All

What are you looking for?

All
Projects
Results
Organizations

Quick search

  • Projects supported by TA ČR
  • Excellent projects
  • Projects with the highest public support
  • Current projects

Smart search

  • That is how I find a specific +word
  • That is how I leave the -word out of the results
  • “That is how I can find the whole phrase”

Between Stalin Boulevard and Husák’s Silence. Chapters from Prague Toponymy

The result's identifiers

  • Result code in IS VaVaI

    <a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378092%3A_____%2F21%3A00543890" target="_blank" >RIV/68378092:_____/21:00543890 - isvavai.cz</a>

  • Result on the web

  • DOI - Digital Object Identifier

Alternative languages

  • Result language

    čeština

  • Original language name

    Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem. Kapitoly z pražské toponymie

  • Original language description

    Monografie se zabývá urbanonymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj urbanonymie daného období je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Monografie se ve své teoretické části věnuje jak samotnému vymezení honorifikačních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejrůznějších klasifikačních kritérií (především lexikálně-sémantického a strukturního). Teoretická část práce se dotýká i problematiky městského prostoru, jeho paměti, orientace v něm, jakož i vytváření mýtů městské krajiny, k jejichž vzniku měla napomáhat úředně schválená městská toponyma. Teoretický rámec je v druhé části práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato část práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utváření identity poválečné Prahy, respektive identity nově konstruované po únorových událostech roku 1948. Zatímco v průběhu 50. let využíval vládnoucí režim honorifikační urbanonyma k politicko-ideologickému ovládnutí prostoru hlavního města Československa, po roce 1960 už do městské toponymie skrze honorifikační jména nepronikají nijak výrazné a pro komunistickou stranu klíčové motivy. Analytická část práce dále sleduje jen minimální prosazení vlivů tzv. pražského jara do pojmenovávání veřejných míst v Praze. V případové studii věnované náměstí Jana Palacha naopak dokládá nebývalé vzepětí veřejnosti, jež si přála prosadit toto honorifikační jméno do soustavy pražské toponymie. Analýza materiálu dále ukazuje, že se honorifikace postupně koncentrovala v odlišných typech městských prostorů (např. historické jádro, periferie, různé druhy městské zástavby). Velký prostor dostávají v monografii i urbanonyma nestandardizovaná, která se podařilo získat v rozhovorech s pamětníky.

  • Czech name

    Mezi Stalinovou třídou a Husákovým tichem. Kapitoly z pražské toponymie

  • Czech description

    Monografie se zabývá urbanonymií hlavního města Prahy v období od konce druhé světové války do roku 1989. Vývoj urbanonymie daného období je v knize sledován prostřednictvím honorifikačních jmen, na jejichž základě lze nejlépe popsat formování pražské toponymické krajiny jako politizovaného prostoru, reagujícího na dějinné zvraty i mocenské nároky vládnoucích elit. Monografie se ve své teoretické části věnuje jak samotnému vymezení honorifikačních urbanonym, tak i jejich klasifikaci, která je provedena podle nejrůznějších klasifikačních kritérií (především lexikálně-sémantického a strukturního). Teoretická část práce se dotýká i problematiky městského prostoru, jeho paměti, orientace v něm, jakož i vytváření mýtů městské krajiny, k jejichž vzniku měla napomáhat úředně schválená městská toponyma. Teoretický rámec je v druhé části práce aplikován na urbanonymický materiál samotný. V konkrétních sondách tato část práce sleduje, jak se urbanonymie podílela na utváření identity poválečné Prahy, respektive identity nově konstruované po únorových událostech roku 1948. Zatímco v průběhu 50. let využíval vládnoucí režim honorifikační urbanonyma k politicko-ideologickému ovládnutí prostoru hlavního města Československa, po roce 1960 už do městské toponymie skrze honorifikační jména nepronikají nijak výrazné a pro komunistickou stranu klíčové motivy. Analytická část práce dále sleduje jen minimální prosazení vlivů tzv. pražského jara do pojmenovávání veřejných míst v Praze. V případové studii věnované náměstí Jana Palacha naopak dokládá nebývalé vzepětí veřejnosti, jež si přála prosadit toto honorifikační jméno do soustavy pražské toponymie. Analýza materiálu dále ukazuje, že se honorifikace postupně koncentrovala v odlišných typech městských prostorů (např. historické jádro, periferie, různé druhy městské zástavby). Velký prostor dostávají v monografii i urbanonyma nestandardizovaná, která se podařilo získat v rozhovorech s pamětníky.

Classification

  • Type

    B - Specialist book

  • CEP classification

  • OECD FORD branch

    60203 - Linguistics

Result continuities

  • Project

  • Continuities

    I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Others

  • Publication year

    2021

  • Confidentiality

    S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Data specific for result type

  • ISBN

    978-80-200-3216-4

  • Number of pages

    345

  • Publisher name

    Academia

  • Place of publication

    Praha

  • UT code for WoS book