů strachu z mrtvého imperativně působil fenomén návratů a zjevování zemřelých. Zpodoboval archetypální složky lidově křesťanských představ o prolnutí světa živých a mrtvých, o schopnostech zemřelých zjevovat se, pomáhat a škodit. Ohrožení komunity nesplněním povinnosti řádného vypořádání se zemřelým reflektovalo rozmanitost symbolických forem, ovlivňujících po generace morální kredit jednotlivců i rodiny. Tradiční pragmatické, magické a náboženské úkony vyloučení mrtvého z komunity nesly pečeť dobového paradigmatu a v tekutém čase kulturně antropologických proměn rituálních prvků se v jejich nosné figuraci s nimi nesetkáváme v novodobém duchovním reliéfu.

Czech name

Etický a sociokulturní aspekt „strachu z mrtvého“

Czech description

Smrt člověka v sociokulturním soužití lokálních společenství se na českém území vyznačuje synkresí lidově křesťanských / magických prvků s církevně křesťanským konceptem představ, víry a prospektivních úkonů. V kulturních vzorcích chování a jednání jsou doloženy v závazných formách ještě v 19.století v reliktních ve 20. století i déle. Symbolické formy, kterými lidová tradice legitimizovala rozrůzněné okolnosti a situace úmrtí měly strukturovanou skladbu postojů, úkonů a komunikací. Specifické místo v jejich konfiguraci sehrával fenomén strachu z mrtvého s řadou jeho reálných i zástupných funkcích. Integrovaly tradicí normované nároky na společenstvím sdílený koncept dobrého života a dobré smrti, vizualizované v tomto kontextu individuálním životem ve víře a odpovědností za ochranu rodiny a komunity. Rituální strach z mrtvého se v etnologickém diskurzu jeví jako jeden z průsečíků tradicí regulované intence sociokulturní struktury společenství k transcendentnu , skupinovým a personálním vztahům. Výrazná role zemřelých „nesmířených“ s osudem a reprezentující hrozbu společenství z nenaplnění řádného života a jeho konce smrtí odkazuje k etickým kořenům ritualizace umírání a pohřbu. Měly kompenzovat individuální i kolektivní neodčiněná provinění a nepotrestané činy sakrální i světské povahy mezi živými a mrtvým a odrážely potřebu a zájem celé komunity na nekonfliktním a solidárním obnovení smrtí zpřetrhaného řádu pospolitých vztahů uvnitř společenství. Úkony ke spasení duše mrtvého měly relevantně plnit společensky integrativní funkci. V kontextu sociokulturních a etických aspektů strachu z mrtvého imperativně působil fenomén návratů a zjevování zemřelých. Zpodoboval archetypální složky lidově křesťanských představ o prolnutí světa živých a mrtvých, o schopnostech zemřelých zjevovat se, pomáhat a škodit. Ohrožení komunity nesplněním povinnosti řádného vypořádání se zemřelým reflektovalo rozmanitost symbolických forem, ovlivňujících po generace morální kredit jednotlivců i rodiny. Tradiční pragmatické, magické a náboženské úkony vyloučení mrtvého z komunity nesly pečeť dobového paradigmatu a v tekutém čase kulturně antropologických proměn rituálních prvků se v jejich nosné figuraci s nimi nesetkáváme v novodobém duchovním reliéfu.

Type

J_ost - Miscellaneous article in a specialist periodical

CEP classification

—

OECD FORD branch

50404 - Anthropology, ethnology

Project

<a href="/en/project/GA19-09208S" target="_blank" >GA19-09208S: Changes in funerary rites in Bohemia and Moravia during the 20th century</a><br>

Continuities

P - Projekt vyzkumu a vyvoje financovany z verejnych zdroju (s odkazem do CEP)

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Historie - Otázky - Problémy

ISSN

1804-1132

e-ISSN

—

Volume of the periodical

11

Issue of the periodical within the volume

1

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

14

Pages from-to

13-26

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—