Hot and cold spell effects on cardiovascular mortality and hospital admissions in the Czech Republic

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68378289%3A_____%2F16%3A00463788" target="_blank" >RIV/68378289:_____/16:00463788 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice

Original language description

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz týkajících se vlivu horkých a studených vln na nemoci oběhové soustavy (CVD) v populaci ČR, se zaměřením na rozdíly mezi hlavními skupinami CVD, tj. ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku. Data byla získána z národních registrů úmrtnosti a nemocnosti zahrnujících celou populaci ČR za období 1986–2009. Období výskytu epidemií chřipky a akutních respiračních onemocnění byla z analýzy vyloučena. Definice horkých a studených vln byly založeny na kvantilech odchylek denních průměrných teplot od ročního chodu, což umožňuje srovnání výsledků pro horké vlny v létě a studené vlny v zimě. Horké i studené vlny byly provázeny významným nárůstem úmrtnosti na CVD. Kvůli nepřímému (zpožděnému) vlivu byl celkový dopad studených vln větší v porovnání s horkými vlnami, i přes nižší nárůst počtu úmrtí v jednotlivých dnech studené vlny. Nepříznivý vliv horkých vln na zdravotní stav byl nejvýraznější v ženské populaci a ve vyšších věkových skupinách. V obdobích studených vln byl naopak relativní nárůst úmrtnosti nejvyšší v populaci středního věku (25–59 let) a vliv chladu na úmrtnost v této věkové skupině byl pozorován pouze u mužů. Zvýšení úmrtnosti na ischemické nemoci srdeční v horkých vlnách se týká převážně osob starších a chronicky nemocných, jejichž zdravotní stav byl zhoršen už před nástupem horkého období, zatímco fyziologické změny vyvolané chladovým stresem vedou spíše k akutnímu infarktu myokardu, a to i v mladší populaci. Nárůst úmrtnosti související se stresem z horka byl ve většině skupin populace vyšší pro cévní nemoci mozku než ischemické choroby srdeční, s výjimkou mladší populace. Zvýšená kardiovaskulární úmrtnost v obdobích horkých vln nebyla doprovázena obdobným nárůstem počtu hospitalizací. Zvýšená úmrtnost na CVD v horkých obdobích je dána převážně úmrtími mimo nemocnici a v případě úmrtí v nemocnicích je CVD spíše sekundární diagnózou než hlavním onemocněním zodpovědným za hospitalizaci.

Czech name

Vliv horkých a studených vln na kardiovaskulární úmrtnost a nemocnost v České republice

Czech description

Předkládaná studie shrnuje výsledky analýz týkajících se vlivu horkých a studených vln na nemoci oběhové soustavy (CVD) v populaci ČR, se zaměřením na rozdíly mezi hlavními skupinami CVD, tj. ischemickými nemocemi srdečními a cévními nemocemi mozku. Data byla získána z národních registrů úmrtnosti a nemocnosti zahrnujících celou populaci ČR za období 1986–2009. Období výskytu epidemií chřipky a akutních respiračních onemocnění byla z analýzy vyloučena. Definice horkých a studených vln byly založeny na kvantilech odchylek denních průměrných teplot od ročního chodu, což umožňuje srovnání výsledků pro horké vlny v létě a studené vlny v zimě. Horké i studené vlny byly provázeny významným nárůstem úmrtnosti na CVD. Kvůli nepřímému (zpožděnému) vlivu byl celkový dopad studených vln větší v porovnání s horkými vlnami, i přes nižší nárůst počtu úmrtí v jednotlivých dnech studené vlny. Nepříznivý vliv horkých vln na zdravotní stav byl nejvýraznější v ženské populaci a ve vyšších věkových skupinách. V obdobích studených vln byl naopak relativní nárůst úmrtnosti nejvyšší v populaci středního věku (25–59 let) a vliv chladu na úmrtnost v této věkové skupině byl pozorován pouze u mužů. Zvýšení úmrtnosti na ischemické nemoci srdeční v horkých vlnách se týká převážně osob starších a chronicky nemocných, jejichž zdravotní stav byl zhoršen už před nástupem horkého období, zatímco fyziologické změny vyvolané chladovým stresem vedou spíše k akutnímu infarktu myokardu, a to i v mladší populaci. Nárůst úmrtnosti související se stresem z horka byl ve většině skupin populace vyšší pro cévní nemoci mozku než ischemické choroby srdeční, s výjimkou mladší populace. Zvýšená kardiovaskulární úmrtnost v obdobích horkých vln nebyla doprovázena obdobným nárůstem počtu hospitalizací. Zvýšená úmrtnost na CVD v horkých obdobích je dána převážně úmrtími mimo nemocnici a v případě úmrtí v nemocnicích je CVD spíše sekundární diagnózou než hlavním onemocněním zodpovědným za hospitalizaci.

Type

J_x - Unclassified - Peer-reviewed scientific article (Jimp, Jsc and Jost)

CEP classification

DG - Atmospheric sciences, meteorology

OECD FORD branch

—

Project

<a href="/en/project/GAP209%2F11%2F1985" target="_blank" >GAP209/11/1985: Temporal and spatial patterns of links between weather and morbidity due to cardiovascular diseases</a><br>

Continuities

I - Institucionalni podpora na dlouhodoby koncepcni rozvoj vyzkumne organizace

Publication year

2016

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Name of the periodical

Meteorologické zprávy

ISSN

0026-1173

e-ISSN

—

Volume of the periodical

69

Issue of the periodical within the volume

3

Country of publishing house

CZ - CZECH REPUBLIC

Number of pages

9

Pages from-to

74-82

UT code for WoS article

—

EID of the result in the Scopus database

—