Evolution of Patio as Source for Climate Adaptation

Result code in IS VaVaI

<a href="https://www.isvavai.cz/riv?ss=detail&h=RIV%2F68407700%3A21110%2F22%3A00365743" target="_blank" >RIV/68407700:21110/22:00365743 - isvavai.cz</a>

Result on the web

<a href="http://admin.uzemi.eu/Include/Data/getfile.php?id=725&db=csupuzemi_1" target="_blank" >http://admin.uzemi.eu/Include/Data/getfile.php?id=725&db=csupuzemi_1</a>

DOI - Digital Object Identifier

—

Result language

čeština

Original language name

Evolution of Patio as Source for Climate Adaptation Vývoj patia jako příkladu adaptace na klima

Original language description

Příspěvek se zabývá úvahami o postupném vývoji a vlivu patia na funkce domu v teplých oblastech. Cílem tohoto textu je za pomoci historické retrospektivy analyzovat genezi patia jako prvku užité architektury v subtropickém pásmu a nastínit jeho výhody a praktičnost při adaptaci domů na suché a teplé klima a v širším kontextu tak poukázat na vývoj architektury v důsledku měnícího se klimatu v dějinách. Výzkumnou metodou je srovnávání historických period vývoje patia, resp. vývoje architektury s periodami klimaticky nepříznivých podmínek a sledování vývoje adaptačních opatření v architektuře měst (uzavřenost měst, zvyšování procenta zeleně, využití vodních prvků apod.). Pomocnou metodou je komparace stavebních technik v historických městech a srovnání současných funkčních měst a jejich změn v současnosti a v dobách s historickými změnami klimatu. Pravděpodobný vývoj patia v rámci architektury obytných staveb uvnitř měst zejména v subtropickém pásmu je dán požadavky na vnitřní obytnou pohodu sídla, ve kterém se odehrává život nejmenších společenských jednotek, a to rodin. Místem prvního vzniku a užití patií byla bezpochyby Perská říše a vývoj tohoto stavebního prvku pokračoval jeho přenesením do Judeji a Asýrie. Dále pak se tato stavební kultura šířila do Egypta a Lybie a poté i do Alžíru a Maroka, posléze do jižního Španělska, které dnes můžeme mylně považovat za kolébku patia, přestože zde jde pouze o transfer vhodných stavebních prvků do další kultury. Patio je dnes velmi rozšířeným prvkem historické španělské, ale i levantské architektury a setkáme se s ním i po celém Turecku a v zemích, které byly v jeho područí. Nejde ovšem o nějaké kopírování stylu a tvaru domů, jde o vědomé přebírání stavebního prvku přinášejícího obyvatelům snesitelné mikroklima a řadu dalších užitků. O tom svědčí i to, že patio zdomácnělo v jižní a střední Americe a je občasnou součástí modernějších domů v jihovýchodní Asii a Indonésii. Transfer používání patia jako stavebního řešení přinášejícího zlepšení životních podmínek domů uvnitř města bylo způsobeno zvýšeným působením změny klimatu i jinde než v původních geografických šířkách. Jednotlivé kultury pak způsobily transfer tohoto stavebního prvku od východu k západu a jeho další vylepšení. Příspěvek je zaměřen na vznik a vývoj patia a patiu podobných stavebních prvků a jejich rozšíření vlivem dalších stavebních stylů, a také popis plného uplatnění patia u staveb na dotyku kultur, a to zejména v Levantě (Bejrút, Nazaret, Jeruzalém) anebo v Magrebu (Rabat, Fes) a v jeho španělské resp., Andaluské části (Granada, Córdoba). Patio jako takové je i dnes velmi vhodnou inspirací pro adaptaci obytných domů, jak malých rodinných, tak i větších obytných (nízkopodlažních) budov k adaptaci na negativní změny klimatu v obytném prostoru, a to zejména pro horké a tropické dny, které jsou pod vlivem změny klimatu častější. Praktická adaptace na změnu klimatu by měla osvětlit pozitivní vlivy, které patio ve stavbách přináší z hlediska přizpůsobení klimatu (zvýšení vlhkosti, přistínění, zvýšení kvality vzduchu, esenční silice, večerní chlad). V našich polohách by mělo jít zejména o oživení a ozelenění vnitrobloků v klasické zástavbě, které nyní spontánně ve větších městech již probíhá. Patio jako stavební prvek pro domy v teplých oblastech ještě neřeklo své poslední slovo a pravděpodobně se s postupujícím oteplováním klimatu prosadí i v našem geografickém pásmu. Některá současná řešení vnitrobloků a novostaveb jsou toho již důkazem. Závěrem lze konstatovat, že patio jako vzor pro adaptační stavební prvky prošlo dlouhým vývojem a je rozšířené zejména na západní polokouli, kde j e pravidelně užíváno a jeho staronové zavedení i do české architektury již prakticky probíhá.

