Water and public space - using the potential of riverbanks in the city using examples from Pilsen

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F21%3A00365362" target="_blank" >RIV/68407700:21110/21:00365362 - isvavai.cz</a>

Result on the web

—

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Voda a veřejný prostor - využití potenciálu břehů řek ve městě na příkladech z Plzně

Original language description

Řeka jako městotvorný prvek má v Plzni zcela zásadní význam. Západočeskou metropolí protékají celkem čtyři řeky (Radbuza, Mže, Úhlava a Úslava), které na hranici území města utvářejí pátou oblíbenou řeku Berounku. Samotné historické centrum města je sevřeno v charakteristickém tvaru “V” soutoku Mže a Radbuzy, podél kterých se město rozvíjelo. Řeka Radbuza byla historicky zdrojem suroviny pro průmysl a právě podél ní se stavěly v Plzni nejdůležitější průmyslové areály v 18. a 19. století. Zmiňme areál pivovaru, bývalé Piettovy papírny, Jeslínkova cukrovaru či areál Škoda ETZ. Tyto a další průmyslové objekty byly zcela odkázány svoji polohou na blízkost řeky, ať již jako zdroj suroviny, zdroj energie nebo možnou dopravní cestu. Následný rozvoj města s nastupujícím průmyslem měnil tvář Plzně a rozšiřoval obytné čtvrti právě kolem těchto průmyslových center. A tak vznikla například čtvrť Petrohrad (kolem bývalé papírny) nebo Doudlevce (kolem závodu Škoda). Obě tyto nové městské čtvrti byly odděleny řekou, která utvářela pomyslnou hranici. Dnes je situace jiná, průmysl v centru města po revoluci postupně v podstatě vymizel (kromě areálu pivovaru a závodů Škoda) a post-industriální území hledala nová využití. To se i díky projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK 2015) a dotacím s tím spojených téměř povedlo. Část areálu bývalé papírny dnes slouží jako kulturní centrum a cukrovar, který v historii byl přestavěn na Dílny a garáže Elektrických podniků města Plzně a dnes slouží jako Kreativní inkubátor a multikulturní zóna DEPO 2015. Obě tyto zóny se ovšem stále hledají v urbanistickém začlenění do struktury moderního města. V současné době jsou oplocené a jasně vymezené vůči svému okolí. Přitom jejich poloha v těsné blízkosti řeky předurčuje velký potenciál propojení se svým okolím a vytvoření plnohodnotného veřejného prostoru s fenoménem řeky ve městě. Text se zabývá porovnáním tří vybraných lokalit břehů řeky Radbuzy a Mže na území města Plzně, které jsou rozdílné svým charakterem a možností využití. Příspěvek popisuje příklad tzv. aktivity zespoda, který dokázal jednu z vybraných lokalit zviditelnit a přeměnit na plnohodnotný rekonstruovaný prostor u vody v centru města.

Czech name

Voda a veřejný prostor - využití potenciálu břehů řek ve městě na příkladech z Plzně

Czech description

Řeka jako městotvorný prvek má v Plzni zcela zásadní význam. Západočeskou metropolí protékají celkem čtyři řeky (Radbuza, Mže, Úhlava a Úslava), které na hranici území města utvářejí pátou oblíbenou řeku Berounku. Samotné historické centrum města je sevřeno v charakteristickém tvaru “V” soutoku Mže a Radbuzy, podél kterých se město rozvíjelo. Řeka Radbuza byla historicky zdrojem suroviny pro průmysl a právě podél ní se stavěly v Plzni nejdůležitější průmyslové areály v 18. a 19. století. Zmiňme areál pivovaru, bývalé Piettovy papírny, Jeslínkova cukrovaru či areál Škoda ETZ. Tyto a další průmyslové objekty byly zcela odkázány svoji polohou na blízkost řeky, ať již jako zdroj suroviny, zdroj energie nebo možnou dopravní cestu. Následný rozvoj města s nastupujícím průmyslem měnil tvář Plzně a rozšiřoval obytné čtvrti právě kolem těchto průmyslových center. A tak vznikla například čtvrť Petrohrad (kolem bývalé papírny) nebo Doudlevce (kolem závodu Škoda). Obě tyto nové městské čtvrti byly odděleny řekou, která utvářela pomyslnou hranici. Dnes je situace jiná, průmysl v centru města po revoluci postupně v podstatě vymizel (kromě areálu pivovaru a závodů Škoda) a post-industriální území hledala nová využití. To se i díky projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 (EHMK 2015) a dotacím s tím spojených téměř povedlo. Část areálu bývalé papírny dnes slouží jako kulturní centrum a cukrovar, který v historii byl přestavěn na Dílny a garáže Elektrických podniků města Plzně a dnes slouží jako Kreativní inkubátor a multikulturní zóna DEPO 2015. Obě tyto zóny se ovšem stále hledají v urbanistickém začlenění do struktury moderního města. V současné době jsou oplocené a jasně vymezené vůči svému okolí. Přitom jejich poloha v těsné blízkosti řeky předurčuje velký potenciál propojení se svým okolím a vytvoření plnohodnotného veřejného prostoru s fenoménem řeky ve městě. Text se zabývá porovnáním tří vybraných lokalit břehů řeky Radbuzy a Mže na území města Plzně, které jsou rozdílné svým charakterem a možností využití. Příspěvek popisuje příklad tzv. aktivity zespoda, který dokázal jednu z vybraných lokalit zviditelnit a přeměnit na plnohodnotný rekonstruovaný prostor u vody v centru města.

Type

C - Chapter in a specialist book

CEP classification

—

OECD FORD branch

60402 - Architectural design

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2021

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Book/collection name

Průmyslové dědictví - evidence, výzkum, ochrana, nové využití

ISBN

978-80-01-06657-7

Number of pages of the result

6

Pages from-to

91-96

Number of pages of the book

157

Publisher name

Fakulta stavební

Place of publication

Praha

UT code for WoS chapter

—