To the Prohibition of the Threat and Use of Nuclear Weapons
The result's identifiers
Result code in IS VaVaI
<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378122%3A_____%2F23%3A00579976" target="_blank" >RIV/68378122:_____/23:00579976 - isvavai.cz</a>
Result on the web
—
DOI - Digital Object Identifier
—
Alternative languages
Result language
čeština
Original language name
K zákazu hrozby a použití jaderných zbraní
Original language description
Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním posudku z roku 1996 v na žádost Valného shromáždění OSN nebyl schopen dospět k definitivnímu závěru v otázce ‚Legality hrozby nebo použití jaderných zbraní.‘ Důležitý článek 105/2/E byl přijat hlasy sedmi soudců pro a sedmi proti s rozhodčím kladným hlasem prezidenta soudu Bedjaoui. Soudní dvůr uvedl, že ‚nemůže s jistotou rozhodnout, zda hrozba nebo použití jaderných zbraní by byly legální či nelegální za extrémních okolností sebeobrany, ‚při nichž by bylo v sázce samotné přežití státu‘. Tento závěr je velmi kontroverzní a navzdory Posudku právní status jaderných zbraní zůstává poměrně nejasný. Před Soudem zazněly různé argumenty pro i proti legálnosti jaderných zbraní. Zastánci nelegálnosti jaderných zbraní tvrdí, že jejich použití by bylo za všech okolností nezákonné. Soud pouze dospěl k závěru, že ani obyčejové, ani konvenční právo nezakazuje hrozbu jadernými zbraněmi nebo jejich použití. Nemohl konkludovat, zda by jejich použití bylo zákonné nebo nezákonné soud kategoricky uznal, že hrozba těmito zbraněmi nebo jejich použití by obecně bylo v rozporu s pravidly mezinárodního práva použitelnými v ozbrojeném konfliktu. Stojí za povšimnutí, že všichni soudci hlasující pro i proti stanovisku připojili svá samostatná nebo nesouhlasná prohlášení. Autor této eseje přesvědčen, že použití jaderných zbraní by bylo v rozporu s humanitárním právem, včetně Martensovy doložky. Existuje mnoho rezolucí GA odsuzujících použití jaderných zbraní jako rozporné se zákony ozbrojených konfliktů Rozsah zranění, která mohou tyto zbraně způsobit, bude mít jistě obrovský ničivý účinek a způsobí zbytečné utrpení. Státy vlastnící jaderné zbraně a také země NATO se odmítají podílet na Smlouvě o zákazu jaderných zbraní /TPNZ/, která by tyto zbraně zcela zakázala. Současně vytrvale namítají proti vytvoření souvisejícího mezinárodního obyčejového práva. Poradní stanovisko vyneslo do popředí otázku vztahu mezi použitím ad bellum a jus in bello. Ústřední otázkou je, zda mohou být jaderné zbraně někdy použity způsobem respektujícím pravidla jus in bello. jejich použití může představovat genocidu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny. K použití jaderné zbraně může dojít i mimo ozbrojený konflikt. Proti TPNW existuje velký odpor založený na silném dodržování doktríny odstrašení. Jaderně vyzbrojené státy/9 zemí/ se obávají, že smlouva delegitimizuje jaderné odstrašování jako součást jejich vojenských doktrín. USA v roce 2016 varovaly své spojence v NATO, aby TPNW nepodporovali, protože tato smlouva by ‚delegitimizovala koncept jaderného odstrašování‘. Prohlášení NATO tehdy odmítlo ‚jakýkoli pokus o delegitimizaci jaderného odstrašování.‘ S ohledem na Stanovisko není jasné, např. kdo rozhodne, že ‚existují extrémní okolnosti sebeobrany‘ a ‚v sázce je samotné přežití státu‘ Platí to i pro agresora? Je přežití jakéhokoli státu nejvyšší hodnotou? Co znamená přežití státu? Je to např. rozpad federálního státu apod.
