Experimental assessment of gas behaviour in EBS - Final report

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F19%3A00350701" target="_blank" >RIV/68407700:21110/19:00350701 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Experimentální hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér hlubinného úložiště – Závěrečná zpráva

Original language description

Cílem dílčího projektu Experimentální hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér hlubinného úložiště bylo, na základě podrobné literární rešerše, zahájit experimentální program hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér uvažovaných pro hlubinné úložiště. Byla provedena prvotní experimentální analýza materiálu inženýrské bariéry s ohledem na plynopropustnost. Byla experimentálně zkoumána plynopropustnost bentonitu a schopnost jeho samohojení. Práce byla rozdělena do dvou hlavních oblastí: a. Plynopropustnost bentonitu s přirozenou vlhkostí b. Plynopropustnost nasyceného bentonitu Výsledky z obou oblastí jasně ukázaly, že hlavním determinujícím faktorem pro chování materiálu BaM z hlediska plynopropustnosti, je jeho objemová hmotnost sušiny, neboť s nárůstem objemové hmotnosti sušiny se vlastnosti BaM zlepšují. Výsledky z druhé oblasti neprokázaly, že by cyklickým zatěžováním plynovými zkouškami materiál postupně degradoval. V některých případech došlo ke zhoršení vlastností, avšak tato změna se ustálila a nebyla významná. Spíše naopak – hodnoty hydraulické vodivosti a bobtnacího tlaku byly ve většině případů systematicky lepší než referenční hodnoty. Z výsledků je patrný podstatný vliv časového hlediska, protože dlouhodobé sycení mělo významný dopad na vlastnosti BaM. Vliv časového měřítka se velmi zřetelně projevil u vzorků s diskontinuitou. Přestože hodnoty propustnosti a bobtnacího tlaku se výrazně s časem neměnily, proces ustálení hodnot průrazu trval podstatně déle než u homogenních vzorků a charakter chování při zkouškách byl odlišný. Testy plynopropustnosti provedené v rámci tohoto projektu je třeba chápat jako úvodní. Výrazně se zde ukázalo nedeterministické chování materiálu při zkouškách průrazem a výrazná potřeba dlouhodobých testů. Je třeba provést postupný upscaling tohoto problému až po komplexní test. Experimentální analýza se také nezabývala materiály, které jsou díky své formě po uložení nehomogenní (pelety).

Czech name

Experimentální hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér hlubinného úložiště – Závěrečná zpráva

Czech description

Cílem dílčího projektu Experimentální hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér hlubinného úložiště bylo, na základě podrobné literární rešerše, zahájit experimentální program hodnocení plynopropustnosti inženýrských bariér uvažovaných pro hlubinné úložiště. Byla provedena prvotní experimentální analýza materiálu inženýrské bariéry s ohledem na plynopropustnost. Byla experimentálně zkoumána plynopropustnost bentonitu a schopnost jeho samohojení. Práce byla rozdělena do dvou hlavních oblastí: a. Plynopropustnost bentonitu s přirozenou vlhkostí b. Plynopropustnost nasyceného bentonitu Výsledky z obou oblastí jasně ukázaly, že hlavním determinujícím faktorem pro chování materiálu BaM z hlediska plynopropustnosti, je jeho objemová hmotnost sušiny, neboť s nárůstem objemové hmotnosti sušiny se vlastnosti BaM zlepšují. Výsledky z druhé oblasti neprokázaly, že by cyklickým zatěžováním plynovými zkouškami materiál postupně degradoval. V některých případech došlo ke zhoršení vlastností, avšak tato změna se ustálila a nebyla významná. Spíše naopak – hodnoty hydraulické vodivosti a bobtnacího tlaku byly ve většině případů systematicky lepší než referenční hodnoty. Z výsledků je patrný podstatný vliv časového hlediska, protože dlouhodobé sycení mělo významný dopad na vlastnosti BaM. Vliv časového měřítka se velmi zřetelně projevil u vzorků s diskontinuitou. Přestože hodnoty propustnosti a bobtnacího tlaku se výrazně s časem neměnily, proces ustálení hodnot průrazu trval podstatně déle než u homogenních vzorků a charakter chování při zkouškách byl odlišný. Testy plynopropustnosti provedené v rámci tohoto projektu je třeba chápat jako úvodní. Výrazně se zde ukázalo nedeterministické chování materiálu při zkouškách průrazem a výrazná potřeba dlouhodobých testů. Je třeba provést postupný upscaling tohoto problému až po komplexní test. Experimentální analýza se také nezabývala materiály, které jsou díky své formě po uložení nehomogenní (pelety).

Type

O - Miscellaneous

CEP classification

—

OECD FORD branch

20101 - Civil engineering

Project

—

Continuities

N - Vyzkumna aktivita podporovana z neverejnych zdroju

Publication year

2019

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů