OVERHEATING RISK OF 19th CENTURY RESIDENTIAL HOUSES IN VINOHRADY – A CASE STUDY

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F22%3A00362510" target="_blank" >RIV/68407700:21110/22:00362510 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="https://k129.cz/wp-content/uploads/2023/03/svk_tradicni-stavitelstvi_2022.pdf" target="_blank" >https://k129.cz/wp-content/uploads/2023/03/svk_tradicni-stavitelstvi_2022.pdf</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

RIZIKO PŘEHŘÍVÁNÍ BYTOVÝCH DOMŮ Z 19. ST. NA VINOHRADECH – PŘÍPADOVÁ STUDIE

Original language description

Velké procento bytového fondu tvoří historické objekty. Vyznačují se specifickým souborem architektonických znaků a hodnot, zpravidla ale nenaplňují dostatečné kvality vnitřního prostředí dle dnešních standardů a jsou energeticky nehospodárné. Revitalizace takových objektů je jednou z významných cest trvale udržitelného rozvoje. Funkční rekonstrukce historických objektů s ohledem na energetickou náročnost může významně přispět k naplnění cílů Kjótského protokolu v souladu s programem EU Energy RoadMap 2050. Jedním z problémů vnitřního prostředí je přehřívání v letním období, přičemž nadměrná teplota místnosti může mít negativní vliv na soustředěnost, ale i zdraví obyvatele. Zdravotní souvislosti má i použití klimatizace, která je navíc energeticky náročná – ochladit vzduch je až třikrát náročnější, než jej ohřát. Rekonstrukce (nejen) historických objektů ve formě výměny oken za dvojskla či trojskla a zateplení objektu mohou mít rovněž vliv na riziko přehřívání. Cílem tohoto článku je ověřit riziko přehřívání 12 vybraných místností ve dvou bytových domech na Vinohradech, stanovit, zda k přehřívání dochází a v jaké míře a následně posoudit dopad teoretické rekonstrukce na míru přehřívání i energetickou náročnost. Výpočty jsou provedeny v programu DIAL+ EDU v.2.6 a výpočtový model vychází z původní dokumentace objektů doplněné o parametry zjištěné z odborné literatury. Ověření přehřívání proběhne dle dvou metod – závazné české normy ČSN 73 0540 (max. vnitřní teplota 27 °C) a dle metodiky Passivhaus institutu v Darmstadtu. (max. vnitřní teplota 25 °C s možností překročení 10% času v roce). Z výpočtového posouzení vyplývá, že téměř u všech posuzovaných místností dochází k přehřívání. Lze pozorovat vliv zastínění okolní zástavbou, kdy místnosti v nižších podlažích a dále od nároží bloku jsou k přehřívání náchylné méně. Vnějším zateplením a osazením trojskel se míra přehřívání zvýší průměrně o 17 %, potřeba tepla na vytápění klesne průměrně o 82 %. Při pouhé výměně oken za trojskla se potřeba tepla na vytápění sníží v průměru o 29 %, ale míra přehřívání se zvýší jen o v průměru méně než 2 %. V rámci památkově chráněných zón, kde je problematická realizace vnějšího zateplení, se výměna oken (repase) jeví jako rozumný krok pro snížení spotřeby energie. Samostatným problémem vhodným pro další výzkum je řešení funkčního stínění pro snížení přehřívání a posouzení vlivu zasklení o vyšším počtu skel na denní osvětlení.

Czech name

RIZIKO PŘEHŘÍVÁNÍ BYTOVÝCH DOMŮ Z 19. ST. NA VINOHRADECH – PŘÍPADOVÁ STUDIE

Czech description

Velké procento bytového fondu tvoří historické objekty. Vyznačují se specifickým souborem architektonických znaků a hodnot, zpravidla ale nenaplňují dostatečné kvality vnitřního prostředí dle dnešních standardů a jsou energeticky nehospodárné. Revitalizace takových objektů je jednou z významných cest trvale udržitelného rozvoje. Funkční rekonstrukce historických objektů s ohledem na energetickou náročnost může významně přispět k naplnění cílů Kjótského protokolu v souladu s programem EU Energy RoadMap 2050. Jedním z problémů vnitřního prostředí je přehřívání v letním období, přičemž nadměrná teplota místnosti může mít negativní vliv na soustředěnost, ale i zdraví obyvatele. Zdravotní souvislosti má i použití klimatizace, která je navíc energeticky náročná – ochladit vzduch je až třikrát náročnější, než jej ohřát. Rekonstrukce (nejen) historických objektů ve formě výměny oken za dvojskla či trojskla a zateplení objektu mohou mít rovněž vliv na riziko přehřívání. Cílem tohoto článku je ověřit riziko přehřívání 12 vybraných místností ve dvou bytových domech na Vinohradech, stanovit, zda k přehřívání dochází a v jaké míře a následně posoudit dopad teoretické rekonstrukce na míru přehřívání i energetickou náročnost. Výpočty jsou provedeny v programu DIAL+ EDU v.2.6 a výpočtový model vychází z původní dokumentace objektů doplněné o parametry zjištěné z odborné literatury. Ověření přehřívání proběhne dle dvou metod – závazné české normy ČSN 73 0540 (max. vnitřní teplota 27 °C) a dle metodiky Passivhaus institutu v Darmstadtu. (max. vnitřní teplota 25 °C s možností překročení 10% času v roce). Z výpočtového posouzení vyplývá, že téměř u všech posuzovaných místností dochází k přehřívání. Lze pozorovat vliv zastínění okolní zástavbou, kdy místnosti v nižších podlažích a dále od nároží bloku jsou k přehřívání náchylné méně. Vnějším zateplením a osazením trojskel se míra přehřívání zvýší průměrně o 17 %, potřeba tepla na vytápění klesne průměrně o 82 %. Při pouhé výměně oken za trojskla se potřeba tepla na vytápění sníží v průměru o 29 %, ale míra přehřívání se zvýší jen o v průměru méně než 2 %. V rámci památkově chráněných zón, kde je problematická realizace vnějšího zateplení, se výměna oken (repase) jeví jako rozumný krok pro snížení spotřeby energie. Samostatným problémem vhodným pro další výzkum je řešení funkčního stínění pro snížení přehřívání a posouzení vlivu zasklení o vyšším počtu skel na denní osvětlení.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

20103 - Architecture engineering

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Tradiční městské stavitelství 19. a počátku 20. století. Architektura a urbanismus 19. a počátku 20. století

ISBN

978-80-01-07081-9

ISSN

—

e-ISSN

—

Number of pages

12

Pages from-to

149-160

Publisher name

Fakulta stavební

Place of publication

Praha

Event location

Praha

Event date

Nov 4, 2022

Type of event by nationality

CST - Celostátní akce

UT code for WoS article

—