Czech name
K zákazu hrozby a použití jaderných zbraní
Czech description
Mezinárodní soudní dvůr ve svém poradním posudku z roku 1996 v na žádost Valného shromáždění OSN nebyl schopen dospět k definitivnímu závěru v otázce ‚Legality hrozby nebo použití jaderných zbraní.‘ Důležitý článek 105/2/E byl přijat hlasy sedmi soudců pro a sedmi proti s rozhodčím kladným hlasem prezidenta soudu Bedjaoui. Soudní dvůr uvedl, že ‚nemůže s jistotou rozhodnout, zda hrozba nebo použití jaderných zbraní by byly legální či nelegální za extrémních okolností sebeobrany, ‚při nichž by bylo v sázce samotné přežití státu‘. Tento závěr je velmi kontroverzní a navzdory Posudku právní status jaderných zbraní zůstává poměrně nejasný. Před Soudem zazněly různé argumenty pro i proti legálnosti jaderných zbraní. Zastánci nelegálnosti jaderných zbraní tvrdí, že jejich použití by bylo za všech okolností nezákonné. Soud pouze dospěl k závěru, že ani obyčejové, ani konvenční právo nezakazuje hrozbu jadernými zbraněmi nebo jejich použití. Nemohl konkludovat, zda by jejich použití bylo zákonné nebo nezákonné soud kategoricky uznal, že hrozba těmito zbraněmi nebo jejich použití by obecně bylo v rozporu s pravidly mezinárodního práva použitelnými v ozbrojeném konfliktu. Stojí za povšimnutí, že všichni soudci hlasující pro i proti stanovisku připojili svá samostatná nebo nesouhlasná prohlášení. Autor této eseje přesvědčen, že použití jaderných zbraní by bylo v rozporu s humanitárním právem, včetně Martensovy doložky. Existuje mnoho rezolucí GA odsuzujících použití jaderných zbraní jako rozporné se zákony ozbrojených konfliktů Rozsah zranění, která mohou tyto zbraně způsobit, bude mít jistě obrovský ničivý účinek a způsobí zbytečné utrpení. Státy vlastnící jaderné zbraně a také země NATO se odmítají podílet na Smlouvě o zákazu jaderných zbraní /TPNZ/, která by tyto zbraně zcela zakázala. Současně vytrvale namítají proti vytvoření souvisejícího mezinárodního obyčejového práva. Poradní stanovisko vyneslo do popředí otázku vztahu mezi použitím ad bellum a jus in bello. Ústřední otázkou je, zda mohou být jaderné zbraně někdy použity způsobem respektujícím pravidla jus in bello. jejich použití může představovat genocidu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny. K použití jaderné zbraně může dojít i mimo ozbrojený konflikt. Proti TPNW existuje velký odpor založený na silném dodržování doktríny odstrašení. Jaderně vyzbrojené státy/9 zemí/ se obávají, že smlouva delegitimizuje jaderné odstrašování jako součást jejich vojenských doktrín. USA v roce 2016 varovaly své spojence v NATO, aby TPNW nepodporovali, protože tato smlouva by ‚delegitimizovala koncept jaderného odstrašování‘. Prohlášení NATO tehdy odmítlo ‚jakýkoli pokus o delegitimizaci jaderného odstrašování.‘ S ohledem na Stanovisko není jasné, např. kdo rozhodne, že ‚existují extrémní okolnosti sebeobrany‘ a ‚v sázce je samotné přežití státu‘ Platí to i pro agresora? Je přežití jakéhokoli státu nejvyšší hodnotou? Co znamená přežití státu? Je to např. rozpad federálního státu apod.
Classification
Type
C - Chapter in a specialist book
CEP classification
—
OECD FORD branch
50501 - Law
Result continuities
Project
—
Continuities
I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace
Others
Publication year
2023
Confidentiality
S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů
Data specific for result type
Book/collection name
Dopady ozbrojeného konfliktu na Ukrajině z pohledu různých oblastí mezinárodního práva
ISBN
978-80-87488-53-9
Number of pages of the result
20
Pages from-to
93-112
Number of pages of the book
169
Publisher name
Česká společnost pro mezinárodní právo v nakladatelství Eva Rozkotová
Place of publication
Praha
UT code for WoS chapter
—