Czech name

Evolution of Patio as Source for Climate Adaptation Vývoj patia jako příkladu adaptace na klima

Czech description

Příspěvek se zabývá úvahami o postupném vývoji a vlivu patia na funkce domu v teplých oblastech. Cílem tohoto textu je za pomoci historické retrospektivy analyzovat genezi patia jako prvku užité architektury v subtropickém pásmu a nastínit jeho výhody a praktičnost při adaptaci domů na suché a teplé klima a v širším kontextu tak poukázat na vývoj architektury v důsledku měnícího se klimatu v dějinách. Výzkumnou metodou je srovnávání historických period vývoje patia, resp. vývoje architektury s periodami klimaticky nepříznivých podmínek a sledování vývoje adaptačních opatření v architektuře měst (uzavřenost měst, zvyšování procenta zeleně, využití vodních prvků apod.). Pomocnou metodou je komparace stavebních technik v historických městech a srovnání současných funkčních měst a jejich změn v současnosti a v dobách s historickými změnami klimatu. Pravděpodobný vývoj patia v rámci architektury obytných staveb uvnitř měst zejména v subtropickém pásmu je dán požadavky na vnitřní obytnou pohodu sídla, ve kterém se odehrává život nejmenších společenských jednotek, a to rodin. Místem prvního vzniku a užití patií byla bezpochyby Perská říše a vývoj tohoto stavebního prvku pokračoval jeho přenesením do Judeji a Asýrie. Dále pak se tato stavební kultura šířila do Egypta a Lybie a poté i do Alžíru a Maroka, posléze do jižního Španělska, které dnes můžeme mylně považovat za kolébku patia, přestože zde jde pouze o transfer vhodných stavebních prvků do další kultury. Patio je dnes velmi rozšířeným prvkem historické španělské, ale i levantské architektury a setkáme se s ním i po celém Turecku a v zemích, které byly v jeho područí. Nejde ovšem o nějaké kopírování stylu a tvaru domů, jde o vědomé přebírání stavebního prvku přinášejícího obyvatelům snesitelné mikroklima a řadu dalších užitků. O tom svědčí i to, že patio zdomácnělo v jižní a střední Americe a je občasnou součástí modernějších domů v jihovýchodní Asii a Indonésii. Transfer používání patia jako stavebního řešení přinášejícího zlepšení životních podmínek domů uvnitř města bylo způsobeno zvýšeným působením změny klimatu i jinde než v původních geografických šířkách. Jednotlivé kultury pak způsobily transfer tohoto stavebního prvku od východu k západu a jeho další vylepšení. Příspěvek je zaměřen na vznik a vývoj patia a patiu podobných stavebních prvků a jejich rozšíření vlivem dalších stavebních stylů, a také popis plného uplatnění patia u staveb na dotyku kultur, a to zejména v Levantě (Bejrút, Nazaret, Jeruzalém) anebo v Magrebu (Rabat, Fes) a v jeho španělské resp., Andaluské části (Granada, Córdoba). Patio jako takové je i dnes velmi vhodnou inspirací pro adaptaci obytných domů, jak malých rodinných, tak i větších obytných (nízkopodlažních) budov k adaptaci na negativní změny klimatu v obytném prostoru, a to zejména pro horké a tropické dny, které jsou pod vlivem změny klimatu častější. Praktická adaptace na změnu klimatu by měla osvětlit pozitivní vlivy, které patio ve stavbách přináší z hlediska přizpůsobení klimatu (zvýšení vlhkosti, přistínění, zvýšení kvality vzduchu, esenční silice, večerní chlad). V našich polohách by mělo jít zejména o oživení a ozelenění vnitrobloků v klasické zástavbě, které nyní spontánně ve větších městech již probíhá. Patio jako stavební prvek pro domy v teplých oblastech ještě neřeklo své poslední slovo a pravděpodobně se s postupujícím oteplováním klimatu prosadí i v našem geografickém pásmu. Některá současná řešení vnitrobloků a novostaveb jsou toho již důkazem. Závěrem lze konstatovat, že patio jako vzor pro adaptační stavební prvky prošlo dlouhým vývojem a je rozšířené zejména na západní polokouli, kde j e pravidelně užíváno a jeho staronové zavedení i do české architektury již prakticky probíhá.

Type

D - Article in proceedings

CEP classification

—

OECD FORD branch

20103 - Architecture engineering

Project

—

Continuities

S - Specificky vyzkum na vysokych skolach

Publication year

2022

Confidentiality

S - Úplné a pravdivé údaje o projektu nepodléhají ochraně podle zvláštních právních předpisů

Article name in the collection

Člověk, stavba a územní plánování 15

ISBN

978-80-01-07049-9

ISSN

2336-7687

e-ISSN

—

Number of pages

12

Pages from-to

108-119

Publisher name

Fakulta stavební

Place of publication

Praha

Event location

Fakulta stavební, ČVUT, Praha

Event date

Nov 24, 2021

Type of event by nationality

WRD - Celosvětová akce

UT code for WoS article

—